Střípky: Zlatá zrnka zdaru (6)

XXIX.

Měl zdar jako obchodník, ale nezdar jako člověk, protože

• Přestal růsti.

• Nebyl větším svého zaměstnání.

• Nenaučil se nikdy dívati se na jasnou stránku.

• Nacpal svoji peněženku, ale vyhladověl svou mysl.

• Nikdy se nenaučil odstraniti nevolnictví ze své práce.

• Nevěděl, co počíti s city, jichž nelze zpeněžiti.

• Nežil ve vyšších oblastech své bytosti, ale u kořenů.

• Ztratil někdejší přátele nedbalostí a neměl času najíti jiné.

• Nikdy se nenaučil viděti neobyčejné ve všedním a radovati se z malých věcí.

• Ve svém obchodě viděl jen prostředek k živobytí, nikoli k životu.

• Svůj život proměnil ve shon, z něhož neměl ani radosti, ani užitku, ani poučení.

• Nikdy se nenaučil opatřiti svůj životní stroj olejem smíchu a dobrého žertu.

• Jen jedna stránka jeho přirozenosti byla vyvinuta – stránka na výrobu peněz.

• Společnost byla mu na obtíž, děti byly mu na obtíž, hudba a divadlo mluvily k němu neznámým jazykem.

• Nikdy se neradoval z přítomné chvíle, ale stále štěstí odkládal.

• Nikdo nebyl s to, aby ho zajímal, nebylo-li možno mysliti na zisk.

• Nebyl schopen povstati a promluviti na veřejné schůzi, nebo učiniti návrh, když na tom záležel jeho život.

• Užíval všech prostředků, aby rozšířil svůj obchod, nečinil však ničeho, aby rozvinul mysl a vzrostl jako člověk.

• Četl málo, vyjímaje tržní zprávy v novinách. Článků v časopisech nikdy nečetl a knihy mu byly neznámou věcí.

• Když se vzdal obchodu, shledal, že v boji o prostředky, jimiž si chtěl radost opatřiti, zabil schopnost radovati se.

• Byl obrem v obchodu nebo továrně, ale všude jinde trpaslíkem. V salonu byl tak nemotorný, jako vůl v závodě s porculánem.

• Zotavení, oddech a zábavu všeho druhu odsuzoval jako zločinné mrhání drahým časem, který možno přeměniti na peníze.

• Nikdy nezatanula mu na mysli myšlenka o pomáhání jiným, nebo o nějakých povinnostech k společnosti, svému městu či svému národu, pokud nesouvisela s péčí o jeho zájmy.

• Žádosti o příspěvek na dobré účely a lidumilné podniky odmítal hrubě a zkrátka: „Kdyby takoví lidé pracovali jako já, nepotřebovali by pomoci“.

• Krámský hovor mu šel plynně, nedovedl však rozumně rozmlouvati nebo vysloviti rozumný náhled o jakémkoli předmětu, ležícím mimo jeho obchodní obor.

• Neměl ženy ani dětí a přátel jen málo a přece žil tak lakotně a hromadil svůj zisk tak žárlivě, jako by něco velkého v tom záleželo.

• Nevěděl ničeho o politice a politických stranách, protože je neshledával potřebnými pro podporování svého obchodu, což mu bylo měřítkem hodnot všech věcí.

XXX.

Vyplatí se prázdniny?

• Vyplatí se píti moc přímo ze zřídla?

• Vyplatí se rozmnožiti svoji tvůrčí sílu a původnost?

• Vyplatí se chopiti se pevněji svého obchodu nebo povolání?

• Poslouží vám svěží, silný mozek lépe, než unavený a vyčerpaný?

• Vyplatí se získati zpět ztracenou důvěru znovubudováním zdraví?

• Chcete se zbaviti vrásek a jizev dlouholetého boje?

• Vyplatí se vyměniti ochablé, ztuhlé svaly za silné a pružné?

• Vyplatí se zmocniti se znova života, zdvojnásobili svoji sílu ke konání dobrého díla?

• Vyplatí se doplniti blahobyt a štěstí jasnou a veselou myslí?

• Vyplatí se vmísiti železo do krve a vstřebati žulovou sílu z věčných hor?

• Vyplatí se obnoviti plnost a lehkost, činorodost a nadšení mládí?

• Vyplatí se zbaviti se hašteřivých a urážlivých náklonností, takže můžete lidi upoutati, nikoli odpuzovati?

• Vyplatí se naplniti život krásou, přijímati jas a mír ze sladké hudby vod a tisíce hlasů přírody?

• Vyplatí se zbaviti se některých mělkých předsudků, nenávistí a žárlivostí, jež jsou podporovány shonem městského života?

• Vyplatí se vyvinouti svoje schopnosti vnímací, naučiti se čtení: „knih běžících praménků, kázání kamenů a dobra ve všem“?

• Vyplatí se získati nejvíce všemi silami, jež vám Bůh dal, pomocí plného zdraví a životní síly, jejichž rozvoje dbáte?

• Je to dobré uložení peněz, vyměniti několik korun za značný díl zdraví a štěstí, nebo šetřiti na tom, na čem záleží zdroje našeho bytí?

• Vyplatí se zbaviti se horkých cihel a malty města, omládnouti a osvěžiti se nezkaženým, posilujícím vzduchem venkova?

• Je lépe býti uceleným mužem nebo ženou s velkými vyhlídkami a širokým rozhledem, než samočinným strojem, běžícím v těchž starých kolejích rok od roku?

• Vyplatí se osvoboditi se na čas od drobných nepříjemností, jež trápí, obtěžují a přivádějí k zoufání, vyšinouti se z kolejí staré, ujeté cesty a zásobiti se nově raženými myšlenkami?

• Je lépe přikročiti k svému úkolu s nadějí plným rozhledem, než býti vlečen svou prací jako nedobrovolný otrok; jíti životem váhavě, slabošsky, neúčinně, pesimisticky, nebo silně, svěže, pln sebedůvěry, optimisticky?

• Vyplatí se zachovati pět procent svých příjmů ušetřením letošní dovolené a podlomiti na přesrok své zdraví neustálou námahou, takže budete nucen zaplatiti padesát procent za účty lékaře, nehledě ke ztrátě času nedobrovolnou zahálkou?

• Vyplatí se těžce pracujícímu, nervy ničícímu, ke stolu upoutanému člověku, aby uzavřel své obchodní starosti ve svém závodu nebo své kanceláři a aby se jednou osvobodil, vyměnil vyčerpané, předrážděné nervy za svěží a zdravé, jež budou zdrojem radostných, nikoli již bolestných dojmů?

XXXI.

Chcete zachovati mladistvost do pozdního věku?

• Chovejte vytrvale mladistvé myšlenky.

• Chraňte se strachu ve všech jeho podobách či výrazech.

• Odmítněte prosté stárnutí počítáním let a předbíháním věku.

• Nedopusťte, abyste o svých narozeninách myslil na to, že jste o rok starší.

• Zdržujte se všech dráždidel a utišujících prostředků; zkracující váš život.

• Buďte hojně na slunci; nic krásného a sladkého neroste a nezraje v temnotě.

• Příroda je velkou dárkyní mladosti, její duch je věčně mladý. Žijte s ní, studujte ji, milujte ji.

• Chraňte se výstředností všeho druhu; jsou škodlivé. Dlouhý život je umírněný, pravidelný život.

• Dbejte toho, aby duševní pavučiny, prach a mozkový popel byly odstraňovány častými výlety do kraje nebo cestováním.

• Nedívejte se na temnou stránku, hledejte slunnou stránku všeho; jasné myšlenky zahánějí stíny.

• Pěstujte ducha spokojenosti, každá nespokojenost a rozladěnost ryje vám předčasné vrásky stáří do tváře.

• Chovejte krásné myšlenky, myšlenky souladu, myšlenky pravdy, myšlenky nevinnosti, myšlenky mládí, lásky a přívětivosti.

• Zachovejte mladistvou mysl svěžím a silným myšlením, zdravé srdce přívětivou, veselou náladou.

• Nežijte, abyste jedl, ale jezte, abyste žil. Mnohé z našich nemocí jsou zaviněny přejídáním, požíváním nevhodných jídel a nepravidelností v jídle.

• Nebuďte příliš ctižádostiv; rak přehnané ctižádosti užral mnohé štěstí a zkrátil leta mnohého života.

• Odhoďte svojí vážnost a hrejte si vesele s dětmi, naučte je svou lásku, aby vás milovaly, tak přidáte let svému věku.

• Pohybujte se denně pravidelně na zdravém vzduchu za každého počasí; procházejte se, jezděte na koni, veslujte, plavejte nebo hrejte, ale buďte co nejvíce na zdravém vzduchu, ať děláte cokoli.

• Vložte denně do svého života něco krásy, buď prohlížením krásných děl umění, krásných pohledů na krajinu, nebo čtením ušlechtilé básně či výboru prosy.

• Buďte činný; lenost je velkým přítelem stáří, ale nepřítelem mládí. Pravidelné zaměstnání a duševní činnost jsou zázračnými ochránci mládí.

• Čistý vzduch venku i doma je naprosto nezbytný pro zdravý a dlouhý život. Nedopusťte nikdy, abyste prodléval v otráveném nebo ve zkaženém ovzduší.

• Neporovnávejte se nikdy s jinými téhož stáří a nemyslete, že je třeba, abyste vypadal právě tak staře jako oni, protože čítáte stejný počet let.

• Nedopusťte, aby něco rušilo pravidelnost vašeho času pro spánek a odpočinek, ale dopřejte si hojnosti spánku, zvláště spánku před půlnocí, jemuž se říká „spánek krásy“.

• Pěstujte přívětivost, veselou mysl a klid, duševní i tělesný. Nedopusťte, aby vás cokoli vyrušilo z rovnováhy. Vyrovnaný život je obyčejně dlouhý život.

• Nedovolujte, aby mysl působila tuhosti svalů představou o hranicích věku. Stáří je duševní stav, vyvolaný duševním přesvědčením. Jste právě tak stár, jak se cítíte.

• Láska je velkým lékem životních chorob, velkou posilovatelkou a okrašlovatelkou. Chcete-li píti ze zřídla věčného mládí, naplňte jí svůj život. Chraňte se zlostí, rozporů, shonu a všeho, co vyčerpává životní sílu a předražďuje; cokoli působí starosti, trápení a olupuje o klid nebo spánek, činí vás předčasně starým.

XXXII.

Jaké poselství hlásá váš úspěch?

• Předpokládejte, že jste docílili úspěchu:

• Co uděláte se svými penězi? Jak jich budete užívati, vzestupně nebo sestupně?

• Jaké poselství nese? Jakým tonem vyzní? Zazvučí nadějí a odvahou jiným, poselstvím mužnosti a ušlechtilosti, nebo hrabivosti a tvrdého sobectví?

• Vaše bohatství je ještě balvanem neotesaného mramoru. Vidíte v něm anděla nebo ďábla, člověka nebo zvíře? Znamená jen nízké, hrubé rozkoše, život sobectví, nebo znamená větší příležitost pomáhati druhým?

• Jaká zvěst světu je ve vašem bohatství? Co znamená pro ty, kteří vám je pomohli vytvořiti – širší nebo těsnější život? Jsou v něm jejich naděje pohřbeny, jejich ctižádost udušena, jejich možnosti rozdrceny, jejich vyhlídky zničeny? Zmenšilo vaše štěstí jejich štěstí?

• Co vám říkají vaše peníze? Mluví o užitečnosti, sebezdokonalení, výchově, kultuře, cestách, knihách? Jakou možnost pomáhati druhým vám poskytly? Jakou příležitost k rozšíření vlivu, k větší užitečnosti? Dýchají štědrostí nebo lakotou, širšími záměry nebo uzavřeným mělkým životem?

XXXIII.

Nadejde čas

• Kdy bude hanbou nepracovati, je-li to možno.

• Kdy každý bude věděti, že sobectví vždy poráží sebe.

• Kdy bude hanbou obohatiti se ochuzováním druhých.

• Kdy zlatá vyrovnanost bude považována za nejzdravější obchodní filosofii.

• Kdy bude pro muže i ženy stejné měřítko mravnosti.

• Kdy všechno opravdové štěstí bude nalezeno ve spravedlnosti a jen dobro bude shledáno skutečným.

• Kdy obchodník uvidí, že jeho nejlepší zájem je nejlepším zájmem člověka na druhém konci obchodu.

• Kdy všechna nenávist, pomstychtivost a žárlivost bude považována za zvratný šíp, který zraňuje toho, kdo jej vrhá na jiné.

• Kdy člověk, který hledá zábavu v trápení a zabíjení nevinných, němých tvorů, bude považován za divocha a barbara.

• Kdy každý člověk bude svým lékařem a bude míti svůj lék v sobě, kdy mysl, nikoli medicína, bude velkým všelékem.

• Kdy svět bude míti vše na prodej a nic darem, a cena, kterou požádá, bude nejlepší služba, již může kupující národu prokázati.

• Kdy lidé pochopí, že nemůže býti skutečné radosti v konání zla, neboť výčitky a bolest, které následují, daleko převažují zdánlivou radost.

• Kdy bude shledáno, že útisk a trest nenapravuje, a kdy naše vězení budou změněna na velké, vychovávací a karakter vytvářející ústavy.

• Kdy bude shledáno, že účelem fysických a chemických sil bylo osvoboditi člověka od všeho tělesného nevolnictví a tak osvoboditi jeho mysl od břemene lopocení, aby mohla vytvářeti život.

• Kdy nebude žádnému člověku dovoleno říkati, že je povinností světa dbáti o jeho živobytí, když povinností světa není dávati něco, zač nezaplatí; ta povinnost platí jen pro mrzáky a neschopné, jakož i pro všechny ty, kteří následkem neštěstí nemohou se starati o sebe.

• Když „nejlepší společnost“ bude složena z mužů a žen mozku, kultury a činu, nikoli z těch, jichž hlavní zásluha a význam záleží v bohatství, jehož si nezasloužili a jež promrhati je hlavním účelem jejich života.

• Kdy člověk se bude styděti za marnou touhu po nahromadění nepřehledného bohatství jen proto, aby byl bohat; kdy ženy nebudou žíti jen aby se strojily a marnily čas ve víru bezduchých a vyčerpávajících radovánek, nebo něčím, o čem si namlouvají, že jsou to „rozkoše“.

• Kdy člověk-lenoch, který jí chléb a obléká šat, jehož si nikdy nezasloužil, který tráví plody bojů jiných a žije v přepychu z potu tváře, obětí a zničených tužeb jiných, bude považována za nepřítele svého národa a vyloučen ze společnosti všech počestných lidí.