Nová studie společnosti Coface a organizace OEM analyzovala více než 900 povolání ve třiceti zemích a vyvrací rozšířenou představu, že umělá inteligence ohrožuje především nízko kvalifikované či juniorní pozice. Největší riziko automatizace mají naopak vysoce odborné a kreativní profese, jako je právo, finance, architektura nebo IT. Každá osmá zkoumaná profese překročila 30% hranici automatizovatelných úkolů, což signalizuje zásadní proměnu daného povolání. Právě tyto profese přitom tvoří páteř daňových příjmů a přidané hodnoty moderních ekonomik. Jejich postupná automatizace je výzvou nejen pro trh práce, ale potenciálně zasáhne i vzdělávací systémy, státní rozpočty a geopolitickou rovnováhu.
„Umělá inteligence se v uplynulých letech objevuje prakticky všude, kromě souhrnných statistik zaměstnanosti. Ve spolupráci s organizací OEM se nám podařilo tuto mezeru zaplnit. Naše společná studie ukazuje vliv AI na pracovní trh v doposud neviděném kontextu. Dává nám výsledky, které jsou unikátní, důležité a svým způsobem i trochu varovné,“ říká Martin Procházka, ředitel úpisu rizika pro Českou republiku a Slovensko ze společnosti Coface.
Téměř tisícovka povolání pod lupou
Studie společnosti Coface a organizace Observatoire des Emplois Menacés et Émergents (OEM) mapuje profese s nejvyšší pravděpodobností negativního dopadu umělé inteligence. Základ tvoří analytika 923 povolání, přičemž každé z nich bylo rozloženo na dílčí úkoly a základní činnosti, aby bylo možné posoudit míru jejich automatizovatelnosti. Společnost Coface pak přidala novou metodu vážení úkolů podle jejich důležitosti a frekvence, zpřesnila výhledové scénáře a rozšířila analýzu na téměř třicet zemí.
„Naše analýza odhaluje zranitelná místa, která souhrnné statistiky stále přehlížejí, protože míra ohrožení se výrazně liší podle úkolů, povolání, odvětví i jednotlivých zemí. Hodnocení se záměrně soustřeďuje na technický vliv automatizace. Nepredikuje objem ztrát pracovních míst ani nezohledňuje faktory, které mohou skutečné nasazení AI ovlivnit, " vysvětluje Procházka.
Čím vyšší vzdělání a specializace, tím vyšší riziko
Studie porovnává podíl automatizovatelných úkolů v každém povolání s objemem zaměstnanosti. Přibližně jedna z osmi profesí přitom překročila 30% hranici automatizovatelných úkolů, která je minimem pro zásadní transformaci daného povolání.
Nejvíce ohrožena jsou vysoce kognitivní a informačně náročná povolání. Více než čtvrtina pracovní náplně by mohla být automatizována v architektuře a inženýrství, IT, administrativě, financích, právu a řadě kreativních či analytických oborů. Platí přitom překvapivé pravidlo: riziko nahrazení AI roste spolu s dosaženým vzděláním a ve vyspělých ekonomikách je výrazně vyšší pro lidi s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním.
Naopak řemeslná, technická a průmyslová výrobní povolání zůstávají pod 10% hranicí. Pracovní místa v oblasti péče, vzdělávání, prodeje a obecně v práci s lidmi zaujímají střední pozici – část úkolů je ohrožena, ale lidský rozměr nadále funguje jako přirozená ochrana.
Struktura ekonomiky rozhoduje o míře ohrožení
Rozdíly jsou znatelné i mezi jednotlivými zeměmi. Lucembursko, Velká Británie, Nizozemsko a Irsko vykazují přibližně 20% podíl pracovního trhu vystaveného automatizaci. Důvod je zřejmý: vyšší koncentrace informačně náročných profesí a obliba těchto zemí jako sídel nadnárodních korporací. Na druhém konci spektra stojí turisticky orientované ekonomiky jako Turecko, Bulharsko, Chorvatsko, Itálie, Řecko nebo Španělsko, kde se podíl pohybuje mezi 12 a 16 %.
„Česká republika je zhruba uprostřed statistických tabulek. Ačkoli je zde dost regionálních ústředí nebo sídel startupů, struktura zaměstnanosti je úzce spjata především s průmyslovou výrobou. Máme relativně silné zastoupení inženýrství, technické podpory a administrativy, ale zároveň vysoký podíl kvalifikovaných řemesel, která AI tak snadno nenahradí,“ dodává Procházka.
Dopady přesahují trh práce
Zavádění umělé inteligence do kvalifikovaných a dobře placených profesí může narušit ekonomickou a sociální rovnováhu zejména v zemích, které se silně opírají o zdanění práce. Automatizace by na jedné straně snížila daňové příjmy, na druhé zvýšila veřejné výdaje spojené s nezaměstnaností.
Proměnou projde i vzdělávání. Pokud AI snadno zvládne úkoly, na které připravují dlouhé studijní programy, může klesnout „tržní hodnota“ formálního vzdělání. Zaměstnavatelé se tak pravděpodobně přeorientují na dovednosti, které doplňují AI, jako je analytické uvažování, přizpůsobivost nebo schopnost dohlížet na využívání umělé inteligence.
Nelze přehlédnout ani geopolitický rozměr. Vzestup AI s sebou nese nová rizika plynoucí z koncentrace klíčových aktiv (polovodičů, jazykových modelů i datových center) v rukou omezeného počtu firem a států.
„Umělá inteligence se nezavádí jen do okrajových juniorních rolí, ale napříč profesemi, které byly dlouho vnímány jako pracovní jistota. Vzhledem k tomu, že právě tyto profese tvoří páteř příjmů, přidané hodnoty i daňových výnosů, je zřejmé, že vliv umělé inteligence má potenciál transformovat nejen trh práce, ale celou společnost,“ uzavírá Procházka. (25.6.2026)
