„Suchej únor“ letos připraví prodejce alkoholu o 750 milionů korun

Komentář Lukáše Kovandy
Češi ovšem u tak za alkohol utratí poprvé v historii přes 100 miliard korun.
Stále populárnější akce „Suchej únor“ představuje stále větší problém pro prodejce alkoholu. Ať už se jedná o hospody či hypermarkety.
Kvůli existenci akce, při níž se Češi na celý druhý měsíc roku (a někteří i na déle) vzdávají konzumace alkoholických nápojů, přicházejí totiž prodejci alkoholu o stále méně zanedbatelnou část svých tržeb. Letos lze jejich ztrátu způsobenou akcí „Suchej únor“ vyčíslit na zhruba půl miliardy korun.
Podle organizátorů „Sucháče“ se do akce v uplynulých letech zapojila zhruba desetina dospělé populace v ČR, v přepočtu na 700 tisíc lidí. Letos se hodlá zapojit dokonce až pětina, ukazují průzkumy.
Ze zprávy Alkofakta 2020, kterou sestavili organizátoři akce „Suchej únor“ a Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví, vyplývá, že přibližně 90 procentům účastníků akce se podaří její cíl naplnit. Takovou úspěšnost potvrzují za osm dosavadních ročníků i sami organizátoři kampaně.
Pokud vyjdeme z konzervativnějšího předpokladu účasti desetiny populace, tak to znamená, že zhruba 630 tisíc lidí si alkohol opravdu zcela odpustí. Ač by jej – nebýt akce „Suchej únor“ – jinak tito lidé konzumovali (a kupovali).
Za alkoholické nápoje lidé v obchodech v Česku podle nejnovějších dat Eurostatu – za rok 2021 – utratili 99,7 miliardy korun ročně. Loni to odhadem bylo poprvé v historii přes 100 miliard korun, přibližně 105 miliard korun. To je přibližně 12 tisíc korun v přepočtu na dospělou osobu. Měsíčně jde tedy o přibližně 1000 korun na osobu.
Akce „Suchej únor“ se ovšem budou účastnit spíše ti konzumenti alkoholu, kterým relativně více záleží na životosprávě, pročež i jejich konzumace alkoholu je i bez akce „Suchej únor“ podprůměrná. Jejich měsíční výdaje za alkohol činí průměrně zhruba 800 korun, nikoli 1000 korun.
Pokud tito lidé dodrží „Suchej únor“ jako v minulých letech i letos, připraví prodejce alkoholu po celé ČR během právě začínajícího letošního února o mírně přes 500 milionů korun. To plyne z toho, že 630 tisíc účastníků „Sucháče“, kteří akci úspěšně zvládnou, si tím pádem „odpustí“ výdaje za alkohol v průměru 800 korun, tedy dohromady za 504 milionů korun. Ve skutečnosti tato suma skutečnou ztrátu od prodejce alkoholu o něco podhodnocuje, neboť výdaje za alkohol rok od roku rostou, i kvůli inflaci. Ta například loni činila v případě alkoholických nápojů 3,2 procenta. Navíc rok od roku roste popularita akce Suchej únor, takže letos jsou nejen vyšší ceny alkoholu – tedy potenciálně vyšší ztráty pro prodejce, i pokud by kvůli „Sucháči“ neprodali přesně ten samý objem alkoholu jako loni –, tak i vyšší počet účastníků akce. Lze tedy počítat se ztrátami pro prodejce čítajícími více než půl miliardy korun.
Navíc, u deseti procent účastníků akce, kteří se do ní rozhodli zapojit, ale nakonec její cíl nenaplnili, lze na základě údajů z minulých ročníků předpokládat nulovou spotřebu alkoholu alespoň po část letošního února. Pokud tito lidé utratili v průměru za alkohol zhruba poloviční částku, než jakou by utratili nebýt jejich (byť nakonec ne zcela úspěšného) zapojení se do akce „Suchej únor“, jedná se o dalších zhruba 34 milionů korun ztráty pro prodejce alkoholu.
Podle zmíněné zprávy Alkofakta 2020 však část účastníků akce drží „Suchej únor“ i během března, dubna či května. Ještě v květnu se alkoholu nedotkne dvanáct procent účastníků akce, což odpovídá 84 tisícům osob. Ještě více lidí zřejmě logicky vydrží alkohol nekonzumovat v březnu a dubnu. Takže tito lidé v souhrnu připraví prodejce alkoholu počínaje březnem až do konce letošního roku v souhrnu o dalších zhruba 200 milionů korun.
Sečteno, podtrženo, „Suchej únor“ letos prodejce alkoholu připraví o bezmála 750 milionů korun.
Se ztrátou musí počítat také stát, třeba proto, že vybere méně na spotřební dani z lihovin, piva či některých vín.
Radovat se z akce „Suchej únor“ zato ale mohou třeba prodejci stále populárnějších domácích limonád a dalších nealkoholických nápojů. Těm tržby naopak díky ní rostou, neboť část konzumentů si místo alkoholického nápoje koupí právě nějaké „nealko“.
 
Česká pošta zdražuje čtyřikrát rychleji, než jaká je inflace
Používá společensky i politicky stravitelnější a méně nápadnou „salámovou metodu“.
Státní podnik Česká pošta pořádně přidal na tempu zdražování svých služeb. Obyčejný dopis vyšel ještě v říjnu na 19 korun, od února to již bude 23 korun. Pokud by tímto tempem Česká poštu zdražovala i nadále, za rok se daná cena zvedne o přibližně 63 procent, což odpovídá čtyřnásobku celoroční průměrně inflace v roce 2022.
Pošta postupuje „salámovou metodou“, neboť zdražovala už loni v listopadu a také letos v lednu. Zřejmě vyhodnotila postupné zdražování, „kolečko po kolečku“, jako přijatelnější jak z hlediska veřejnosti, tak politické reprezentace, zejména pak ministerstva vnitra, které má Českou poštu coby její formální zakladatel v gesci.
Začátkem ledna stouply například ceny obyčejných nebo doporučených psaní, a to řádově o jednotky korun. Nyní od února zdraží doporučený dopis o desetikorunu, na 62 korun, stoupne i cena poštovních poukázek.
Loni v listopadu přitom citelně zdražilo zasílání dopisů i balíků. Poštu ke zdražení donutily výrazně zdražující energie a pohonné hmoty. A ovšem rostoucí platové náklady. Podobné důvody stojí také za lednovým a chystaným únorovým zdražením. Balíků se únorové zdražení netýká.
Zdražování České pošty je i po přihlédnutí k enormní výši inflace poměrně razantní. Bude tak další zátěží rozpočtů četných sociálně zranitelných domácností, jako jsou zejména domácnosti seniorů, kteří nikdy příliš neuvykli elektronické komunikaci.
 
Česká ekonomika se ponořila do recese, teď je to oficiální
Tuzemská ekonomika se loni ve druhém pololetí pomořila do recese. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Podle nich se loni v posledních třech měsících roku propadla v porovnání s obdobím července až září o 0,3 procenta. Vzhledem k tomu, že mezičtvrtletní pokles zaznamenala už právě ve druhém loňském čtvrtletí, je tak nyní splněna definice recese. Tedy mezičtvrtletní pokles výkonu ekonomiky alespoň ve dvou po sobě následujících čtvrtletích.
Recese je však zatím mírná, takzvaně technická. Neprojevuje se tedy například plošnějším růstem míry nezaměstnanosti. Navíc existuje dobrá šance, že už během prvních tří měsíců letoška Česko pásmo recese opustí.
Loni ve čtvrtém čtvrtletí ekonomiku stahovalo snižování spotřeby domácností, které své nákupy v obchodech omezovaly z důvodu obecné inflace a energetické drahoty. Reálné výdělky domácností loni celoročně klesaly suverénně nejvýrazněji v celé historii samostatné ČR od roku 1993 a ani poslední čtvrtletí roku v tomto ohledu nebylo žádnou výjimkou.
Propad ekonomiky loni ve čtvrtém čtvrtletí tlumila zejména zahraniční poptávka. Průmyslové podniky totiž i přes ekonomický útlum u nás i v zahraničí realizovaly dosud nevyřízené objednávky, které se nahromadily v předchozí době zpřetrhaných mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců. Tato situace tedy podpořila nejen průmysl jako takový, ale i vývoz.
Dnes zveřejněné výsledky jsou i díky tomu příznivější, než se většina trhu obávala. Experti oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů propad hned dvojnásobný, tedy mezičtvrtletně o 0,6 procenta. Lepší je také výsledek v meziroční perspektivě. Meziročně totiž tuzemské hospodářství přidalo loni ve čtvrtém čtvrtletí 0,4 procenta, zatímco experti čekali jen 0,2 procenta. Mírným posílením reagovala na výsledky také koruna, zpevněním vůči euru.
Za celý letošní rok se výkon ekonomiky bude pohybovat kolem nuly. V tuto chvíli těžko je třeba počítat spíše s tím, že výkon ekonomiky se celoročně mírně propadně, nejspíše o 0,4 procenta, a skočí tak „červenou nulou“. Vývoj však bude jako loni zatížen značnou mírou nejistoty, plynoucí zejména z geopolitické situace a energetické situace v EU. Významnou vzpruhou české ekonomice může být otevření ekonomiky čínské, která loni koncem roku ukončila drakonické covidové restrikce. Otevření čínské ekonomiky podpoří globální obchod, což je pro malou otevřenou ekonomiku typu české příznivou zprávou. (1.2.2023)