Sucho zasáhlo celou Evropu. Adaptace na klimatickou změnu musí být prioritou EU, zní z Visegrádské čtyřky

Málo srážek a vysoké teploty měly za následek extrémní sucho, které poškodilo letošní úrodu prakticky ve všech zemích Evropy a způsobilo nedostatek krmiv pro zvířata. Představitelé agrárních komor Česka, Slovenska, Polska a Maďarska proto společně vyzvali, aby se opatření, která pomohou zemědělcům přizpůsobit se výkyvům počasí, stala prioritou unijní zemědělské politiky. O aktuální tíživé situaci v sektoru jednaly organizace Visegrádské skupiny na Slovenské zemědělské univerzitě v Nitře 3. a 4. září 2026 při příležitosti konání mezinárodní výstavy Agrokomplex.

Sucho se výrazně podepsalo na letošní zemědělské produkci v České republice a má významný dopad také na ekonomiku zemědělských podniků. „U základních obilovin jsme zaznamenali meziroční propad výnosů o 15 procent a u řepky dokonce o 17 procent, což přispělo k nejhorší sklizni za poslední roky. Na ní se projevily také nižší osevní plochy, což není způsobeno tím, že by zemědělci přecházeli ve velkém na jiné plodiny, ale i vyššími náklady na pěstování, jako jsou hnojiva a pohonné hmoty, a nedostatečnou ochranou rostlin proti škůdcům. Propad tržeb jen u obilovin a řepky dělá meziročně 8 až 9 miliard korun a po započítání ztrát u dalších plodin se může jednat až o 20 miliard korun,“ uvedl prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Podobná situace je také v ostatních zemích Visegrádské skupiny, proto byl společný postup při řešení dopadů klimatických výkyvů jedním z hlavních témat jednání v Nitře. Zemědělské organizace Agrární komora ČR, Slovenská zemědělská a potravinářská komora, Národní rada zemědělských komor Polska a Maďarská agrární komora ve společném komuniké upozornily, že extrémní sucho a jeho důsledky se projevují nejen v poklesu výnosů plodin a nedostatku krmiv pro hospodářská zvířata, ale také v oblasti vodního hospodářství. Zemědělské komory proto považují za nezbytné, aby se adaptace zemědělství na měnící se klimatické podmínky stalo jednou z hlavních priorit zemědělské politiky EU. Touto situací by se podle nich měli zabývat také ministři zemědělství během svého zářijového jednání v Irsku.

Významnou část jednání představovala také situace v sektoru mléka a mléčných výrobků. Zástupci zemědělských komor Visegrádské skupiny se shodli na potřebě stabilizovat podmínky pro chov skotu a produkci mléka, které mají v zemědělství a potravinářství zemí regionu významné postavení. Upozornili především na nepříznivý vývoj na trhu, ekonomickou situaci prvovýrobců a zpracovatelů a postavení zemědělců v potravinovém řetězci. Zemědělské komory Česka, Slovenska, Polska a Maďarska proto vyzývají národní vlády a instituce EU k přijetí opatření, která sektoru pomohou zachovat jeho konkurenceschopnost. Zároveň požadují předvídatelné podmínky pro prvovýrobce i zpracovatele a posílení ekonomické udržitelnosti produkce mléka. Obrátí se proto společně znovu dopisem na Evropskou komisi.

„Situace na trhu s mlékem je pro české chovatele v současnosti velmi vážná. U mléka se pohybujeme kolem 6 miliard korun propadu meziročních tržeb a současná cena se dostala na méně než 10 korun za litr, což je více než koruna na litru pod náklady. Doufáme, že jsme už na dně, protože pokud se situace do konce roku nezlepší, budou ztráty dál narůstat. Problém přitom není jen v samotné ceně mléka, ale v celkové ekonomice chovu skotu, do které se promítají vysoké náklady na krmiva, energie, hnojiva a další vstupy,“ dodal prezident Agrární komory ČR Doležal.

Vedle aktuálních krizí se zemědělské komory Visegrádské čtyřky zabývaly také budoucností společné zemědělské politiky EU po roce 2027. Požadují stabilní a dostatečně silný rozpočet SZP, který zohlední rostoucí náklady, klimatická rizika a potřebu potravinové bezpečnosti, a větší předvídatelnost pro zemědělce. Pozornost věnovaly také dostupnosti účinných přípravků na ochranu rostlin a potřebě zjednodušit a urychlit jejich schvalování na evropské úrovni. (4.9.2026)