.jpg?s3=1)
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Bude letos nejdražší v historii. Svatomartinské menu vyjde na více než 1000 korun, nejchutnější jsou české husy, běžně prakticky nesehnatelné
Listopad v Česku voní pečenou husou a mladým vínem. Tradiční svatomartinské menu už dávno není jen připomínkou biskupa Martina z Tours, ale také malým gastronomickým jevem. Restauracím přináší období, kdy se po pomalejším podzimu znovu zaplní stoly a tržby znatelně rostou.
Restaurace hlásí v týdnu kolem 11. listopadu nárůst tržeb až o polovinu oproti běžnému období. Některé podniky zaznamenávají ale i nárůst tržeb na více než dvojnásobek. Provozovatelé podniků mluví o jednom z nejvýdělečnějších období roku, kdy se po klidnějším říjnu znovu zaplní stoly. Hosté si místa rezervují týdny dopředu a nabídka svatomartinských menu se většinou vyprodá ještě před samotným svátkem.
Za celý „svatomartinský týden“, který symbolicky začal v pátek, 7. listopadu, a skončí v neděli 16. listopadu, tak provozovatelé gastronomických zařízení v Česku mohou letos díky sv. Martinovi počítat s tržbami navíc v rozsahu dvou až tří miliard korun.
Ceny menu jsou letos v průměru zhruba o desetinu vyšší než loni, což odráží rostoucí náklady na chov, energie i pracovní sílu. Takový nárůst výrazně překonává inflaci, půjde letos o nejdražšího sv. Martina české historie. Přesto zájem neochabuje. Češi se naučili s vyšší cenou pracovat, část z nich si dopřeje celé slavnostní menu, jiní jen hlavní chod.
Na druhé straně stojí realita producentů, kteří čelí rostoucím nákladům a poklesu domácí produkce hus. Letos se podle Českomoravské drůbežářské unie vylíhlo zhruba 127 tisíc kusů, o 13 procent méně než loni. To nestačí ani na milion porcí svatomartinského měnu. Důvodem jsou vysoké náklady, nedostatek jatek a obavy z ptačí chřipky. Chov hus je sezónní záležitostí, takže výpadek v jednom roce se dohání těžko.
Domácí produkce tak pokryje jen část poptávky a zbytek doplňují dovozy, nejčastěji z Maďarska, které zajišťuje až 60 procent importu hus, dále z Polska či z menší části ze Slovenska. České husy jsou díky chovu ve volném výběhu či čerstvosti obecně kvalitnější než ty dovážené, ale také dražší a v běžných supermarketech prakticky nesehnatelné. Kdo chce českou husu, měl by si ji objednat přímo u farmářů, bývá však vyprodáno na týdny dopředu. I v restauracích se zákazník bude velmi často nucen spokojit s dovozovou husou slabší kvality z Maďarska či Polska.
Druhým pilířem svatomartinské ekonomiky je víno. Na trh se letos dostane 1,9 milionu lahví s označením „Svatomartinské“, přičemž díky úpravě pravidel mohou vinaři zahájit jejich prodej už od 7. listopadu. Značku letos získalo 73 vinařství, která nabídnou 323 různých druhů vín. I přes rostoucí výrobní náklady se vinařům daří ceny svatomartinských vín držet na loňské úrovni.
Svatomartinské období ukazuje, že i několik listopadových dní může mít měřitelný ekonomický dopad. Zatímco gastronomie a vinařství z něj profitují, prvovýrobci se potýkají s rostoucími náklady a omezenými kapacitami.
Míra nezaměstnanosti překonává očekávání
Po zhruba devíti letech se vrátí na pětiprocentní úroveň. Firmy ztrácí zájem o vánoční brigádníky
Míra nezaměstnanosti v Česku stoupá nečekaně rychle. V říjnu jako v září činila 4,6 procenta, zatímco analytici očekávali pokles na 4,5 procenta. Míra nezaměstnanosti tak letos v říjnu byla nejvyšší od března roku 2017. Byla totiž vyšší i než letos v září, protože v přesnějším vyjádření činila 4,58 procenta, kdežto v září jen 4,55 procenta. S velkou pravděpodobností tak míra nezaměstnanosti dosáhne nejpozději v lednu 2026 hodnoty pětiprocentní nebo i vyšší, takže bude nejvýraznější za celé období od samého začátku roku 2017, tedy za zhruba devět let.
Důvodem růstu míry nezaměstnanosti je trvaleji zhoršování kondice a konkurenceschopnosti českého průmyslu, který se potýká s poměrně vysokými cenami energií, poměrně vysokými úrokovými sazbami, růstem administrativní a regulatorní zátěže, problematickým vývojem německé politiky, napjatou atmosférou v mezinárodním obchodě, umocněnou letošním zaváděním vysokých cel zejména ze strany USA, a konečně zesílením zejména asijské konkurence.
Růst míry nezaměstnanosti v Česku odráží ovšem také další, krátkodobější či sezónní faktory. Například letos pokulhává poptávka po vánočních brigádnících. Není tedy tak jako v minulých letech kompenzován výpadek v poptávce po brigádnících, jenž tradičně nastává se skončením prázdnin a léta, kdy ochabuje sháňka po sezonních pracovních například v gastronomickém segmentu. Snižování stavu zaměstnanců v průmyslu část takto propouštěných vede do nového zaměstnání ve sféře služeb, třeba právě v oblasti gastropodnikání, nebo v oblasti logistiky či e-commerce, kteréžto segmenty pak vykazují nižší poptávku po brigádnících. Navíc v logistice či e-commerce pokročila automatizace a robotizace, které opět snižují poptávku po pracovnících z masa a kostí.
Vstupuje Maďarsko do měnové unie s USA?
Orbán podle svých slov s Trumpem dojednal dolarovou ochranu Maďarska aneb „co vzal Brusel, to dá Washington“
Maďarský premiér Viktor Orbán se při návratu z USA pochlubil i dalším, dosud nezmiňovaným úspěchem. Vedle podle svých slov trvalé výjimky z amerických sankcí na dovoz ruských energetických surovin prý Maďarsko může počítat také s dolarovou ochranou ze strany USA. „Včera jsem s americkým prezidentem dojednal ustavení finančního štítu,“ přiblížil Orbán další z výsledků svého jednání s Donaldem Trumpem (viz níže).
Takže například pokud by se Maďarsko, resp. jeho měna, forint, staly předmětem spekulativního útoku nebo pokud by zemí otřáslo zhoršení hodnocení bonity dluhu ze strany některé ze světově významných ratingových agentur, Spojené státy přispěchají na pomoc. Bílý dům však zatím Orbánova slova nepotvrdil.
Každopádně, Maďarsko by nebylo první. Argentině už Spojené státy bezpříkladně pomohly letos v říjnu. Lze hovořit o částečně dolarizaci země, alespoň pro případ krizí a měnových otřesů.
Mezi Spojenými státy a Argentinou funguje od minulého měsíce takzvaný měnový swap v objemu 20 miliard dolarů. Argentinská centrální banka může tyto prostředky, poskytnuté americkým ministerstvem financí, využít volně, třeba na úhradu svého dluhu. „Na oplátku“ Argentina převedla částku ve své měně odpovídající 20 miliardám dolarů na účty Spojených států. Swap se aktivuje teprve okamžikem čerpání, kdy se daná čerpaná částka – nemusí jít o celou poskytnutou sumu – stává součástí devizových rezerv. Jde vlastně o půjčku Spojených států Argentině, která se ale mění v dluh až okamžikem čerpání. Na rozdíl od rozvojové pomoci se přepokládá, že půjčka bude splacena, i s úroky.
Například s Mexikem mají Spojené státy swapovou dohodu už uplynulých zhruba třicet let, ale příslušné prostředky dosud nikdy nebyly aktivovány.
Spojené státy vedle zřízení swapové linky také před argentinskými volbami do tamního Kongresu konajícími se v polovině mandátu prezidenta, Javiera Mileie, přímo intervenovaly na devizovém trhu. Nákupy argentinského pesa za dolary jej stabilizovaly a zpevňovaly. Historicky ojedinělá, podle analytiku „nevídaná“ operace pomohla argentinskou měnu zklidnit a zřejmě svým dílem přispěla k nečekaně přesvědčivému vítězství Mileiovy strany ve volbách koncem října.
V dubnu příštího roku čekají parlamentní volby také Maďarsko. Orbán nyní tedy vytahuje kartu dolarové ochrany, zřejmě tedy podobné, která pomohla před volbami Mileiovi.
Jak Orbán, tak Milei mají nadstandardní vztahy s Trumpem, který jim na účet amerického daňového poplatníka poskytuje – či poskytnout může – politickou pomoc v podobě stabilizace ekonomiky. Jedná se vlastně o částečnou dolarizaci, o vznik částečně měnové unie, zprovozňované přechodně v krizovém čase, kdy jak peso, tak zřejmě i forint mohou těžit z bezkonkurenční mezinárodní síly dolaru, světové rezervní měny číslo jedna.
V Orbánově případě je důležitý ještě jiný rozměr. Maďarský premiér vykresluje „dolarový štít“ jako prostředek snížení závislosti své země na Evropské unii, která zadržuje v přepočtu více než 20 miliard dolarů dotací z unijních rozpočtů. Brusel zadržení zdůvodňuje korupcí v Maďarsku a nedostatky ve fungování tamního právního systému. Zadržení prostředků přispívá k oslabení forintu, potenciálně jej tak i činí náchylnějším ke spekulativním útokům nebo otřesům po případném zhoršení ratingu.
Orbán však nyní – a zvláště před blížícími se volbami – může říkat, že co zadržel „zlý“ Brusel, to poskytne „hodný“ přítel Trump, ba i víc.
Trump zase privilegováním svých politických spojenců a svévolným přidělováním dolarové ochrany na základě osobních vazeb nabourává roli mezinárodních institucí typu Mezinárodního měnového fondu, jimiž spíše opovrhuje, neboť jim přisuzuje nevítané, „globalistické“ tendence.
Orbán si u Trumpa zajistil údajně časově neomezenou výjimku na dovoz ropy i plynu
Kdo tedy husu hoduje na sv. Martina, podporuje Putina, neboť husy v ČR jsou zhusta z Maďarska, které i nadále „pojede“ na ruské energie
Maďarský premiér Viktor dosáhl zásadního politického úspěchu. U amerického prezidenta Donalda Trumpa si zajistil podle svých slov „časově neomezenou“ výjimku na nákup ruské ropy i zemního plynu. Z výjimky nejen z Trumpových říjnových sankcí na ruské energetické kolosy Rosněfť a Lukoil bude těžit také Slovensko. Už jen proto, že většinu ropy, kterou dováží, zajišťuje importem z Ruska právě maďarský petrochemický podnik MOL.
Jak pro Budapešť, tak pro Bratislavu je dovoz energetických surovin z Ruska výhodný, neboť jsou z důvodu uplatňovaných západních sankcí „ve slevě“. Nepřímo ze situace těží také Česko. A to například i v těchto dnech, kdy restaurace po celé ČR nabízejí svatomartinská menu, přičemž většinu hus obstarává dovoz právě z Maďarska. Nebýt levných energií z Ruska, zřejmě by maďarské husy byly o něco dražší, tedy i svatomartinská menu v Česku. Česko samo svým chovem hus, jež jsou zpravidla kvalitnější než ty maďarské, nedokáže domácí poptávku pokrýt ani zdaleka. Navíc tedy v ceně maďarské husy, kterou Čech zkonzumuje nejen u příležitosti svátku sv. Martina, je špetka ruské ropy nebo plynu, bez nichž by husa nikdy nevyrostla do jatečních proporcí, nebyla poražena, ani dovozena. Možná by se ani vůbec nevylíhla.
Česko také dále ve velkém objemu dováží ropné produkty, například motorovou naftu, ze Slovenska. Nejpozději od letošního června však tyto ropné produkty musí být z ropy jiného než ruského původu. Tu si Slovensko obstarává dovozem prostřednictvím jadranského ropovodu Adria. Pokud by ale byl ochromen jeho dovoz ruské ropy ropovodem Družba, alespoň přechodně by kvůli vzniklému výpadku mohla stoupnout i cena paliv, která Slovensko Česku zajišťuje z ropy neruské.
Nicméně nepřímý příspěvek českých svatomartinských strávníků nebo tuzemských řidičů na válku, kterou již bezmála čtyři roky vede na Ukrajině ruský prezident Vladimir Putin, je zcela zanedbatelný v porovnání s příspěvkem, který mu odkupem energií dále budou zajišťovat Maďarsko a Slovensko, dvě poslední země EU vysoce závislé na dovozu ruských energetických surovin.
Otázkou však je, na jak dlouho Washington výjimku uděluje. Orbán sice hovoří o časově neomezené výjimce, Bílý dům však dle agentury Bloomberg uvedl, že jde o výjimku pouze na jeden rok. Maďarsko navíc výjimku nemá zadarmo. Orbán musel kývnout na kontrakt za 114 milionů dolarů s americkou firmou Westinghouse na dovoz jaderného paliva pro elektrárnu v Paksu, jedinou v zemi, jíž nyní palivo zajišťuje Rusko. A Orbán se musel též upsat se k nákupům zkapalněného plynu z USA za 600 milionů dolarů. Tento plyn by teoreticky mohl do Maďarska proudit i přes Německo a Česko, takže Česká republika by inkasovala tranzitní poplatky. Americký plyn ale může do Maďarska téci třeba také „severní cestou“, přes Litvu, Polsko a Slovensko.
Zejména pokud by se ale jednalo o výjimku trvalou, získává Orbán silnou kartu i pro své vyjednávání v rámci Evropské unie. Brusel na Maďarsko a Slovensko již delší dobu tlačí, aby se od ruských energií odstřihly. Když se nyní Trump, prostřednictvím NATO faktický garant evropské bezpečnosti, postavil takto zřetelně na Orbánovu stranu, bude muset k maďarskému premiérovi přistupovat obezřetněji jak Brusel, tak ale i Kyjev. Orbán přitom ostře kritizuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za to, že sankcemi na ruské podniky, jako je zmíněný Lukoil, ohrožuje dovoz ruské ropy do Maďarska (a tedy i na Slovensko) či že letos na přelomu roku zastavil tok ruského plynu do EU přes ukrajinské území.
S Trumpovou výjimkou může ale skoncovat také samo Maďarsko. Pokud v parlamentních volbách v dubnu příštího roku zvítězí Orbánův úhlavní vyzyvatel, Péter Magyar. Magyar se totiž již nechal slyšet, že stane-li se premiérem, Maďarsko od ruských energií odpojí. Tím pádem by zřejmě byla neudržitelná také pozice Slovenska – jak politicky, tak technicky -, coby posledního velkého odběratele ruských energetických surovin v EU.
Včerejší Orbánovo vítězství u Trumpa mu může pomoci k triumfu ve volbách ve své domovině, leč bez tohoto triumfu to nakonec bude Brusel, případně Kyjev, kteří se budou smát jako poslední. (11.11.2025)