Světový den jódu: malý prvek, velký význam

MUDr. Kateřina Durkotová

Jód je nezbytný stopový prvek, bez kterého nemůže správně fungovat štítná žláza. Světový den jódu připomíná, jak důležitý je jeho dostatečný příjem pro zdraví – zejména u těhotných a kojících žen.

Právě u těchto skupin se i v České republice opakovaně objevuje nedostatečný příjem jódu, přestože v obecné populaci je situace relativně dobrá.
(Zásluhu má jodizace soli, tedy přidávání jódu do kuchyňské soli při výrobě, díky čemuž většina obyvatel přijímá jód v dostatečném množství i bez speciálních doplňků).

Věděli jste, že…?

► správná jodizace soli patří mezi nejúspěšnější preventivní opatření veřejného zdraví moderní doby?

► těhotné a kojící ženy potřebují téměř dvojnásobek jódu oproti běžnému dospělému – a až 3 ze 4 mají jeho příjem nedostatečný?

► nedostatek jódu v těhotenství může snížit IQ dítěte až o 15 bodů?

Proč jód potřebujeme

Jód je základní stavební složkou hormonů štítné žlázy, které:

► řídí rychlost metabolismu

► ovlivňují nervové soustavy a svalů

► jsou zásadní pro růst a vývoj mozku plodu a malých dětí

Kolik je „tak akorát“

Doporučený denní příjem jódu se liší podle věku a životní fáze:

► dospělí: cca 150 µg/den

► těhotné ženy: cca 220–250 µg/den

► kojící ženy: cca 250–290 µg/den

► děti: podle věku přibližně 90–130 µg/den

Co si pod tím představit v praxi?

U zdravého dospělého člověka se běžná potřeba jódu obvykle pokryje pestrou stravou a standardním příjmem jodizované kuchyňské soli.
 To odpovídá zhruba 5 g soli denně (asi 1 čajová lžička), což je zároveň horní hranice doporučeného denního příjmu soli. Přečtěte si více informací o vyrovnaném příjmu soli.

Pozor ale – ne každá sůl je jodizovaná. Některé mořské, himálajské nebo „gurmánské“ soli mohou obsahovat jódu jen velmi málo.

Dalšími přirozenými zdroji jódu jsou:

► mořské ryby a plody moře (např. porce tresky pokryje většinu denní potřeby)

► mléko a mléčné výrobky

► vejce

► mořské řasy (s velmi vysokým obsahem jódu)

Cílem není jíst více soli, ale používat tu správnou a mít pestrý jídelníček. U běžné populace není nutné jód cíleně doplňovat, pokud je strava vyvážená.

Kdo by měl příjem jódu hlídat obzvlášť

► těhotné a kojící ženy

► ženy plánující těhotenství

► osoby s alternativními způsoby stravování (např. vegani)

► lidé, kteří výrazně omezují sůl nebo používají nejodizované druhy

U těhotných žen může nedostatek jódu negativně ovlivnit vývoj mozku plodu, u dětí růst, vývoj srdce i kostí. I mírný, dlouhodobý nedostatek může mít významné dopady – například na učení a soustředění.

Během těhotenství a kojení se potřeba jódu téměř zdvojnásobuje. V některých případech je proto vhodné jeho příjem řešit s lékařem a případně doplnit cíleně.

Jód s rozumem

Stejně jako jeho nedostatek, i nadbytek jódu může zatížit štítnou žlázu. Opatrnost je na místě zejména při kombinaci různých doplňků stravy.

Vysoký obsah jódu mají také některé minerální vody, např. Vincentka – již dva doušky (50 ml) pokryjí doporučený denní příjem.

Mnohé přípravky pro těhotné ženy už jód obsahují (často spolu s folátem). Proto je důležité číst složení a hlídat celkový denní příjem.
Prohlédněte si další doporučení pro těhotné a kojící:

Záleží mi na tobě, proto kojím, nekouřím a nepiju

Kojení je nejlepší pro maminku i miminko

Nejím za dva, ale pro dva (5.6.2026)