.jpg)
Mgr. Kristina Pokorná, DiS. et DiS.
Mysleme na prevenci. Umějme pomoci.
Světový den úrazů, který připadá každý rok na 17. říjen, připomíná jednoduché motto: „Spěchejme pomalu. Čas a život se nikdy nedá vrátit zpět.“ Tento den připomíná, že řadě úrazů lze předcházet bezpečnějším prostředím a zodpovědným chováním. Když už k úrazu dojde, může rychlá a správná první pomoc významně ovlivnit jeho následky. Smyslem Světového dne úrazů je proto upozorňovat jak na možnosti prevence, tak na význam včasné pomoci.
Zaměřte se na fakta a zjistěte, jak snadno můžete někomu vrátit šanci žít.
Co říkají data?
Statistiky Světové zdravotnické organizace (WHO) i data domácích úřadů ukazují, že úrazy představují velmi vážný globální i lokální problém.
Globální fakta
► 4,4 milionů lidí zemře každý rok v důsledku zranění či násilí.
► Téměř 10 % celosvětové úmrtnosti mají na svědomí úrazy.
► Nejohroženější skupinou jsou děti a senioři.
► U dětí a mladých lidí jsou úrazy hlavní příčinou úmrtí.
► Muži čelí celosvětově 2x vyššímu riziku úmrtí následkem úrazu než ženy.
Lokální fakta
► V ČR zemře následkem úrazu či úmyslného sebepoškození každý den průměrně 16 lidí, tj. kolem 6000 každý rok.
► Přes 2,8 milionů úrazů ročně vyžaduje lékařské ošetření.
► Více než 240 tisíc úrazů si každý rok vyžádá hospitalizaci.
► Nejvíce úrazů se stává v domácnosti a při sportování, nejzávažnější úrazy pak v dopravním prostředí.
Děti jsou zranitelné. Prevence začíná u dospělých.
Úrazy představují významné riziko pro zdraví a život dětí. Podle zdravotnických statistik se v České republice každoročně statisíce dětských úrazů neobejdou bez lékařského ošetření. V roce 2024 bylo ambulantně ošetřeno přes 600 tisíc dětských úrazů, více než 35 tisíc si vyžádalo hospitalizaci a přibližně 170 dětí a dospívajících zemřelo v důsledku vnějších příčin, mezi něž patří také úrazy, sebevraždy a násilné činy. Chlapci se zraňují častěji než dívky.
U nejmenších dětí přitom nebezpečí často číhá v běžných situacích – doma při pádech, popáleninách, otravách či dušení, ale také při hře venku, na kole, trampolíně nebo u vody. Proto je důležité vytvářet dětem bezpečné prostředí, při sportu dbát na ochranné pomůcky a zejména u těch nejmenších zajistit odpovídající dohled. Čím je dítě menší, tím větší roli v jeho bezpečí hraje dospělý.
Senioři v pohybu – jak zůstat aktivní a v bezpečí.
Data Národního registru úrazů (NRÚ) ukazují, že rychle přibývá vážných úrazů u seniorů nad 65 let. Počet seniorů ošetřených záchrankou od roku 2010 prudce vzrostl – u nejstarší generace nad 85 let se téměř zdvojnásobil. Ročně je v důsledku úrazu ambulantně ošetřeno kolem 550 tisíc seniorů, přes 107 tisíc úrazů si vyžádá hospitalizaci a více než 10 tisíc seniorů v důsledku úrazu a následných komplikací umírá.
Pro staršího člověka může i banální uklouznutí či zakopnutí o práh znamenat vážný zdravotní problém a vést ke ztrátě soběstačnosti. O to důležitější je dbát na bezpečné prostředí v domácnosti prarodičů či starších rodičů.
Zatímco v domácím prostředí seniory nejčastěji ohrožují pády, na cestách se v posledních letech objevuje nový rizikový fenomén – elektrokola. Sice starším lidem vracejí mobilitu a radost z pohybu, ale často kvůli vysoké hmotnosti, specifickému zrychlení a rychlosti jízdy mohou být nebezpěčná. Závažnost nehod je u seniorů kvůli křehkosti kostí často vysoká. Riziko zvyšuje také jízda bez cyklistické helmy. V loňském roce tvořili senioři 56 % všech usmrcených cyklistů. Řadě úmrtí by přitom podle lékařů bylo možné předejít používáním helmy.
Jak můžete snížit riziko úrazu ještě dnes?
1. Dodržujte zásady zdravého životního stylu: aktivní pohyb, pestrá strava, pitný režim, dostatek spánku.
2. Používejte ochranné pomůcky při sportu, práci či v autě bez výjimek.
3. Vytvořte bezpečný domov s ohledem na jeho obyvatele.
4. Nespěchejte, nepřeceňujte své síly.
5. Zopakujte si zásady první pomoci.
Jak zachránit život ve 3 krocích
Nemusíte být lékař. Stačí zahodit obavy, protože jediná špatná první pomoc je ta, kterou neposkytnete.
1. Bezpečnost a volání ZZS …a aplikace Záchranka
Chraňte sebe – než se rozhodnete někomu pomoci, ujistěte se, že vám nehrozí nebezpečí.
Hlasitý odposlech – vytočte linku 155 (případně použijte mobilní aplikaci Záchranka. Telefon dejte na hlasitý odposlech a položte ho vedle sebe na zem, ať máte obě ruce volné. Operátor vás bude celou dobu navádět, co máte dělat, nejste na záchranu sami.
2. Resuscitace
Zjistěte, zda je zraněný při vědomí (mluvte na něj, jemně s ním zatřeste, štípněte).
Pokud nereaguje, zjistěte, zda dýchá (poslechem, pohledem, pohmatem).
Pokud nedýchá, zkontrolujte dýchací cesty, případně vyčistěte dutinu ústní, zakloňte hlavu a uvolněte dýchací cesty. Znovu poté zkontrolujte stav dýchání.
Pokud nedýchá normálně (lapá po dechu) či nedýchá vůbec, okamžitě zahajte masáž srdce.
Položte část dlaně na střed hrudní kosti, druhou ruku propleťte shora.
Stlačujte hrudník do hloubky 5 – 6 cm.
Frekvencí 100 stlačení/minutu (rytmus „Rolničky“, raz a dva a tři a čtyři…)
Nepřestávejte až do příjezdu RZS, řiďte se pokyny záchranářů.
3. Nebojte se AED (AED = automatický externí defibrilátor)
Pokud je v blízkosti AED, využijte ho. Umístění AED viz mapy AED.
Přístroj mluví česky a dává vám přesné hlasové pokyny.
Podle obrázku nalepte dvě elektrody na holou hruď pacienta.
Přístroj sám analyzuje srdeční rytmus a pozná, zda je nutný elektrický výboj.
Nikomu neublíží – pokud není výboj potřeba, přístroj ho nikdy sám nespustí. Nemůžete tedy udělat chybu a někomu ublížit. Pokud je výboj doporučen, stiskněte blikající tlačítko a po jeho aplikaci pokračujete ve stlačování hrudníku.
Když už k úrazu dojde, není čas na obavy, že neumíme první pomoc dokonale. Nejdůležitější je reagovat. Zajistěte vlastní bezpečí, zavolejte 155 a postupujte podle pokynů operátora.
I jednoduchá pomoc je lepší než žádná – a právě první minuty mohou rozhodnout o dalším průběhu. (16.10.2026)
.jpg?s3=1)
