Od 1. do 7. srpna se každoročně připomíná Světový týden kojení (WBW). Jde o celosvětovou kampaň, jejímž cílem je zvýšit povědomí o různých tématech souvisejících s kojením a podnítit k jeho podpoře.
Světový týden kojení má každoročně nové heslo i téma. Letošní heslo zní „Upřednostňujte kojení – vytvořte udržitelný systém podpory“ a téma Světového týdne se zaměřuje na jeden z opomíjených, ale přitom neméně důležitých a zajímavých přínosů kojení, tj. na jeho ekologický význam v době změn klimatu. Svým heslem zdůrazňuje roli každého jednotlivce při podpoře kojení s cílem vytvořit mimo jiné i udržitelné životní prostředí a snížit dopad změny klimatu způsobené umělou výživou.
Země po celém světě si připomínají Světový týden kojení z jasného důvodu: kojení je totiž jedním z nejúčinnějších způsobů, jak dětem poskytnout nejlepší start do života. Státní zdravotní ústav se na svých webových stránkách i v zdravotně výchovných materiálech pravidelně věnujeme osvětě o nenahraditelném významu kojení a přináší i informace, co udělat pro včasné a úspěšné nastartování kojení a jeho dlouhodobé udržení podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO). Podílel se i na zpracování všech těchto důležitých informací o kojení pro Národní zdravotní portál (NZIP).
Světová zdravotnická organizace, UNICEF i Ministerstvo zdravotnictví ČR doporučují výhradní kojení po dobu prvních 6 měsíců života a pokračování v kojení do 2 let věku dítěte nebo i déle se současným zavedením nutričně dostatečných a bezpečných příkrmů. V oblastech nebo situacích, kdy se komunity potýkají s omezeným přístupem k čisté vodě a základním zdravotnickým službám, kojení zaručuje bezpečný, výživný a dostupný zdroj potravy pro kojence a malé děti a zároveň je chrání před nemocemi. V takových podmínkách kojení může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Podle studie publikované před 9 lety v časopise Lacet by zlepšení postupů podpory kojení a důsledné uplatňování doporučení Světové zdravotnické organizace mohlo každoročně zachránit životy více než 800 tisíc dětí mladších pěti let.
Význam kojení
Ovšem představa, že výhody kojení se týkají pouze chudých zemí a oblastí je naprosto mylná. I v rozvinutých zemích je význam kojení v prvních měsících života dítěte nezastupitelný. Mateřské mléko pomáhá dětem růst, předchází podvýživě, ale také snižuje riziko nadváhy a obezity, poskytuje dítěti potřebné živiny v množství a poměru přesně odpovídajícím jeho věku, snižuje riziko syndromu náhlého úmrtí kojenců (SIDS), poskytuje životně důležité protilátky, které chrání dítě před mnoha nemocemi (např. před záněty středního ucha, infekcemi dýchacích cest nebo průjmy). Studie prokázaly ochranné účinky látek obsažených v mateřském mléce proti Crohnově chorobě, cukrovce nebo alergiím. Kromě výživové a zdravotní role má kojení nesmírný význam i při posilování vztahu mezi kojeným dítětem a jeho matkou. Těsný kontakt s matkou dává dítěti pocit bezpečí potřebný pro jeho správný psychický a rozumový vývoj, posílený i obsahem důležitých živin v mateřském mléce. Kojení je ze zdravotních důvodu velmi přínosné i pro kojící matku, z finančních důvodů pro celou rodinu i globální ekonomiku a z ekologických důvodů pro celou planetu.
Ekologické aspekty kojení
Z ekologického pohledu je mateřské mléko přirozená, obnovitelná potravina, která je bezpečná pro životní prostředí. Mohla by se směle nazývat nejekologičtější stravou. Neexistuje žádná potravina, která by byla více lokálně produkována, udržitelnější nebo ekologičtější než mateřské mléko. Vytváří se tam, kde je následně spotřebováno a nevyžaduje tedy žádnou dopravu. Stejně tak není zapotřebí žádných obalů, které jsou ekologickým problémem hned dvakrát – při výrobě i při jejich likvidaci. Navíc obaly jsou většinou několikanásobné, neboť první vrstva obalu chrání umělou výživu a další obsahuje informace o jejím složení, přípravě, vyrábějící firmě atd. I fakt, že množství mateřského mléka se řídí „zákonem nabídky a poptávky“, tj. skutečnost, že matka vytváří pouze tolik mateřského mléka, kolik ho dítě vypije, lze považovat za ekologické bránění plýtvání.
Mateřské mléko má vždy ideální teplotu, takže není třeba používat energii k jeho ohřevu. Výroba a doprava náhradní kojenecké stravy, lahviček, dudlíků na lahvičky a dalších pomůcek potřebných pro výživu nekojeného dítěte naproti tomu vyžaduje jak množství surovin (papír, plasty, sklo aj.), tak i energií. Energeticky náročná je výroba i distribuce ve všech fázích procesu. Další energie je potřeba pro individuální sterilizaci pomůcek užívaných pro přípravu a spotřebu umělé stravy. Sterilizována a spotřebovávána musí být při přípravě umělé výživy i voda. Přitom právě voda je jako globální zdroj čím dál tím vzácnější. Kromě toho, že distribuce kojenecké výživy prostřednictvím globálních dodavatelských řetězců zahrnuje energeticky náročné způsoby přepravy, vede i k emisím uhlíku ze spalování fosilních paliv.
Předpokladem pro výrobu náhradní kojenecké stravy je chov skotu, který má za následek odlesňování ve prospěch pastvin. Průmyslové mléčné farmy ohrožují biodiverzitu a odpadní produkty krav přispívají ke globálním emisím metanu – jednoho z významných faktorů způsobujících skleníkový efektu. Odpadní vody z dojnic, stejně jako hnojiva používaná k pěstování krmiva pro ně, mohou znečišťovat řeky a podzemní vody a ovlivňovat všechny ekosystémy, které jsou na nich závislé.
Propojení laiků i odborníků
Světová aliance pro podporu kojení (WABA) v rámci letošního Světového týdne kojení upozorňuje na nutnost, ale také na proveditelnost propojení laiků i odborníků nejen lékařských profesí při podpoře kojení. V souladu s letošním tématem uvádí, že i ekologové nebo ekologicky smýšlející laici mohou přispět k vytváření prostředí přátelského ke kojení tím, že např. budou zvyšovat povědomí o nezanedbatelném ekologickém přínosu kojení, pomohou přesvědčit studenty nebo např. influencery na sociálních sítích, aby zahrnuli kojení jako udržitelnou potravinu do diskusí o otázkách životního prostředí a klimatu, budou připomínat a propagovat kojení jako místně dostupnou a obnovitelnou potravinu, zejména v době environmentálních a přírodních katastrof. Mohou spolupracovat s obhájci kojení a zasazovat se o sladění politik týkajících se kojení s iniciativami v oblasti životního prostředí a klimatu.
Podpora kojení přispívá k rovnosti ve zdraví, protože kojení je dostupné matkám z různých socioekonomických prostředí. Zvyšováním povědomí lidí o výhodách kojení přispívá k dlouhodobému zdraví populace. A zdravá populace je lépe vybavena k řešení globálních výzev, nejen ekologických.
Mgr. Markéta Paulová, Ph.D. (3.8.2025)
