Tak jako u každé investice, je nutné i v případě nákupu dluhopisů dodržovat určitá pravidla

V portfoliu investorů, ale také drobných střadatelů jsou dnes dluhopisy již standardním finančním produktem, který dokáže zhodnotit volný kapitál či úspory a nenechá je podlehnout inflaci. Dluhopisem je nazýván zastupitelný cenný papír (anglicky Bond), s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky a povinnost emitenta toto právo uspokojit. Může existovat v tištěné i zaknihované podobě.
Tak jako u každé investice, je nutné i v případě nákupu dluhopisů dodržovat určitá pravidla. Vždy je třeba mít na paměti, že neexistuje bezpečná investice. To platí u vkladů na běžných účtech, které finanční ústavy také dále investují a klient ani neví kam, a platí to i u dluhopisů. Samozřejmostí je výběr osvědčeného obchodníka, který již má s dluhopisy zkušenosti a v jeho historii lze najít úspěšně splacené emise. Mezi základní pravidla patří prostudování veškerých dostupných dokumentů, výstupů v médiích, emisních podmínek, nahlédnutí do obchodního rejstříku a není neobvyklé se spojit i přímo s emitentem. V emisních podmínkách je možné najít, kromě rizik a závazků (jaké úvěry už společnost splácí), také odstavec týkající se zajištění dluhopisů, které může mít různou podobu. Informace o druzích zajištění poskytují jednotliví emitenti a lze je samozřejmě najít rovněž na internetu, například na expertním portálu Dluhopisy.cz. Mezi nefrekventovanější patří zástava na majetku, agent pro zajištění, ručitelské prohlášení nebo ustavení společného zástupce. Dozajištění je jedním z nejdůležitějších parametrů, které by investoři vždy měli kontrolovat.
Dluhopisy jsou sice obvykle zajištěny veškerým majetkem firmy, ale pokud společnost s 20milionovou emisí disponuje pouze základním kapitálem ve výši 200 tisíc, je vhodné se na zajištění informovat. Proto se lze například na portálu Dluhopisy.cz setkat přímo v emisních podmínkách s ručitelským prohlášením, kterým se majitel emitující společnosti zavazuje uspokojit veškeré nesplacené závazky své firmy z vlastních prostředků, či s přehledem zastaveného majetku, který se v případě jakýchkoli problémů může zpeněžit.
Vedle ručitelského prohlášení se v emisních podmínkách mohou objevit i další druhy zajištění, které by měly zvýšit bezpečnost investice. Je to třeba prohlášení společníků, že si až do splacení emise nerozdělí podíly na zisku ani nepřevedou, nezastaví nebo jinak nezatíží obchodní podíl ve firmě atd. Snahou, která se postupně naplňuje, je, aby za konkrétní projekty byly zodpovědné všechny osoby, které se podílejí na jejich realizaci. Nejen majitelé, ale i jednatelé společnosti – tedy ti, kdo skutečně manipulují s vypůjčenými penězi.
Ke zvýšení bezpečnosti a zatraktivnění emise dluhopisů využívají emitenti také zajištění formou směnky, zástavy nemovitosti, ručení třetí stranou v podobě další firmy nebo takzvaného Agenta pro zajištění. Jak to funguje? Jeho práva a povinnosti jsou vždy přesně upraveny v emisních podmínkách konkrétního dluhopisu, ale princip je většinou shodný: V případě, že emitent nedostojí svým závazkům a není schopen zajistit splacení dluhopisů, může Agent na základě souhlasu a rozhodnutí věřitelů uplatnit zástavní právo k nemovitostem, aby uspokojil pohledávky jednotlivých věřitelů. Agent je tak jakýmsi solidárním věřitelem zastupujícím práva všech držitelů dluhopisů.
V praxi to pak může vypadat následovně. Emitent dluhopisů nebude dlouhodobě vyplácet investorům výnosy nebo po splatnosti dluhopisů bude neúměrně oddalovat jejich splacení (navrácení jistiny). Kterýkoli z věřitelů pak má dle emisních podmínek právo ke svolání Schůze vlastníků dluhopisů (například prostřednictvím portálu Dluhopisy.cz), na které vlastnící prostou většinou hlasů všech přítomných rozhodnou o dalším postupu. Zápis z této schůze vlastníci doručí Agentovi pro zajištění a ten začne okamžitě jednat. Uplatněním zástavního práva prodá emitentovu nemovitost, z tohoto výtěžku odečte své náklady a odměnu, a zbytek převede na účet administrátora emise za účelem výplaty vlastníkům dluhopisů.
Koncept Agenta pro zajištění zjednodušuje dosavadní způsoby dalšího zajištění dluhopisů. Zřizování například zástavního práva k majetku emitenta pro všechny věřitele je oproti němu značně nepraktické, u velkých emisí až téměř nemožné. V insolvenčním řízení má navíc Agent pro zajištění daleko silnější postavení, celý proces je koordinovanější a lze jím dosáhnout vyšších výtěžků.
Na závěr je třeba dodat, že péče o majetek vyžaduje v drtivé většině případů aktivní přístup vlastníka, ať už se jedná o budovy, pozemky, nebo finance. Dvojnásob to platí při řešení jakýchkoliv potíží, ať už začne zatékat do střechy domu, nebo se emitent dluhopisů chová nestandardně. Zajištění dluhopisů je v takový okamžik velkou pomocí, ale bez aktivní účasti investora na řešení situace, například formou přítomnosti na svolané schůzi vlastníků, účinek této pomoci slábne. (25.8.2021)