Hybridní porady se staly běžnou součástí pracovního dne, jejich technické zajištění ale v řadě kanceláří stále neodpovídá tomu, jak dnes lidé skutečně pracují. Podle nové americké studie společnosti Jabra se s technickými komplikacemi alespoň jednou týdně setkává 77 procent kancelářských zaměstnanců. Téměř polovina potvrzuje, že porady kvůli problémům se zvukem, obrazem nebo připojením začínají pozdě. Část lidí proto přichází do zasedací místnosti s předstihem, aby si vše raději předem vyzkoušela.
„Zasedací místnost dříve sloužila především lidem, kteří seděli kolem jednoho stolu. Dnes se v ní běžně potkává několik účastníků v kanceláři s kolegy pracujícími z domova, jiné pobočky nebo ze zahraničí. Nároky na technické vybavení proto výrazně vzrostly. Nestačí pouze obrazovka a kamera. Důležité je, aby byli všichni dobře vidět a slyšet, připojení bylo stabilní a spuštění schůzky nevyžadovalo složité nastavování,“ říká Jan Dvořák, výkonný ředitel Počítačové školy GOPAS.
Právě zde ale podle nové studie Jabra 2026 U.S. Modern Workplace Report vzniká problém. Nějaké narušení kancelářské porady kvůli technice zažilo 83 procent respondentů. Mezi nejčastější potíže patří ozvěna, nekvalitní zvuk, nestabilní internetové připojení a situace, kdy vzdálení účastníci nejsou dobře slyšet.
Porada začne pozdě, účastníci mezitím čekají
Technické komplikace se mohou jednotlivě jevit jako drobnost. Několik minut hledání správného kabelu, přepínání zdroje obrazu nebo nastavování mikrofonu však při větším počtu porad představuje citelnou ztrátu času. Podle studie 45 procent zaměstnanců zažívá schůzky, které kvůli problémům s technikou nebo zvukem začínají pozdě.
„Více než čtvrtina respondentů, konkrétně 26 procent, proto chodí do zasedací místnosti dříve, aby si před začátkem zkontrolovala, zda vše funguje. Čas, který měl být věnován přípravě obsahu prezentace nebo samotné práci, tak zaměstnanci tráví testováním připojení, kamery a zvuku. Zvlášť nepříjemné je to před jednáním s klientem, pracovním pohovorem, důležitou prezentací nebo poradou většího týmu,“ říká Michal Černý ze společnosti Audiopro a dodává: „Problém navíc nekončí okamžikem, kdy se podaří spojení navázat. Nekvalitní zvuk zvyšuje únavu, nutí účastníky opakovat informace a komplikuje přirozenou diskusi. Pokud mikrofon nezachytí celou místnost nebo špatně snímá vzdálenější řečníky, účastník připojený na dálku může část rozhovoru přeslechnout a do porady se pak zapojuje hůře než lidé v místnosti.“
Domácí vybavení někdy funguje lépe než firemní
Výsledky upozorňují také na rostoucí rozdíl mezi domácím a kancelářským pracovním prostředím. Téměř třetina hybridních zaměstnanců, 31 procent, hodnotí své domácí audiovizuální vybavení jako lepší než techniku dostupnou v kanceláři. Doma často používají vlastní sluchátka, kameru a nastavení, které dobře znají. Ve firmě naopak střídají různé místnosti, zařízení a způsoby připojení. Hybridní zaměstnanci také hlásí problémy častěji než lidé pracující výhradně v kanceláři. S technickými komplikacemi se každý týden setkává 88 procent z nich, zatímco mezi plně kancelářskými pracovníky je to 72 procent. Právě lidé střídající více pracovních míst mohou kvalitu jednotlivých prostředí bezprostředně porovnávat.
Technické vybavení se tím stává součástí širší debaty o návratu zaměstnanců do kanceláří. Kvalitnější zvuk a obraz by podle průzkumu zvýšil ochotu docházet na pracoviště u 44 procent respondentů. Spolehlivá technika už proto není pouze otázkou komfortu nebo reprezentativního vzhledu zasedací místnosti. Ovlivňuje, zda lidé považují cestu do kanceláře za smysluplnou a zda tam mohou pracovat efektivněji než doma.
Rozhoduje jednoduchost, nikoliv počet zařízení
„Řešením přitom nemusí být pouze přidávání další techniky. Zasedací místnost může obsahovat kvalitní obrazovku, několik mikrofonů i kameru, ale pokud zaměstnanci nevědí, jak systém rychle spustit, bude stále docházet ke zdržení. Důležitá je proto jednoduchost ovládání, jednotný způsob připojení napříč místnostmi a vybavení odpovídající jejich velikosti a skutečnému využití. Jiné nároky má malá místnost pro dva až čtyři lidi, jiné velká zasedací místnost určená pro prezentace a hybridní jednání. Při návrhu je nutné počítat také s akustikou prostoru, rozmístěním účastníků, světlem, připojením různých typů počítačů a používanými komunikačními platformami. Podstatné je rovněž pravidelné testování a aktualizace systému,“ upozorňuje Michal Černý z Audiopro.
Nová data pocházejí z amerického trhu, nelze je tedy bez dalšího považovat za přesný obraz českých kanceláří. Ukazují však obecnější trend: zaměstnanci už od zasedací místnosti očekávají stejně snadné a spolehlivé připojení, jaké mají na vlastním počítači. Pokud každá porada začíná hledáním správného nastavení, problém není pouze v technice. Promítá se do produktivity, spolupráce i celkové zkušenosti lidí s kancelářským prostředím.
„Sebelepší vybavení nepomůže, pokud zaměstnanci při každé poradě znovu zjišťují, jak se připojit nebo kde nastavit mikrofon. Firmy by proto neměly řešit pouze samotnou techniku, ale také sjednotit její ovládání a zaměstnance naučit základní postupy. Krátké praktické školení často odstraní problémy, které se jinak opakují při každé schůzce. Zvlášť důležité je, aby lidé dokázali rychle rozpoznat, zda je problém v zařízení, připojení, nebo nastavení používané platformy,“ říká Jan Dvořák, ředitel Počítačové školy GOPAS.
Fungující zasedací místnosti se podle odborníků stávají také součástí zaměstnanecké zkušenosti. „Lidé dnes neposuzují kancelář jen podle jejího vzhledu nebo dostupnosti občerstvení. Všímají si především toho, zda jim umožňuje bez zbytečných překážek odvést práci. Pokud mají doma stabilnější připojení, lepší zvuk a poradu spustí rychleji než ve firmě, oslabuje to jeden z hlavních argumentů pro docházení na pracoviště. Pro zaměstnavatele je proto kvalita pracovního prostředí stále více také otázkou konkurenceschopnosti na trhu práce,“ uzavírá Michal Španěl z pracovního portálu JenPráce.cz. (3.9.2026)