Teď je čas koukat k nebi. Další vlna silných polárních září přijde až za deset let

Kristýna Walterová. Obnovitelně.cz

Roky 2024 a 2025 se vyznačují velkým množstvím solárních bouří, které způsobují populární polární záře. Příští rok by na tom mohl být podobně, s pozorováním ale neotálejte.

Také jste si všimli během posledních dvou let hned několika mimořádných polárních září, které byly viditelné i od nás? Naposledy rozzářila oblohu nad Českem v listopadu, rekordní a viditelná i pouhým okem z Prahy pak oslnila nadšence meteorologických jevů loni v květnu. A není tomu tak náhodou. Rok 2024 i rok 2025 se nacházejí na vrcholu nepravidelného slunečního cyklu.

V takzvaném slunečním maximu jsou erupce a výrony koronální hmoty nejčastější, ale ani období po něm není prázdné, naopak. „Je to dobrá zpráva pro lovce polárních září, protože vrcholová aktivita polárních září nastává několik let po slunečním maximu,“ řekl pro Space solární fyzik Pål Brekke. Podle něj můžeme očekávat ještě několik let velmi vysoké aktivity.

Poslední zkušenosti českých obdivovatelů světelných her na obloze tuto představu potvrzují i osobním zážitkem. „Ano, loňská květnová polární záře byla poměrně výjimečná, byť ne asi úplně extrémní. Podle geomagnetické aktivity se řadí mezi ty opravdu silné – za posledních 60 let jde o třetí nejsilnější geomagnetickou bouři, kterou jsme měli možnost pozorovat,“ řekl pro Obnovitelně.cz fyzik Zbyšek Mošna z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Silnější události podle něj nastaly jen v letech 1989 a 2003. Z hlediska pravděpodobnosti jde o zhruba třicetiletý až čtyřicetiletý úkaz, pro přesné statistické zhodnocení máme málo dat.

Proč tomu tak je?

Nejprve si pojďme říct, jak polární záře vlastně vzniká. Způsobují je sluneční bouře na slunci, při kterých se do vesmíru uvolní velké množství nabitých částic. Ty k Zemi dorazí během několika hodin až dní a naše magnetické pole je odkloní směrem k pólům. Když částice narazí na molekuly vzduchu ve vysokých výškách, začnou svítit různými barvami, nejčastěji zeleně, červeně nebo fialově. Proto polární záře vidíme hlavně na severu a jihu planety a jejich intenzita závisí na tom, jak silná byla sluneční bouře.

Barva polární záře se pak odvíjí od toho, jaké má složení vzduch v místě střetu magneticky nabitých molekul. Zelené a červené odstíny obvykle pocházejí z kyslíku, fialové a modré z dusíku. Barva proto závisí na složení atmosféry, energii částic i výšce, ve které k interakci dochází.

Barvy polární záře závisí na složení vzduchu. Obrázek: NASA

A jak je to s tou četností polárních září? Sluneční aktivita podléhá určitým cyklům s periodou devíti až dvanácti let, přičemž střídají období vysoké a nízké aktivity. Mošna vysvětluje, že chování cyklu je ale složitější a objevují se i dlouhodobé modulační periody nebo dokonce situace, kdy cyklus téměř vymizí. To je důvod, proč nelze přesně předpovídat, jak bude vypadat další minimum. „Stručně řečeno, protože jsme právě v blízkosti slunečního maxima, tak máme větší šanci polární záře vidět než dejme tomu za pět let,“ dodává Mošna.

Se změnou fáze slunečního cyklu se mění i mechanismus, který geomagnetické bouře způsobuje. Na vrcholu dominuje explozivní aktivita, v období poklesu naopak koronální díry: chladné, temné oblasti, které vysílají rychlý sluneční vítr. To je současně i období četnějších geomagnetických bouří.

Tuto fázi popsal solární výzkumník Scott McIntosh jako překrývání světlé a temné fáze cyklu. V praxi to znamená, že bouře nemusí být nejsilnější, ale trvají déle. Polární záře je stále možné zahlédnout, ale s daleko menší intenzitou a z našeho území s výrazně menší šancí, než je tomu v době vrcholení silných erupcí.

Pokud jste doposud při pozorování polární záře neměli štěstí, máte stále ještě čas, cyklus je pořád na svém vrcholu a může nabídnout dramatické finále. Existuje jev, taková pozdní fáze, kdy se objeví velmi komplexní skupiny slunečních skvrn schopné opakovaných výbuchů směrem k Zemi. Stalo se tomu tak téměř při každém dosud vědecky monitorovaném cyklu. Podle vědců může další přijít během dvou let a může dosáhnout i extrémní úrovně G5, jako bouře z května 2024, která rozzářila oblohu až nad Mexikem.

Z dlouhodobého hlediska ale bouře nejsou silnější, než dříve. Mění se jen to, jak jsme schopni je zaznamenávat. Moderní mobilní fotoaparáty, specializované aplikace a sociální sítě umožňují zachytit a sdílet fenomény, které by ještě před deseti lety unikly pozornosti. To vede nejen k přesnějšímu dokumentování, ale také k většímu zájmu.

Co bude dál? Podle Mošny se díky blízkosti maxima ještě pár let budeme nacházet ve fázi silného slunečního větru, který reaguje se zemským magnetickým polem a častěji tak dochází k průniku elektricky nabitých částic do zemské atmosféry i ve středních šířkách. Jinými slovy, šance na výrazné polární záře bude ještě nějakou chvíli vysoké. Stačí příležitostně vzhlédnout k nebi. (4.12.2025)