Téměř dvě třetiny mladých Čechů věří domácím univerzitám. Slováci mnohem častěji utíkají do zahraničí

Češi věří svému školství a stále častěji volí studium doma. Podle průzkumu investiční platformy Portu považuje téměř polovina mladých lidí domácí univerzity za kvalitativně srovnatelné se zahraničními, dalších 15 % je dokonce hodnotí jako lepší. Naproti tomu Slováci se do zahraničí vydávají třikrát častěji a tamější školy často považují za méně kvalitní. 

Podle Eurostatu mělo v roce 2024 terciární vzdělání 31,6 % mladých Čechů ve věku 24–29 let, zatímco průměr EU činí 43,4 %. I přes toto zaostávání roste zájem o studium a počet přihlášek na české univerzity dosahuje rekordních hodnot. Například Karlova univerzita zaznamenala nárůst o 4,5 %, brněnská Masarykova univerzita o 5 % a pražská ČZU dokonce o 16 % oproti minulému roku. „Čísla jasně ukazují, že mezi mladými Čechy je o vysokoškolské vzdělání opravdový zájem,“ komentuje Lukáš Raška, analytik Portu.  

Podle průzkumu Ipsos pro Portu v kategorii 16–29 let studuje, plánuje studovat nebo již dokončilo vysokou školu více než 71 % respondentů, pouze 21 % studium vůbec neplánuje. Zájem o zahraniční studium je však výrazně nižší než na Slovensku. Jen 5,6 % českých respondentů již studovalo, studuje nebo plánuje studium v zahraničí, zatímco u slovenských studentů je to 15,2 %. 

„Průzkum potvrzuje, že v typickém studentském věku je v zahraničí téměř trojnásobně více Slováků než Čechů. Slovensko tak čelí dlouhodobě kritizovanému odlivu mozků. Pokud vezmeme v úvahu, že pětina dotázaných ve věku 16 až 19 let plánuje či již navštěvuje zahraniční školu, výhledy do budoucna nejsou příliš příznivé a poměr s mladšími generacemi bude narůstat. Pod tímto trendem je podepsaná nejen výborná dostupnost českých vysokých škol pro slovenské studenty, ale i jejich často ne zrovna pozitivní vnímání kvality domácího vysokého školství,“ upozorňuje Raška z Portu.

Studium v Česku je dostupnější, přesto není zadarmo. Měsíční náklady domácího studenta se pohybují mezi 8 000 a 15 000 Kč, což při pětiletém studiu znamená minimálně 365 000 Kč. Pro srovnání, školné a životní náklady v zahraničí mohou dosahovat desítek tisíc eur ročně (např. Oxford 990 000 – 1 662 000 Kč/rok, životní náklady 40 000 – 57 100 Kč/měsíc). V Německu nebo Nizozemsku, kam čeští studenti míří nejčastěji, se sice školné na veřejných univerzitách často neplatí, ale životní náklady se pohybují kolem 30 000 Kč měsíčně – tedy zhruba dvojnásobek českého průměru. Ve skandinávských zemích či Velké Británii pak může celkové roční studium přesáhnout i milion korun.

Právě vysoké náklady představují pro mnoho mladých Čechů hlavní bariéru ke studiu v zahraničí. I když kvalita vzdělávání a mezinárodní zkušenost bývají vnímány pozitivně, finanční stránka je často rozhodujícím faktorem. Podle odborníků se tak většina studentů raději rozhoduje pro české univerzity, které nabízejí stále kvalitnější zázemí a široké možnosti uplatnění, aniž by bylo nutné zadlužovat se nebo hledat externí zdroje financování.

Maria Šimůnková ze společnosti Nekrachni dodává: „Studium je investice nejen do znalostí, ale i finanční budoucnosti mladého člověka. Je důležité myslet na financování dopředu a ideálně začít spořit již od narození dítěte.“

Ideální je začít spořit na studium dítěte co nejdříve – ideálně už od narození. Díky efektu složeného úročení mohou i malé pravidelné částky postupně vyrůst v potřebný obnos. Například při průměrném ročním zhodnocení 8,5 % stačí spořit něco přes 700 Kč měsíčně po dobu 18 let, aby se naspořilo 365 000 Kč. Při desetiletém spoření je potřeba měsíčně téměř 2 000 Kč a při pětiletém období téměř 5 000 Kč.

„Index investiční gramotnosti potvrzuje, že Češi si v investování často věří i v případech, kdy mu ve skutečnosti nerozumějí. Tím roste prostor pro chyby. Proto lidem, kteří se v investování neorientují a chtějí odkládat peníze pro své děti, doporučujeme založit dětský účet. Prostřednictvím něj investují do globálních akciových indexů a dluhopisů, nesází tak všechno na jednu kartu a eliminují riziko špatných finančních rozhodnutí. Po dosažení plnoletosti se peníze stanou majetkem dítěte. Následně si je může vybrat, nebo pokračovat ve spoření na účtu pro mladé, na který se ten dětský automaticky převede. Mezitím je vhodné děti vést k finanční odpovědnosti, aby naspořené peníze využily rozumně, například na zmíněné vzdělání či na osamostatnění se od rodičů,“ uzavírá Raška. (22.10.2025)