Tomáš Garrigue Masaryk (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány)

Národ nazývá T. G. Masaryka osvoboditelem svým. Co naši předkové oplakávali od časů Jana Amosa Komenského, po čem naši otcové toužili a o čem poslední naše pokolení neodvažovalo se někdy už ani snít, to náš Masaryk učinil skutkem a skutečností. Osvobodil nás ze zajetí babylonského. Ani krev našich legií, ani přízeň státníků nebyly by snad stačily obnovit československý stát, nebýt státnické moudrosti muže, který pohnul Evropou a přesvědčil i Spojené státy americké, píše Jan Herben ve své dvoudílné krize T. G. Masaryk president Republiky československé vydané poprvé v 20. letech minulého století. O životě našeho prvního prezidenta a jeho práci toho bylo napsáno hodně, bohužel z různých úhlů pohledu, mnohdy viděno pokřiveným zrcadlem. Otiskujeme řadu snímků T. G. Masaryka, které jsou převzaty z uvedené Herbenovy knihy, dále z Hovorů s T. G. Masarykem od Karla Čapka vydaných v 30. letech a z knihy Duch a čin, rozmluvy s Masarykem od Emila Ludwiga v českém překladu z roku 1946. Je třeba i v čase internetu se vracet do minulosti a vnímat naše dějiny takové, jaké skutečně byly. Ocitujme ještě krátce z úvodu Ludwigovy knihy:
Pozoroval jsem presidenta Masaryka po více let, také jsem ho navštěvoval; rozhodl jsem se postavit tohoto největšího demokrata, nadlouho snad velikého demokrata posledního, proti jeho rozhodnému protihráči Mussolinimu: diktátora mravního proti diktátoru faktickému, muže svědomí proti muži moci… Mé spisy, zvláště politické, zastupují po dvacet let svět individualistický; proto jsem vystupoval v rozhovorech s Mussolinim pořád jako jeho oponent; to u Masaryka až na několik málo problémů odpadlo, takže jsem zde mohl zcela ustoupit do pozadí; podobně jako v své obdivuhodné knize Karel Čapek.  
Matka T. G. Masaryka
Podobizna z roku 1863 
V kruhu přátel v Lipsku roku 1877 
Podobizna z roku 1880 
V Kyjevě 1917
Charlotte Masaryková za první světové války
Podobizna z roku 1917 
Ve Spojených státech v roce 1918 
V Topolčiankách ve společnosti paní Benešové, předsedy vlády Švehly, ministra Beneše a Karla Čapka roku 1927 
Na Pražském hradě v roce 1930 
V Topolčiankách 1930 
Na Moravě 
Na Bystřičce 1931