Trend maloobchodu se nemění

Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS

Dnes zveřejněná čísla z maloobchodu potvrzují tendence, které jsou patrné už od začátku roku. Tržby v obchodech rostou stabilním tempem okolo čtyř procent, což odpovídá i vývoji reálných mezd v letošním roce.

Žádná nákupní horečka se tedy nekoná, spotřeba pouze pokračuje ve stabilním růstu. Potvrzuje to ostatně i srovnání s rokem 2019, vůči němuž jsou maloobchodní tržby vyšší jen o sedm procent.

Zářijová čísla znovu ukázala, že zvýšené nákupy se odehrávají především na internetu. Za zhruba polovinou zářijového přírůstku totiž stojí e-shopy, které expandují napříč téměř všemi segmenty maloobchodu. Kamenné prodejny, pokud samy neprovozují internetový obchod, z pokračujícího růstu spotřeby příliš netěží.

Na dnešních datech je patrný také vliv dražších pohonných hmot, které snižují reálné tržby čerpacích stanic. Motoristé za tankování sice utratí více peněz, reálně však nakupují méně paliva.

Za celý letošní rok se maloobchodní tržby zvýší přibližně o čtyři procenta. V příštím roce, pod vlivem vyšší inflace a pomalejšího růstu reálných příjmů, tempo nejspíš zpomalí zhruba na tři procenta.

Obchod tak zůstane jedním z motorů ekonomiky na straně nabídky, stejně jako spotřeba domácností na straně poptávky.

ČNB podle očekávání zvyšuje svoji základní sazbu na 4 %

Bankovní rada ČNB se na svém listopadovém zasedání rozhodla letos podruhé zvýšit úrokové sazby. Reaguje tak na přetrvávající inflační tlaky v české ekonomice i na proinflační rizika spojená s rokem 2027.

Rozhodnutí zvýšit sazby nebylo překvapivé, protože s ním finanční trhy už nějaký čas počítaly. Podstatnější pro ně v tuto chvíli bude oficiální komentář a prognóza, se kterou přijde ČNB odpoledne. Trhy totiž stále předpokládají, že dnešní zvýšení sazeb není zdaleka posledním krokem. V horizontu jednoho roku mají stále započítána ještě tři další zvýšení sazeb.

O tom, jak bude ČNB postupovat dál, ovšem rozhodne především lednová inflace, která obvykle nastavuje pomyslnou inflační laťku pro celý následující rok. Propíšou se do ní už nové ceníky energií a zřejmě i vyšší ceny potravin, jejichž zlevňování se chýlí ke konci.

V každém případě zatím nic nenasvědčuje tomu, že by ČNB stála na prahu nového cyklu výraznějšího zpřísňování měnové politiky. ČNB je díky své dřívější aktivitě ve fázi dolaďování měnové politiky, nikoliv dramatických zásahů.

Korunu vyšší sazby podporují, protože se tím opět rozšiřuje úrokový diferenciál vůči euru. Pro zahraniční investory tak vedle státních dluhopisů vzroste atraktivita i krátkodobých korunových aktiv včetně úložek na mezibankovním trhu.

Dočasně mírně nižší inflace

Podle předběžného odhadu se česká (meziroční) inflace v říjnu snížila o jednu desetinu procentního bodu, když spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly pouze o 0,4 %. Projevil se tak vyšší srovnávací základ z loňského října, zatímco na současných inflačních trendech se v zásadě nic nemění.

Meziročně nižší ceny potravin spolu s převodem poplatku za podporované zdroje energie (POZE) do regulované složky cen energií snižují celkovou inflaci o více než jeden procentní bod.

Nepřekvapí proto, že jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energií, potravin, alkoholu a tabáku, zůstává na úrovni 3,3 %, a stále se tak pohybuje nad dvouprocentním cílem ČNB.

V cenovém vývoji zatím nejsou dražší energie příliš patrné, výjimkou jsou pouze pohonné hmoty. Postupné úpravy ceníků elektřiny a plynu, k nimž již dochází, se do spotřebitelských cen začnou výrazněji promítat až na přelomu roku.

Jen stěží si lze představit, že by domácnosti a firmy zůstaly ušetřeny zdražení energií, které na velkoobchodních trzích probíhá už od letošního února.

Do konce letošního roku by se inflace měla s největší pravděpodobností udržet pod hranicí tří procent. Na začátku příštího roku ji však zřejmě překoná.

Rozhodující bude především to, jak výrazně se do cen promítnou nové ceníky elektřiny a plynu, které budou odrážet nejen vyšší tržní ceny energií, ale také nárůst souvisejících regulovaných poplatků.

PMI nejvýše za 4 a půl roku

Až překvapivě dobře si vede tuzemský průmysl, alespoň z pohledu indexu nákupních manažerů. Říjen se nesl ve znamení rostoucích zakázek, vyšší zaměstnanosti ale i cen.

PMI se vyšplhal na rovných 55 bodů, tedy nejvýše od zimy roku 2022.

Rostoucí nové objednávky do značné míry naznačují, že se průmyslu bude dařit i v nejbližších měsících. Na druhé straně je však třeba počítat s tím, že rostoucí náklady, zejména na energie, se budou stále výrazněji promítat do cen pro odběratele i koncové zákazníky. Vyšší ceny plynu a elektřiny totiž znovu otevírají prostor pro výrobní inflaci v době, kdy o zakázky, jak ukazují aktuální data, není nouze. Samozřejmě u zakázek jde o pohled na celý průmysl, přičemž jednotlivé obory nemusí být v tak komfortní situaci jako například někteří výrobci v automobilovém průmyslu.

V dalších měsících musí firmy počítat s dalším růstem energetických nákladů. Elektřina pro příští rok se aktuálně obchoduje za zhruba dvojnásobek únorových cen, plyn je přibližně trojnásobně dražší. Jde o nákladový impuls, který nelze jednoduše absorbovat pouze nižší marží. Tuzemské podniky tak budou pod ještě větším tlakem mimoevropské konkurence, která disponuje výrazně příznivějšími energetickými podmínkami.

Rizikem přitom nejsou pouze drahé energie samotné, ale i jejich nepřímé dopady. Především možnost slabšího ekonomického růstu v Evropě, který by se následně promítl do ochabnutí poptávky. Nadcházející zima tak bude pro tuzemský průmysl nejen nákladná, ale také důležitým testem odolnosti vůči zhoršujícím se konkurenčním podmínkám.

Zrychlila nebo zpomalila česká ekonomika?

Oproti předchozímu čtvrtletí česká ekonomika zrychlila (z 0,3 % na 0,5 %), v meziročním srovnání však opět zpomalila (z 1,8 % na 1,6 %). V každém případě její tempo zůstává nízké, i když jí pohání domácí i zahraniční poptávka.

S ohledem na situaci jde o výsledek slabší, ale rozhodně ne překvapivý nebo vyloženě špatný.

Ekonomice pomáhá především rostoucí spotřeba domácností, avšak její tempo zůstává umírněné ve srovnání s vývojem reálných mezd. Domácnosti si zřejmě dál – už od covidu – udržují vysoký sklon k úsporám a nyní k tomu mají i další pádný důvod. Tím je obava z inflace, respektive z tlaku na růst výdajů v příštím roce. Zdražování energií, ke kterému dochází už od začátku války v Perském zálivu, je na rozdíl od podniků zasáhne až se zpožděním. Zatím jen pocítily efekt dražších pohonných hmot, avšak mnohem významnější důsledky zdražování elektřiny a plynu jsou takříkajíc teprve na cestě.

Za celý letošní rok si ekonomika připíše nejspíš růst jen okolo 1,7 %. Je to výrazně méně, než napovídaly dřívější odhady, avšak pořád docela dobrý výsledek, který se bude odvíjet nejenom od spotřeby, ale také od exportu, respektive od výkonu průmyslu.

Výhled na příští rok zůstává velmi nejistý. Hlavní překážkou růstu bude nejspíš inflace, která v důsledku promítnutí vyšších cen energií překoná hranici tří procent a je otázkou, zda se zastaví pod čtyřkou. Logicky proto lze očekávat, že peníze k financování ekonomiky budou po celý příští rok dražší a měnová politika restriktivní. Pokud se ekonomice podaří růst alespoň o dvě procenta, bude to možné považovat za úspěch. (5.11.2026)