Trump se nečekaně brzy rozmáchl k razantnímu celnímu úderu – nejen na Čínu, ale i na své sousedy, Kanadu a Mexiko

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

V reakci oslabuje i česká koruna; trhy zaskočilo, že zvolený prezident USA cly hodlá řešit i takové věci, jako je imigrace a pašování drog

Naděje, že zvolený americký prezident Donald Trump se cly couvne, bere zasvé. Překvapivě brzy se rozmáchl ke svému prvnímu úderu, jímž – ještě překvapivěji – míří ponejvíce na své sousedy. V noci na dnešek na své sociální síti Social Truth oznámil, že hned ve svůj první den v Bílém domě může Čína počítat s dodatečným clem ve výši 10 %, které se přičte k jakémukoli dalšímu dodatečnému clu. Nečekaně těžký úder pak tedy ovšem čeká sousedy Spojených států, Kanadu a Mexiko. Trump hodlá uvalit 25% clo na veškerou dováženou produkci z těchto zemí.

Tuto sadu cel však nemotivuje přílišný schodek obchodu USA s uvedeným trojlístkem zemí, nýbrž Trumpova snaha potírat pašeráky fentanylu a imigraci. Zvolený prezident USA chce přimět Peking, aby dodržel svůj závazek trestat smrtí pašeráky drogy.

Drogy jsou Trumpovi motivem i při chystaném uvalení cel na Mexiko a Kanadu, neboť z těchto zemí prý proudí do USA tisíce vetřelců, kteří přicházejí se zločinem a právě omamnými látkami.

Cla mají být v platnosti tak dlouho, říká Trump, dokud budou do USA proudit drogy, zejména zmíněný fentanyl, a dokud bude přes sousední země pokračovat invaze imigrantů.

Desetiprocentní clo na Čínu se může zdát nízké, neboť v kampani Trump sliboval clo šedesátiprocentní. Proto ale ujišťuje, jak je uvedeno výše, že desetiprocentní clo „se přičte k jakémukoli dalšímu dodatečnému clu“. Tato sada cel, zaměřená na potírání drog a imigrace, zkrátka nevylučuje cla další.

V reakci na Trumpovu pohrůžku výrazně oslabuje mexické peso, kanadský dolar (ten až na čtyřleté minimum), ale také třeba česká koruna. Ukazuje se, že Trump se vskutku se cly „jen tak nezakecá“. Přitom ještě včera investoři po celém světě vkládali naději do jím vybraného možného ministra financí Scotta Bessenta, který údajně preferuje ve věci cel umírněný postoj.

Jenže teď Trump bouchá do stolu. A měny se třesou. A nejen ony. Akcie také čeká perný den. Trhy leká i to, že Trump hodlá cly napravovat nejen schodky v zahraničním obchodu, ale i primárně neekonomické záležitosti typu imigrace, kriminality či drogového pašeráctví. Rozsah využití cel tedy může být mnohem širší, než se dosud mínilo.

Cla, obávají se nyní investoři, mají být Trumpovi stěžejní zbraní ve vytváření nátlaku a dosahování kdejakého, i neekonomického cíle…

Na druhou stranu si investoři pamatují z Trumpova prvního prezidentského období, že ani jeho rozmáchnutí se k úderu nemusí znamenat, že jej také dokoná. Trump dost možná jen nečekaně brzy stupňuje svůj tlak na Čínu, Mexiko a Kanadu, aby mu byly po vůli. Však už se mu ozval kanadský premiér Justin Trudeau, že prý přes kanadsko-americkou hranici míří do USA titěrný zlomek imigrantů v porovnání s přílivem přes hranici mexicko-americkou… Vyjednávání tedy teprve začínají a do ledna, kdy se Trump v Bílém domě teprve ocitne, času ještě docela dost…

Klíčová ocelárna Evropy, Thyssenkrupp, v čase války plánuje masivně snížit stav zaměstnanců, o 11 tisíc osob

V EU tedy stále vítězí zelená agenda nad snahou Rusko vojensky odstrašit, což může být fatálně krátkozraké

Ocelářská divize německé průmyslové skupiny Thyssenkrupp plánuje snižování stavu zaměstnanců, a to v rozsahu zhruba 11 tisíc lidí v příštích šesti letech. Jedna z největších oceláren Evropy se snaží vyrovnat s kombinací nepříznivých faktorů, které zásadně ochromují její hospodaření. Jde zejména o nutnost provést investici značného rozsahu, a to v rámci nařízeného dekarbonizačního úsilí. Podobným nárokům přitom nejsou vystaveni konkurenti mimo EU.

Navíc na ocelárnu Thyssenkrupp i na evropské poměry zvláště tíživě doléhají poměrně vysoké ceny energií. Ty jsou fundamentálně důsledkem ostřihávání Německa od poměrně velké části ruských energií, zejména pak dodávaného zemního plynu, na nichž největší evropská ekonomika pěstovala závislost dekády. Ocelárně nesvědčí ani poměrně vysoké ceny emisních povolenek, které energie dále prodražují. Emisní povolenky jsou v EU suverénně nejdražší v porovnání s dalšími ekonomickými celky světa, které, pokud je vůbec uplatňují, stanovují až mnohonásobně nižší cenu povolenek. To nedávno připomněla široce diskutovaná zpráva k neutěšenému stavu ekonomiky EU z pera Maria Draghiho, někdejšího šéfa Evropské centrální banky.

Závažné problémy ocelárny Thyssenkrupp jsou o to paradoxnější, že v současnosti „za humny“ EU, na Ukrajině, probíhá válka, přičemž Rusko uplatňuje válečný ekonomický režim a podřizuje válce své hospodářství. EU naproti tomu zatím stále dává přednost jiné agendě než té válečné, zejména pak zelené. Tento přístup se může ukázat jako fatálně krátkozraký, neboť i silná válečná výroba zbraní či munice – jejímž základem je právě ocel – představuje způsob vojenského odstrašení.

V minulých dnech a týdnech oznámily snižování stavů v rozsahu tisíců zaměstnanců také další ikonické firmy německého průmyslu, třeba Bosch, Schaeffler, ZF, nebo Audi, přičemž k výrazné redukci stavů se zřejmě uchýlila také největší německá – a evropská – automobilka, Volkswagen. To svědčí o tom, že otřesy zejména právě německého průmyslu nelze svádět jen na omyly managementu jednotlivých podniků, protože jde o systémovou záležitost, danou z velké části chybnými, ideologicky motivovanými kroky na úrovni států či celé Unie.

Důvěra v českou ekonomiku je nejvýše od poloviny roku 2022

Češi se osmělují k většímu utrácení, nálada se zhoršuje jen průmyslníkům, kvůli problémům Německa a možným Trumpovým clům 

Důvěra v českou ekonomiku letos v listopadu vzrostla a vyrovnala tak svůj vůbec nejlepší výsledek za celou dobu od poloviny roku 2022. V polovině roku 2022 přitom Češi začali plně pociťovat nepříznivé dopady války na Ukrajině, zejména pak dramaticky stoupající ceny energií a mimořádně vysokou obecnou inflaci.

Letos v listopadu dosáhla důvěra v českou ekonomiku úrovně 98 procent svého dlouhodobého průměru uplynulých dvaceti let. Oproti říjnu se zlepšila nálada jak v segmentu spotřebitelském, tak podnikatelském. V podnikatelském se přitom meziměsíčně zlepšovala nálada ve všech klíčových sledovaných sektorech s výjimkou průmyslu, tedy ve stavebnictví, obchodě i vybraných službách.

Spotřebitelský sentiment se zlepšuje, protože díky loňskému odeznění vysoké inflace a přetrvávající nízké míře nezaměstnanosti pokračuje obnovený růst reálných mezd. Kupní síla spotřebitelů tedy narůstá a ti se proto postupně osmělují k vyšší spotřebě. Náladu jim zlepšuje i to, že mnozí z nich mají nastřádány poměrně vysoké úspory, neboť míra úspor v tuzemské ekonomice je nadále výrazně vyšší než v letech před válkou na Ukrajině a před covidem. Vyšší ochota Čechů utrácet se pak příznivě projevuje i v podnikatelské sféře služeb a obchodu. Podnikatelé ve stavebnictví mají nejlepší náladu rovněž od poloviny roku 2022, a to díky poklesu inflace i úrokových sazeb a oživení poptávky nejen po rezidenčních nemovitostech a také díky stabilizaci cen stavebních materiálů.

„Nemocným mužem“ české ekonomiky tak z hlediska sentimentu zůstává průmysl. Ten se nadále potýká s dopady problémů německého průmyslu, které může dále zhoršit zavádění vysokých cel nově zvolenou Trumpovou administrativou v USA. Česko společně s Irskem představuje zemi, jejíž ekonomika je v celé EU vůbec nejvíce ohrožena možnými Trumpovými cly, jak plyne z nedávné studie Konfederace dánského průmyslu. Cla by neblaze dolehla zejména právě na průmysl, a to skrze slabší zahraniční poptávku po tuzemské průmyslové produkci i kvůli zhoršeným vývozním možnostem tuzemských průmyslových exportérů.

Od přijetí eura čisté výdělky Slováků zaostávají za těmi českými stále propastněji, ukazují data Eurostatu. Předtím přitom byly srovnatelné

V Česku se, zdá se, opět rozjíždí diskuse o přijetí eura. Blíží se totiž sněmovní volby a některé strany, například STAN, se budou chtít prostřednictvím eurové tématiky profilovat. Ostatně už nyní od této strany slyšíme, že Češi výdělkově doženou Němce nebo Rakušany spíše s eurem než bez něj.

Zároveň Národní ekonomická rada vlády (NERV) připravila zatím neveřejný dokument právě k otázce možného přijetí jednotné měny, resp. ke vstupu do předvstupního mechanismu fixovaného směnného kursu ERM II, který mají některá média k dispozici a citují z něj.

Víme tedy, že NERV zatím vstup do ERM II nedoporučuje. Podle vládních ekonomických rádců má nejprve panovat politická shoda na konkrétním termínu přijetí eura, a teprve potom má země případně vystoupit do ERM II.

Lze se domnívat, že i kdyby se tak stalo, si Češi skutečně výdělkově polepší, jak naznačují někteří politici? Rozhodně to není zaručeno. Data Eurostatu v této věci hovoří jasně.

Od té doby, co Slováci roku 2005 vstupem do ERM II zahájili cestu k přijetí eura, které se pak událo roku 2009, zaostávají jejich čisté výdělky za těmi českými stále výrazněji:

1) jak v prostém eurovém vyjádření (graf 1 níže), tak…

2) …v paritě kupní síly měny, zohledňující rozdílnost cenových hladin .

Přitom přes vstupem do ERM II a zahájením cesty k přijetí eura byly slovenské výdělky srovnatelné s těmi českými, ne-li vyšší. Slovenská zkušenost tedy rozhodně nepotvrzuje, že by Češi měli výdělkově dohánět Němce či Rakušany snáze, budou-li platit eurem.

Elon Musk se v pátek stal nejbohatším člověkem celých dějin

Chod českého státu by mohl ze svého financovat zhruba čtyři roky, veškeré důchody by všem Čechům mohl z vlastní kapsy vyplácet po dobu téměř dvanácti let

Jmění Elona Muska se včera po zavření burzy vyhouplo na 347,8 miliard dolarů (8,5 bilionu Kč). Takovým jměním ještě nikdy v historii žádná osoba neoplývala, alespoň tedy v nominálním dolarovém vyjádření. Musk překonal i sám sebe z doby před třemi roky, kdy, v listopadu 2021, měl jmění až 340,4 miliardy dolarů. Reálně – v očištění o inflaci – tedy na rekordu není. Protože 340,4 miliard odpovídá v nynějších například 386,6 miliard.

Každopádně sázka na Donalda Trumpa se Muskovi neskonale vyplatila. Vždyť od okamžiku Trumpova zvolení před více než dvěma týdny Musk zbohatl o 57 miliard dolarů (1,4 bilionu Kč), díky akciovému boomu, který od té doby nastala a týká se třeba i akcií Muskovy automobilky Tesla. Od prezidentských voleb v USA tak Musk bohatl tempem 82 miliard Kč denně. Na Trumpovu kampaň přitom přispěl částkou přes 170 milionů dolarů (4,1 miliardy Kč). Náklady na kampaň se mu tak vrátily druhou hodinu po Trumpově zvolení a od té doby Musk už sedmnáct dní je soustavně bohatý průměrným tempem 3,4 miliardy Kč za hodinu.

Musk je v plusu dokonce, i když započteme sumu 44 miliard dolarů, kterou roku 2022 zaplatil za sociální síť Twitter, dnes X. To je dnes – po zohlednění inflace – necelých 47 miliard dolarů. Musk je tedy ode dne voleb 10 miliard dolarů v plusu, odečteme-li celou kupní Twitteru v dnešní volební ceně… Právě sociální síť X významnému výrazně přispěla k Trumpovu triumfu, neboť vyvažovala, ne-li převažovala vliv médií, jež měla často stranit Trumpově rivalitě Kamale Harrisové.

Muskovo korunové jmění, 8,5 bilionu Kč, odpovídá přibližně čtyřnásobku výdajů českého rozpočtu v letošním roce. Musk by tak – čistě hypoteticky – mohl chod českého státu financovat zhruba čtyři roky. Po dobu až dvanácti let by pak mohl ze svého platit veškeré důchody všem českým občanům. (27.11.2024)