.jpg)
Bc. Veronika Andrikovičová, SZÚ
25. červenec je Světovým dnem prevence tonutí. Pro letošní ročník připravila Světová zdravotnická organizace motto: „Tvůj příběh může zachránit život“.
Utonutí v České republice je druhou nejčastější úrazovou příčinou náhlé smrti dětí a mládeže a sedmou nejčastější u dospělé populace (dle dat ČSÚ). Následky tonutí jsou většinou fatální a nejúčinnější prevencí je šířit informace a edukovat veřejnost o rizikových situacích při pobytu u vody, jak jim předcházet a jak správně poskytnout první pomoc.
► Tonutí je jednou z hlavních příčin úmrtí dětí ve věku 1–4 let.
► K utonutí může dojít během 20–60 sekund, často zcela tiše, bez povšimnutí okolí.
► Muži jsou oběťmi utonutí 4krát častěji než ženy, a to zejména kvůli rizikovějšímu chování, přeceňování sil a častější konzumaci alkoholu (dle WHO).
► Většina případů se stane blízko domova v bazénech, rybnících, řekách ale i vanách.
► Každoročně zemře nejvíce lidí během koupání/skokem do přírodní vody.
Víte, jak se u vody a ve vodě chovat?
Letní období vybízí k pobytu u vody, koupání a vodním sportovním aktivitám. V České republice ročně utone v dlouhodobém průměru okolo 180–205 osob, což je více než v některých přímořských státech.
Plavání – skvělý sport pro zdraví i zábavu
Dobré plavecké dovednosti snižují riziko utonutí, proto je vhodné naučit se plavat již v dětství. Získat plavecké dovednosti lze ovšem v každém věku, nabízí se kurzy plavání pro děti i pro dospělé.
Děti máme neustále pod dohledem
U vody je potřeba dávat na dítě pozor, mít ho neustále na očích. Znáte fakt, na který doplatily desítky dětí? „Čím více lidí dítě hlídá, tím méně je hlídané?“ Je dobré si předem určit konkrétní dospělou osobu, která pečlivě dohlíží nad dětmi ve vodě i v její blízkosti. Toto pravidlo platí i v domácím prostředí při koupání dětí ve vaně. Tím předejdeme situacím, kdy se zdá, že děti hlídají všichni, ale ve skutečnosti nikdo. Nikdy nenecháváme dítě ani na okamžik bez dozoru, bez ohledu na to, zda již umí plavat – tonutí může nastat během několika vteřin!
Koupání za bouřky je velmi nebezpečné
Pokud se chystáme koupat a začne bouřka, okamžitě vylezeme z vody a odebereme se do bezpečí (budovy, hustého lesa nebo údolí). Voda je dobrý vodič elektřiny. Blesk může udeřit do vodní hladiny a proud blesku se pak vodou šíří, což může způsobit vážné zranění nebo i smrt. Nevycházíme z úkrytu, dokud bouřka nepřejde. Za bouřky se vyhýbáme otevřeným plochám, vrcholům kopců, osamoceným stromům, skalním stěnám, vodním plochám a kovovým předmětům (HZS ČR).
U vody se řídíme pravidlem, že nepijeme alkohol
Alkohol zvyšuje riziko úrazů. Při pobytu u vody, plavání a vodních sportech pijeme dostatek nealkoholických nápojů.
Do vody chodíme vždy odpočatí
Délka odpočinku závisí na délce předchozí aktivity. Aktivity ve vodě mohou být značně vysilující, takže před vstupem do vody si odpočineme alespoň 15–30 minut nejlépe ve stínu, a stejně tak i bezprostředně po jídle. Pokud jsme rozehřátí z dlouhého pobytu na slunci, vcházíme do vody postupně, tím zabráníme teplotnímu šoku.
Pro plavání si vybíráme bezpečná místa
V přírodních vodách plaveme na místech, která dobře známe, ideálně na místech k plavání vyhrazených (např. bójkami) v dostatečné vzdálenosti od jezů a splavů. Pokud chceme plavat delší trasu, zajistíme si vhodný doprovod např. na loďce. Respektujeme pravidla stanovená provozovatelem koupacích a jiných vodních ploch (např. návštěvní řád veřejného koupaliště), pokyny plavčíka a zákazové tabule.
Bezpečná pravidla skákání do vody
Nepřeceňujeme své síly. Do vody skáčeme pouze na povoleném a bezpečném místě. Nikdy naskáčeme pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Nebezpečné jsou skoky do neznámých vod nebo do mělké vody. V přírodě se s místem vždy seznámíme předem. Pozor i známá lokalita se může změnit vlivem počasí. Prověříme si, zda je voda dostatečně hluboká a zda se pod hladinou nenacházejí nebezpečné předměty (kameny, větve apod.).
Klíčové kroky při poskytování první pomoci
Nikdy nevíme, kdy se ocitneme v situaci, kdy bude naše rychlá reakce rozhodovat o záchraně života. Efektivní první pomoc začíná zhodnocením situace a zjištěním bezpečnosti jak pro postiženého, tak pro zachránce.
Při aktivní záchraně tonoucího v první řadě dbáme na vlastní bezpečnost! Dobře zvážíme své plavecké dovednosti, fyzické síly, případně podmínky ve vodě (jako hloubku, proud, vlny). Do vody vstupujeme vždy se záchrannou pomůckou jako je např. záchranný kruh, tyč, lano, větev, pádlo, PET lahev, kterou tonoucímu podáme.
Bezodkladně voláme Zdravotnickou záchrannou službu 155 nebo tísňovou linku 112 a postupujeme podle pokynů operátora. Snadnější lokalizaci místa nehody nám umožní použití aplikace Záchranka.
Po vytažení tonoucího poskytneme okamžitou první pomoc. Zhodnotíme stav vědomí. Zakloníme hlavu a zkontrolujeme, zda postižený dýchá. Pokud tonoucí nereaguje a nedýchá, zahájíme kardiopulmonální resuscitaci 5 umělými vdechy z úst do úst a stlačujeme hrudník v poměru 30 stlačení hrudníku a 2 vdechy u dospělých. U dětí v poměru 15:2.
Pamatujeme si, že každý tonoucí, a to i ten bez zjevných následků, patří do rukou lékařů! (26.7.2025)
.jpg?s3=1)
