U mladých lidí mohou sociální média přispívat ke krizi duševního zdraví

„Fascinující kniha. Pokud máte děti, všeho nechte a kupte si ji,“ doporučil britský deník The Times knihu The Cyber Effect světově proslulé kyberpsycholožky Mary Aiken. Bestseller věnovaný nástrahám online světa vychází nyní konečně i v češtině. Pod názvem Nebezpečný efekt ho vydává Nakladatelství ZEĎ. Poutavě napsaná kniha by měla být povinnou četbou zejména pro rodiče dětí a teenagerů, kteří nechtějí své potomky vydat všanc svodům a hrozbám internetu. Publikace vyhlášená časopisem Time coby Kniha roku v kategorii „Myšlení“ a oceněná respektovaným vědeckým časopisem Nature vychází 18. března v rámci Velkého knižního čtvrtku. Nakladateli Janu Dražanovi z Nakladatelství ZEĎ jsme v souvislosti s vydáním knihy položili několik otázek.

Obr. Jan Pergler a Jan Dražan s titulem Náš Václav Havel, která zahájila existenci nakladatelství ZEĎ

Nebezpečný efekt, tak se jmenuje novinka z vašeho nakladatelství, která v těchto dnech vychází. Co vás motivovalo k jejímu vydání?

Úplně na začátku stál Václav Cílek, který před časem o knize napsal několikadílný seriál do Týdeníku Echo. To téma nám přišlo natolik zajímavé a aktuální, protože se dotýká vlastně každého z nás. S moderními technologiemi a online prostředím přicházíme do styku dnes a denně a nedokážeme dohlédnout, jak nás kontakt s nimi mění.

Komu je kniha především určena?

Vlastně všem, protože se opravdu týká všech. Nicméně, pokud bych měl jednu část čtenářstva opravdu vypíchnout, pak jsou to rodiče dětí a dospívajících. Protože to jsou nejzranitelnější skupiny a na nich se může tenhle fenomén nejhůř podepsat.

Znamená to tedy, že hrozby plynoucí internetu pro děti a teenagery, jsou podceňovány?

Stoprocentně. Kniha ostatně dokumentuje dost případů, kdy naivní a nebezpečné chování na sítích vedlo k tragickým koncům. Ostatně není to tak dlouho, co jsme tu měli širokou celospolečenskou debatu nad filmem V síti. Jenže pedofilové či zvrácení jedinci jsou jen malou částí celého problému. Těch nebezpečí je tam mnohonásobně víc. Něco přehlížíme z pohodlnosti, ale mnohem víc to pramení z nevědomosti – nemáme tušení, co všechno se odehrává. A proto je tahle kniha cenná, že rozebírá do hloubky a plasticky všechny možné problémy plynoucí z online prostředí a kontaktu s moderními technologiemi.

Jak z toho, dá se tomu vůbec zabránit?

Sama Mary Aiken je přesvědčena, že z velké části dá. Vyžaduje to ale zapojení, jak rodičů, škol i státu na straně jedné. Tak také změnu chování velkých technologických firem, jako je třeba Google, nebo Facebook. Aby se pro ně bezpečnost uživatelů stala primární záležitostí.

Měl jsem možnost si knihu prolistovat a byl jsem překvapen odvrácenou tváří internetu, která je v ní popsána. Zaměřuje se zejména na problematiku dětí a mladistvých. Jak už bylo řečeno. Přitom internetu propadá stále více dospělých, pokud se nemýlím?

Ano, to máte pravdu. Vidět je to zejména a příkladně na fenoménu fake news, kterým propadají spíše starší věkové skupiny. Což mimochodem ilustruje skutečnost, že proti nebezpečí internetu není imunní nikdo. Jde velmi často o lidi, kteří se na internetu neumí pohybovat a nedokáží odlišit relevantní informace.

Žijeme v čase, kdy světu, bohužel, vládnou peníze. Takže jsou zvýrazňována jen pozitiva internetu a aplikací na jeho základě vznikajících a o tom negativním se cudně mlčí.  Dává kniha na tuto otázku odpověď?

Myslím, že negativních hledisek internetu a moderních technologií se Mary Aiken ve své knize opravdu nebojí. Zároveň dokáže přesně a nekompromisně ukázat i na viníky – kteří s tím přitom do značné míry mohou něco dělat, kdyby chtěli – a sice korporace, které vyrábějí smartphony, provozují sociální sítě, vyhledavače a podobně. Nejde jí ovšem o jejich odsouzení, ale o to zapojit je, aby se staly součástí řešení problému.

Obr. V online světě rychle ztrácíme pojem o čase

Pandemie přitom doslova nutí děti a mladistvé, aby u počítače trávily každý den doslova hodiny. Konečný efekt toho je podle ohlasů, s nimiž jsem se setkal, víc negativní než pozitivní. Lze nalézt inspiraci nebo řešení v Nebezpečném efektu jak z toho?

Tohle je bohužel problém, s kterým nikdo nepočítal. Na druhou stranu, už před pandemií trávili mladí na internetu tolik času, až to není hezké. Nedávné studie ukazují, že podíl mladých lidí trpících úzkostmi a depresemi se za posledních 25 let zvýšil o 75 procent. Mladí lidé uvádějí, že čtyři z pěti nejpopulárnějších platforem sociálních médií jejich úzkostné pocity ještě prohlubují. Ve zprávě Royal Society for Public Health z roku 2017 čteme, že u mladých lidí „mohou sociální média přispívat ke krizi duševního zdraví“. Nadále stoupá nespavost, jeden z pěti mladých lidí tvrdí, že se v noci budí jen proto, aby si zkontroloval zprávy na sociálních sítích, a tudíž je třikrát vyšší pravděpodobnost, že je ve škole neustále unavený. S tím vším se kniha vyrovnává. A co je na knize nejen sympatické, ale i cenné, že se snaží problém nejen pojmenovat, ale nabízí i konkrétní návrhy i tipy a rady, jak problémům čelit.

Řekněte nám více o Mary Aiken, která je autorkou knihy?

Mary Aiken má nesmírně zajímavé a potřebné povolání. Je kyberpsycholožkou a nutno říct, že si na tomto stále novém poli dokázala vydobýt světové jméno. Spolupracuje s mnoha mezinárodními institucemi od Interpolu přes FBI až po Bílý dům. A své zkušenosti tato Irka právě dokázala zúročit ve svém bestselleru, který nyní předkládáme i českým čtenářům. Mimochodem, jako takovou perličku bych zmínil, že se stala inspirací pro postavu vyšetřovatelky televizního seriálu Kriminálka: Oddělení kybernetiky a zároveň byla filmařům i odbornou poradkyní.

Kniha vyšla mimo jiné v Rusku a Číně, vaší zásluhou nyní i v České republice. Proč tak pozdě?

Ano, to je věc, která nás trochu trápí, byť věříme, že si čtenáře najde i tak. Delší dobu jsme se potýkali s překladem, chtěli jsme mít všechno ověřené a správné. Nakonec se nám povedlo najít ideálního člověka v osobě Antonína Suchánka, který odvedl skvělou práci. A samotné vydání pak zpozdil bohužel koronavirus, kdy jsme knihu posouvali. Nakonec jsme se stejně netrefili. Kniha vychází v rámci Velkého knižního čtvrtku a sám dobře víte, že bohužel knihkupectví jsou opět zavřená.

Jistě není od věci otázka, podle jakého klíče si vybíráte autory a jejich díla?

Klíč máme jednoduchý. Vydáváme to, co nás samotné zajímá, co bychom si sami chtěli přečíst. Druhá věc je, že jsme oba z mediální branže, tak máme spoustu známých a kamarádů mezi novináři. Takže část knih, které vydáváme, pochází i od nich. A tahle spolupráce nám dělá velkou radost. A protože jsme duší novináři, tak se snažíme, aby naše knihy měly i nějaký aktuální záběr. Což se nám tu a tam daří. Jako když jsme třeba loni na jaře jako vůbec první v Česku reagovali na knižním trhu na pandemii a vydali titul reflexí od různých osobností a odborníků Doba koronavirová. A jak jsem říkal, vydáváme jak knížky, co si sami chceme přečíst. Tak v ideálním případě knížky, které si i sami chceme napsat. Ostatně naše nakladatelství jsme odstartovali knihou Náš Václav Havel, kde jsme s kolegou Honzou Perglerem vyzpovídali 27 lidí, kteří patřili k blízkému okruhu prezidentových spolupracovníků, kamarádů, kolegů.

Pro nakladatelství jste zvolili název Zeď. Upřímně, když jsem se s ním setkal poprvé, tak se mi jako synonymum vybavila Železná opona. Řečeno okřídleným Co tím chtěl básník říci?

Ano, berlínská zeď a dráty na naší hranici je jedna asociace, další je třeba Zeď nářků v Jeruzalémě, další The Wall, zásadní deska od Pink Floyd. Když jsme vyrůstali, byly kolem nás zdi, tuhle dobu už nikdy nechceme zažít. Stejně jako zdi v nás, které ta doba sama stavěla. Tyhle zdi chceme bořit. Chceme stavět zdi jako základ, zdi, které nás podpírají. A tak by o tom básník asi mohl mluvit ještě dlouho.

Před několika lety byla v USA publikována studie, která ukazovala na nutnost četby knih pro vývin mozku dítěte s tím, že číst z počítače je v podstatě scanování textu. V takovém případě si dítě nebude ve dvaceti nic pamatovat ze svého dětství…

To se bohužel ukazuje jako smutná pravda a varování. Zrychlené čtení na obrazovce nám v paměti zůstane mnohem kratší dobu než fyzické prolistování papírové knížky. Na jednu stranu by se dalo říct, že to je vývoj a nedá se s tím nic dělat. Ale my jsme optimisté a věříme, že papírové knihy mají i do budoucna velkou šanci. Už pro ten jiný prožitek, který se může naopak stát vyhledávaný.

Jak jsme na tom v souvislosti s předcházející otázkou u nás s čtenářskou gramotností, má profese knižního vydavatele budoucnost?

Je to těžké. Možná těžší, než jsme si před pět lety na začátku mysleli. Ale hrozně moc nás to baví. Pro nás je to naštěstí především koníček, takže nemusíme řešit, jestli nás to uživí, nebo ne. Máme oba s Honzou Perglerem své zaměstnání. A nemáme žádné zaměstnance, takže i proto nás pandemie a její důsledky zasáhly méně než jiné. Byť se to samozřejmě velmi projevilo na prodejích. Nicméně, v tomhle to máme opravdu lehčí než jiní kolegové z branže. A dává nám to svobodu vydávat si, co chceme a ne co potřebujeme. Ale abych se vrátil k otázce, ano, jsme optimisté, tahle profese tu určitě bude ještě dlouho. Ostatně, podívejte se, kolik se v česku vydává ročně knih.

Když byste měl vybrat TOP deset knih, které jste vydali, které by to byly a proč?

Určitě by to byl loňský titul Jdu s hlavou vztyčenou, unikátní a dosud nezpracovaný příběh Milady Horákové a její rodiny. Pak by tam byl již zmiňovaný Náš Václav Havel. Velkou radost máme, že jsme pro český trh objevili izraelsko-amerického autora jménem Tuvia Tenenbom, který humornou i pronikavou a originální formou tepe různé nešvary v politice i společnosti v různých zemích. Vydali jsme mu už pět knih, vyzdvihl bych jeho největší bestseller Chyťte Žida! o podivném přístupu Západu a liberálních kruhů k Izraeli a Palestině. Jednou prvních knih byl skvělý válečný román Ferdinanda Peroutky Oblak a valčík, který patří mezi díla světového formátu. Čtenáři mají moc rádi knižní rozhovor s Václavem Cílkem Poutník časem chaosu. Dalším knižním rozhovorem, tentokrát s více než dvacítkou předních českých lékařů, je titul Na hranici života a smrti. Přímo do zavřených obchodů jsme bohužel loni na začátku pandemie vydali krásnou knížku Miss Ex-Jugoslávie, což je skvěle napsané tragikomické vyprávění o dospívání na válečném Balkánu. Na podzim vyšel Reniin deník, což je příběh jakési polské Anny Frankové, dívky, která popisuje nastupující Holocaust. A těsně před Vánocemi jsme zahájili dlouhodobější projekt vydávání knih přírodovědce Geralda Durrella. Jako první titul v této edici, jejíž krásné obálky ilustruje Kateřina Bažantová, jsme vydali Tři jízdenky do Dobrodružství. A asi bychom neměli zapomenout na titul Inovovati budeš, fascinující příběhy o největších izraelských vynálezech, které pomáhají celému světu.

Jaké další novinky chystáte pro čtenáře?

Jsem rád, že vám jako vůbec prvnímu člověku můžu sdělit novinku, jejíž práva jsme pořídili. Na konci ledna vyšel v USA titul Extraterrestrial, v němž renomovaný astronom z Harvardu Avi Loeb naznačuje, že nedávná první zaznamenaná návštěva mezihvězdného objektu byla ve skutečnosti prvním kontaktem lidstva s mimozemskou civilizací. Z knihy se v USA stal okamžitě bestseller, o němž se diskutuje napříč médii. Dalším mezinárodním bestsellerem, který představíme českému publiku je Včelař z Aleppa, krásný lidský příběh od britské autorky Christy Lefteri. A již v dubnu vyjde legendární knížka od Leona Urise Milá č. 18 o hrdinském povstání Židů ve varšavském ghettu.

Mary Aiken

Mary Aiken, PhD, je světoznámá kybernetická psycholožka a uznávaná akademička. Vystudovala kybernetickou a forenzní psychologii. V knize The Cyber Effect, poprvé vydané v roce 2016, podrobně prozkoumala vztah mezi technologií a chováním člověka. Úspěšná kniha vyšla mimo jiné v čínštině a ruštině a stala se světovým bestsellerem.

Je ředitelkou centra CyberPsychology Research Network a poradkyní organizace Europol. Prováděla výzkum a spolupracovala s mnoha mezinárodními institucemi, od Interpolu přes FBI až po Bílý dům. Její výzkum zahrnuje kyberbezpečnost, organizovaný kyberzločin, kyberstalking, obchod s lidmi využívající technologie a zvláštní důraz klade na práva dětí v online prostředí.

Její práce i osobnost se stala se inspirací pro napsání postavy hlavní hrdinky televizní série CSI: Cyber (Crime Scene Investigation: Cyber) natočené v roce 2015 pro televizi CBS. Zkušenou kyberpsycholožku, vydávající se po stopě vážného zločinu, hrála známá herečka Patricia Arquette. Mary Aiken žije v Irsku.

Nebezpečný efekt 400 stran, 439 korun, na stránkách e-shopu 351 Kč. Objednávat knihu si lze už nyní na www.knihyzed.cz (13.3.2021)