Účastníci Dnů teplárenství a energetiky apelují na vládu, aby plnila své závazky v energetické politice

Teplárenství může významně přispět k naplňování klimaticko-energetických cílů České republiky do roku 2030. Nachází se však v obtížné ekonomické situaci a současně od něj legislativa ochrany ovzduší vyžaduje značné investice. Účastníci dvacátého pátého ročníku konference Dny teplárenství a energetiky v Hradci Králové proto apelují na vládu, aby plnila závazky strategických dokumentů a vytvořila ekonomické podmínky pro modernizaci teplárenství a udržení cen tepla.
V Hradci Králové se ve dnech 24. a 25. dubna 2019 konala již po pětadvacáté nejvýznamnější konference v oboru teplárenství v České republice Dny teplárenství a energetiky.
Hlavní výstupy z Dnů teplárenství a energetiky“ obsahují konkrétní požadavky oboru směrem k vládě a státní správě.
Předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky Tomáš Drápela ve svém vystoupení upozornil na obtížnou ekonomickou situaci teplárenství a ohlásil, že Teplárenské sdružení ČR přechází do ofenzívy a bude tlačit na vládu, aby plnila své závazky a sliby. Prostředky vyvedené z teplárenství na nákup povolenek se musí vracet na podporu investic do modernizace a snižování emisí.
Účastníky konference opět velmi zaujala sekce „Péče o zákazníka“, v níž se diskutovalo o možnostech zlepšení péče o zákazníky tepláren. Petr Mertin, ředitel OSBD Česká Lípa, představil záměr kapitálového vstupu do ČESKOLIPSKÉ TEPLÁRENSKÉ a.s., který byl realizován v loňském roce.
S velkým ohlasem se setkala v loňském roce zavedená sekce „Trh s elektřinou a akumulace v teplárenství“, kde se diskutovalo o reformě trhu s elektřinou, hrozbách a příležitostech, které z toho vyplývají, a o možnostech využití akumulace tepla a elektřiny v teplárnách.
Místy ostřejší výměny názorů proběhly v sekci „Odpady a jejich energetické využití“. Podle Jaromíra Manharta, ředitele odboru odpadů Ministerstva životního prostředí, je cílem nového zákona o odpadech naplnit cíle dané evropskou legislativou. Upozornil, že Česká republika má dnes nižší poplatek za skládkování komunálního odpadu než Rumunsko. Skládky mají také významný negativní vliv na ovzduší, mezi lety 2014 až 2018 hořelo podle Jaromíra Manharta v ČR v průměru 800 provozovaných skládek odpadů ročně.
„Velmi mě těší, že hlavní sál konference byl opět zaplněn do posledního místečka. Teplárenství je ve složité situaci kvůli překotným, ne vždy zcela promyšleným a často nepředvídatelným změnám prostředí. Je před námi ale i řada příležitostí, kterých se musíme chopit. Přecházíme do ofenzívy a budeme tlačit na vládu, aby plnila své závazky a sliby,“ uvedl Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky.
Konference byla tradičně koncipována jako odborné fórum pro zástupce tepláren, technologických firem, samospráv, bytových družstev i společenství vlastníků. S referáty vystoupili významní experti z ministerstev, asociací, vysokých škol i partnerských společností. Na konferenci vystoupil náměstek ministryně průmyslu a obchodu René Neděla a člen Rady Energetického regulačního úřadu Jan Pokorný.
 
Hlavní výstupy ze Dnů teplárenství a energetiky
Hradec Králové 24. a 25. 4. 2019
  1. Apelujeme na vládu ČR, aby se zabývala tíživou ekonomickou situací v teplárenství, která v kombinaci s nerealistickými požadavky v oblasti snižování emisí může přerůst ve vážnou krizi a ohrožení energetické bezpečnosti již kolem roku 2021 a může mít i dopad na ceny tepla. Je potřeba nastavit dlouhodobě udržitelné podmínky podpory vysokoúčinné KVET.
  2. Považujeme za nezbytné zapojit teplárny do konceptu smart grid, a to včetně úhrady za služby, bez nichž se elektrické sítě neobejdou v důsledku narůstající decentrální výroby elektřiny z OZE a souvisejícího rozvoje akumulace elektřiny.
  3. Jsme přesvědčeni, že teplárenství bude hrát významnou roli při naplňování klimaticko-energetických cílů ČR do roku 2030, je však zapotřebí připravit včas právní rámec a stabilní předvídatelné podmínky pro investory.
  4. V souladu se Státní energetickou koncepcí požadujeme srovnání ekonomických podmínek centralizovaných a decentralizovaných zdrojů tepla při úhradě emisí a dalších externalit. V rámci nastolení rovnováhy je třeba zavést uhlíkovou daň pro zařízení nezahrnutá do systému emisního obchodování a zavést účinná opatření proti nekalým praktikám v nabídkách pro zajišťování dodávek tepla (např. odpojování).
  5. Teplárenství by mělo ve IV. Obchodovacím období EU ETS získat odpovídající podíl prostředků z Modernizačního fondu. Je třeba jasně definovat podmínky čerpání pro oblast teplárenství.
  6. V oblasti věcného usměrňování ceny tepla požadujeme zajistit ve střednědobém výhledu úpravu a zjednodušení věcného usměrňování tak, aby se dala predikovat rentabilita legislativně vyvolaných modernizací výroben tepla a soustav zásobování tepelnou energií.
  7. Požadujeme nastavení ekonomických podmínek pro využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie včetně odpadů a biomasy jako náhrady fosilních paliv. (29.4.2019)