Ujíždí Evropě v oblasti AI vlak?

Při sledování zpráv o miliardových investicích amerických technologických gigantů do AI infrastruktury lze snadno nabýt dojmu, že Evropa zůstává daleko pozadu. Přestože společnosti v USA budují obrovská AI datacentra, nakupují tisíce GPU serverů a v celkovém objemu investic do AI skutečně dominují, neznamená to, že by evropské firmy do AI neinvestovaly. Významná část evropských investic se totiž odehrává mimo pozornost médií.

„Vývoj umělé inteligence je potřeba vnímat v širších souvislostech. Samotné investice do infrastruktury totiž nejsou jediným ukazatelem toho, jak rychle se daný trh posouvá. Důležité je také to, jak rychle dokážou firmy nové technologie převádět do praxe a využívat jejich potenciál,“ říká Ing. Martin Hnídek, výkonný ředitel ANAFRA a.s.

Jiná strategie evropských firem

Z praxe na trhu vyplývá, že firmy v Evropě často volí jinou cestu. Investují v menším měřítku, decentralizovaně a stále častěji řeší provoz AI na vlastních serverech nebo v hybridním prostředí namísto úplné závislosti na veřejném cloudu.

Důvody pro tento přístup jsou poměrně pragmatické:

► Kontrola nad daty: Pro mnoho evropských společností je zásadní, kde se data zpracovávají, kdo k nim má přístup a jak lze AI bezpečně propojit s interními systémy a know-how.

► Ekonomika provozu: S rostoucím využitím AI, objemem zpracovávaných tokenů a náročností úloh mohou náklady na cloudové služby výrazně růst. Při dostatečném vytížení tak vlastní infrastruktura začíná dávat ekonomický smysl.

► Konkurenční výhoda: Firmy často nemají potřebu o investicích veřejně mluvit. AI infrastrukturu vnímají jako součást technologického náskoku, nikoliv jako marketingovou příležitost.

„Z našeho pohledu je patrné, že firmy dnes k umělé inteligenci přistupují stále pragmatičtěji. Už nejde jen o to technologii vyzkoušet, ale především najít způsob, jak ji dlouhodobě a smysluplně začlenit do fungování společnosti,“ komentuje Martin Hnídek.

Rostoucí zájem v severských zemích

Tento trend je patrný zejména v severských zemích. V Norsku, Švédsku, Dánsku i Finsku je zřetelný rostoucí zájem o AI infrastrukturu, který se projevuje poptávkou po výkonných GPU serverech. Současně se v tomto regionu rozšiřují datacentrové kapacity.

Rozdíl ve viditelnosti investic

Rozdíl tak nemusí být jen v tom, kolik se do AI investuje, ale také v tom, jakým způsobem tyto investice probíhají a jak moc jsou viditelné. Když jedna americká společnost nakoupí 1 000 AI serverů, je to zpráva pro technologická média po celém světě. Když si 500 evropských firem pořídí po dvou serverech, výsledkem je stejných 1 000 serverů – jen o tom pravděpodobně nikdo nenapíše.

„V následujících letech bude zajímavé sledovat především to, jak se bude měnit dostupnost AI technologií a jak rychle se budou rozšiřovat možnosti jejich využití. Prostor pro další rozvoj je stále značný a současná podoba trhu rozhodně nemusí být jeho konečnou podobou,“ dodává Martin Hnídek.

Evropa má ve výstavbě AI infrastruktury stále co dohánět. To ale neznamená, že se evropský AI trh nerozvíjí; jen o tom zkrátka není tolik slyšet. (11.11.2026)