Úmrtí v důsledku změny klimatu: Údaje v reálném čase ukazují nárůst úmrtnosti z horka ve 12 evropských městech během poslední vlny veder

Nedávná analýza založená na modelech poprvé poskytuje kvantifikované poznatky o úloze klimatických změn v úmrtnosti související s horkem téměř v reálném čase. Výsledky z dvanácti evropských měst ukazují, že antropogenní vliv na klima ovlivňuje nejen parametry, jako jsou teploty nebo srážky, ale také výrazně zvyšuje úmrtnost.
Rychlá studie London School of Hygiene & Tropical Medicine (LSHTM) a Grantham Institute na Imperial College London poskytuje první spolehlivé odhady smrtících účinků nedávné vlny veder v Evropě. Studie analyzovala historická data o počasí z dvanácti evropských měst pro období poslední vlny veder mezi 23. červnem a 2. červencem 2025. Výsledky podtrhují značná zdravotní rizika, která představují rostoucí teploty v důsledku antropogenní změny klimatu.
Změna klimatu výrazně zesiluje intenzitu poslední vlny veder a počet úmrtí

Vlna veder mezi 23. červnem a 2. červencem 2025 způsobila nárůst teplot ve velké části Evropy na více než 40 °C. S využitím historických údajů o počasí z dvanácti evropských měst vědci modelovali, jak vysoké by byly teploty v hypoteticky stabilním klimatu bez účinků antropogenní změny klimatu a souvisejícího oteplování. Výsledek: změna klimatu zesílila vlnu veder o 1 až 4 °C.
Analýza založená na modelu poprvé umožňuje kvantifikovat vliv člověka na úmrtnost související s horkem téměř v reálném čase. S využitím zavedených epidemiologických modelů a aktuálních údajů o teplotách vědci vypočítali, že vlně veder lze připsat přibližně 2 300 úmrtí – téměř třikrát více než bez vlivu změny klimatu (asi 800). To znamená, že přibližně 1 500 úmrtí (asi 65 procent) lze přímo nebo nepřímo připsat globálnímu oteplování.
Dvanáct zkoumaných měst bylo v různé míře ovlivněno účinky vlny veder. Podle výpočtů vědců byla dodatečná úmrtí, která lze připsat změně klimatu, rozdělena do 5 nejlepších měst následovně: Většina obětí byla v Miláně s 317 dalšími úmrtími. Následuje Barcelona (286 dalších úmrtí), před Paříží (235 úmrtí), Londýnem (171 úmrtí) a Římem (164 úmrtí).

Vývoj metod umožňuje rychlý odhad úmrtnosti související s klimatem 

zdůrazňuje pokrok dosažený v kvantitativním hodnocení dopadů na klima: "Nebyli bychom schopni provádět tak rychlé analýzy, kdybychom roky nepracovali na vývoji naší metodiky a shromažďování dat z měst po celé Evropě," vysvětlil Dr. Pierre Masselot, odborný asistent na LSHTM a spoluautor studie.
Vědci upozorňují, že vlny veder jsou často podceňovány. Zdravotní následky je obtížné vyčíslit, protože oficiální statistiky úmrtnosti jsou obvykle zveřejňovány s velkým zpožděním a horko je zřídka zaznamenáno jako příčina smrti. "Naše studie ukazuje, proč jsou vlny veder známé jako tiší zabijáci," zdůraznil Dr. Malcolm Mistry, odborný asistent klimatické a geoprostorové módyna LSHTM.
Obzvláště znepokojivé je, jak silně může i malé zvýšení teploty ovlivnit úmrtnost. "Změna klimatu zabíjí. Zhoršuje vlny veder a tlačí zranitelné lidi na hranici jejich možností. Tato studie ukazuje, že každý zlomek stupně oteplení dělá obrovský rozdíl – ať už je to 1,4, 1,5 nebo 1,6 °C. Tyto zdánlivě malé rozdíly vedou k vyšším vlnám veder a masivnímu nárůstu úmrtí z horka," řekl Dr. Garyfallos Konstantinoudis z Granthamova institutu pro změnu klimatu a životní prostředí.
Výzkumný tým zdůrazňuje, že jejich odhady očekávané úmrtnosti z vlny veder je třeba interpretovat nezávisle na existujících již existujících zdravotních podmínkách. Místní opatření pro přizpůsobení se změně klimatu – jako jsou zelené nebo bíle natřené střechy – nebyla v analýze zohledněna. Systémy včasného varování a akční plány na ochranu před horkem v Evropě, jejichž cílem je vzdělávat a chránit populaci, se také neustále zlepšují a mohly by snížit očekávanou úmrtnost, tvrdí vědci.

Zdroj: IWR (26.7.2025)