Útlum evropského průmyslu nekončí

Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS

Průmysl v zemích EU prochází velmi nepříznivým obdobím.

Na jaře jej sice podpořily zakázky vyvolené předzásobením amerických zákazníků, avšak s tím, jak tento efekt odezněl, průmysl se vrátil do kolejí vedoucích k dalšímu útlumu.

Meziroční čísla rozhodně nevypadají úplně zle (+1,1 %), avšak jsou silně ovlivněna kreativními výsledky irského průmyslu.

Ten se sice svojí velikostí nemůže rovnat větším zemím, avšak s dvoucifernými růsty (aktuálně +29 %) už s celkovým výsledkem EU silně zahýbat umí. A dělá to vlastně letos nepřetržitě.

Fakticky bez zahrnutí Irska je evropský průmysl už 28 měsíců na ústupu.

Z červených čísel ho nedostal ani pozvolný růst evropské ekonomiky, protože jak je zřejmé, že problémy průmyslu nejsou cyklického, ale strukturálního charakteru.

Ostatně jen samotný automotive tento scénář vlastně docela dobře ilustruje.

Zatímco prodeje aut mírně rostou, evropští výrobci (čest výjimkám) ztrácejí tržní podíly na domácím evropském trhu i na dříve tolik protěžovaném asijském trhu.

Celní handicap v podobě amerických cen a k tomu výrazné posílení eura vůči dolaru jsou už jen doplňkové políčky tomuto dříve úspěšnému odvětví.

Průmysl EU trpí ztrátou konkurenceschopnosti v důsledku ztráty inovačního leadershipu, nesrovnatelně drahých energií a bující byrokracie.

První problém jde na vrub především samotným firmám, nicméně druhé dva jsou dílem politických rozhodnutí na evropské i národní úrovni.

Jaké přichází řešení? Dotace, tedy spíše dotační sliby – viz Německo.

Deindustrializace EU paradoxně v časech deglobalizace „úspěšně“ pokračuje dál a nic na tom nemění ani šum irských statistik, které opticky vylepšují výsledky upadajícího dříve silného odvětví. (15.10.2025)