Uvnitř budov trávíme až 20 hodin denně. Přesto zdravému vnitřnímu prostředí věnujeme pozornost jen minimálně

Až 90 % svého času trávíme uvnitř budov – doma, v kanceláři, ve škole, ve veřejných prostorech nebo v dopravě. Vnitřní prostředí tedy zásadně formuje naše zdraví i psychickou pohodu. Přesto je stále jedním z nejopomíjenějších faktorů bydlení. Podle evropských dat žije každý čtvrtý Evropan v budově, kde kvalita vzduchu nesplňuje základní zdravotní standardy.

Ve vnitřních prostorech se vyskytuje mnoho faktorů, které mohou představovat zdravotní rizika a způsobovat problémy, jako jsou respirační potíže, alergie, bolesti hlavy, únava, nebo dokonce psychické problémy, stres nebo deprese. Vzhledem k tomu, že ve vnitřních prostorech trávíme až 90 % svého času, měli bychom k vnitřnímu prostředí obracet mnohem více pozornosti. 

Evropský Healthy Buildings Barometer 2024 ukazuje, že každý čtvrtý Evropan žije v budově, kde kvalita vzduchu neodpovídá národním standardům. Tento nedostatek může mít vliv nejen na celkovou pohodu a zdraví, ale i na pracovní výkon či výkonnost dětí ve školách. Z analýzy vyplývá, že snížení přehřívání o 1 °C může zvýšit výkonnost žáků o 2,3 % a pracovní produktivitu o 3,6 %. 

„Zdravé vnitřní prostředí budov je velmi důležité, protože v nich trávíme tu největší část svých životů. Je potřeba na budovy nahlížet jako na funkční celek – nevnímat pouze konstrukci, ale i vzduch, který v nich dýcháme, či zvuky, které slyšíme. Dlouhodobý pobyt v nezdravém prostředí může mít zásadní dopad na lidské zdraví a psychiku,“ vysvětluje Marta Gellová, ředitelka oborové aliance Šance pro budovy. 

„Různé škodliviny v ovzduší vnitřních prostor způsobují nebo přispívají k nežádoucím účinkům, jako jsou respirační onemocnění, alergie a podráždění dýchacího ústrojí (např. prach, oxid dusičitý ze spalování plynu, formaldehyd).  Špatně větrané prostory se spalovacím zařízením představují reálné ohrožení akutní otravou oxidem uhelnatým.  V nedostatečně větraných bytech je vyšší pravděpodobnost výskytu zvýšené vlhkosti a růstu plísní, které mohou být také příčinou alergických onemocnění.  Expozice radonu a cigaretovému kouři z vnitřního ovzduší zvyšuje riziko rakoviny plic.  Některé chemické látky, vyskytující se ve vnitřním prostředí, nepříznivě ovlivňují smyslové vnímání, vyvolávají pocit nepohody a mohou ovlivnit kognitivní funkce, zejména pozornost. Pro zdravější vnitřní prostředí je potřebné pravidelné a účinné větrání,“ vysvětluje hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.

Nejvíce můžeme ovlivnit prostor, ve kterém bydlíme  

V bytě, práci, dopravních prostředcích, obchodech či školách strávíme za den více než 20 hodin, z toho ve vlastním bytě 10 až 12 hodin. Právě na prostředí, ve kterém bydlíme, spíme a trávíme volný čas, máme největší vliv.  

„Je důležité soustředit se na použité stavební materiály, vybavení, údržbu či mikroklimatické faktory, jako je teplota, vnitřní vlhkost a výměna vzduchu,“ říká Marta Gellová s tím, že zdravé a komfortní vnitřní prostředí nabízejí například dřevostavby. Dřevo jako stavební materiál totiž vytváří příjemné a přirozené mikroklima, a navíc obvykle neobsahuje tolik škodlivých emisí jako některé syntetické stavební prvky. 

Větrání: Nejdůležitější faktor zdravého domova

S moderním zateplováním, výměnou oken a energetickými renovacemi se zvyšuje těsnost budov. To je dobré pro úspory, ale zároveň to otevírá potřebu vědomého a správného větrání.

„V zatepleném domě má větrání svá pravidla – je klíčové jak pro zdravé vnitřní prostředí, tak i pro ochranu stavby samotné. Správné a pravidelné větrání odvádí vlhkost, brání růstu plísní a pomáhá udržet optimální teplotu,“ upozorňuje Marta Gellová. Podle evropských měření i studií WHO má kvalita vnitřního vzduchu přímý vliv na výskyt respiračních onemocnění, astmatu, alergií i na kvalitu spánku a soustředění.

 „Víme, že přirozené větrání budov ne vždy odpovídá potřebám.  Souvisí to například i s čím dál ostřejšími projevy klimatické změny, kdy musíme myslet i do budoucna na nutnost přizpůsobovat budovy tak, aby poskytovaly zdravé prostředí. Například ochlazování otevřením oken bývá již často nedostatečné a u mnohých budov je na místě řešit například kvalitní mechanickou ventilací,“ doplňuje Barbora Macková.  

Zdravé vnitřní prostředí jako investice do zdraví i výkonu   

S nezdravým vnitřním prostředím souvisí řada zdravotních problémů. Řadí se mezi ně například respirační potíže, alergie, bolesti hlavy, únava, snížená koncentrace, podrážděnost či problémy se spánkem. 

„Časová i finanční investice do zdravého vnitřního prostředí není jen záležitostí fyzického zdraví – pozitivně ovlivňuje také naši psychickou pohodu a produktivitu,“ uzavírá Marta Gellová. Kvalita vnitřního prostředí se odvíjí také od světelných podmínek. Špatně osvětlené prostory mohou mít negativní vliv nejen na zrak, ale i koncentraci či produkci hormonů, které jsou zásadní pro naši náladu a energii. Nevhodné akustické podmínky a dlouhodobě vysoká hladina hluku pak může mít dopad na naši psychickou pohodu. (4.12.2025)