V České republice je poprvé přes tisíc certifikovaných budov. Roste i český certifikační systém

Počet certifikovaných budov v České republice poprvé přesáhl tisícovku. Zatímco před deseti lety mělo některý z oborových certifikátů jen několik desítek budov, dnes jich je podle dostupných dat již více než 1030. Tento vývoj ukazuje, že certifikace už není výsadou prémiových developerských projektů, ale stává se běžnou součástí plánování i veřejných investic. Existuje však stále velký prostor pro další nárůst, například ve srovnatelném Rakousku počet certifikovaných budov již překonal 2500.

Certifikace budov, tedy proces nezávislého ověření jejich environmentálních, sociálních a technických vlastností, se v Česku stává běžnou součástí stavebního trhu. Zatímco dříve šlo spíše o výjimku, dnes certifikaci stále častěji požadují investoři, developeři, banky i veřejní zadavatelé. „Tento posun je výsledkem jak rostoucího významu, který přední hráči v oboru přikládají udržitelnosti, tak systematické práce České rady pro šetrné budovy, která dlouhodobě prosazuje a usnadňuje zavádění kvalitních certifikačních metodik do praxe,“ vysvětluje Antonín Lupíšek, člen představenstva České rady pro šetrné budovy (CZGBC).

Z certifikace se stává standard

Certifikace slouží jako nástroj pro objektivní hodnocení kvality budovy, pokud jde například o její energetickou náročnost, hospodaření s vodou, použité materiály i vliv na zdraví uživatelů. Výsledkem je nejen lepší budova, ale také vyšší důvěra trhu, snazší financování a často i vyšší tržní hodnota nemovitosti. Certifikace je proto relevantní pro developery, architekty, investory, správce budov i veřejné instituce.

Významnou roli hraje certifikace také v oblasti financování. Banky a investoři stále častěji vyžadují soulad s evropskou taxonomií udržitelnosti, která definuje, co je „zelená“ investice. Certifikace je jedním z nástrojů, jak tento soulad prokázat. To motivuje developery k tomu, aby udržitelnost integrovali do projektů už od jejich počátku.

Zájem o český systém roste

V České republice se nejčastěji uplatňují čtyři systémy: mezinárodní BREEAM, LEED, WELL a český SBToolCZ. Ty se navzájem významně liší. BREEAM a LEED hodnotí komplexní dopad budovy na životní prostředí. Sledují například spotřebu energií, uhlíkovou stopu, nakládání s odpady nebo dostupnost veřejné dopravy. WELL se zaměřuje na zdraví a pohodu lidí, kteří budovu užívají, takže se zabývá kvalitou vzduchu, osvětlení, akustikou či ergonomií. SBToolCZ je český národní systém. Hodnotí budovu komplexně jako BREEAM a LEED a navíc je kontextualizován pro české podmínky a legislativu. V současné době je využíván i ve veřejném sektoru, například při zadávání zakázek nebo plánování dostupného bydlení.

Britský systém BREEAM a americký LEED dominují především v komerční výstavbě. Certifikace WELL zaměřená na zdraví uživatelů se zatím uplatňuje spíše u kancelářských projektů. Český SBToolCZ v posledních dvou letech zaznamenal výrazný nárůst zájmu. Jen v roce 2025 bylo vydáno šest certifikátů, počet certifikovaných budov tak vzrostl na 43, dalších šest projektů je v přípravě. Tento trend souvisí s první výzvou Ministerstva pro místní rozvoj ČR, která podporuje přípravu projektů v souladu s cíli EU. SBToolCZ se tak stává nejen nástrojem kvality, ale i vstupenkou k veřejné podpoře. Na webových stránkách sbtool.cz jsou nově k dispozici orientační ceny certifikačního procesu, což přispívá k větší transparentnosti a dostupnosti systému pro investory i projektanty.

Novinkou je také širší využití certifikace ve veřejných zakázkách. SBToolCZ umožňuje definovat požadavky na kvalitu budovy ověřené třetí stranou, a to jak v klasickém zadávacím režimu, tak v rámci design & build projektů. Ministerstvo pro místní rozvoj navíc využívá SBToolCZ při přípravě projektů dostupného bydlení, což přispívá k systematickému začleňování environmentálních kritérií do státní politiky.

CZGBC usnadňuje spolupráci napříč oborem

Česká rada pro šetrné budovy hraje klíčovou roli v edukaci trhu. Prostřednictvím pracovních skupin, seminářů, workshopů a odborných publikací pomáhá investorům, projektantům i veřejné správě orientovat se v komplexním světě certifikací. CZGBC sdružuje více než 120 členů od architektů přes výrobce materiálů až po developery a vytváří platformu pro sdílení know-how. Díky této síti vznikají metodické podklady, které pomáhají překonávat bariéry při zavádění certifikací do praxe. Rada se také podílí na lokalizaci mezinárodních systémů a rozvoji národních metodik, čímž významně přispívá k profesionalizaci celého sektoru.

„Certifikace budov se stává standardem, který definuje kvalitu, transparentnost a odpovědnost. V CZGBC dlouhodobě pracujeme na tom, aby byly metodiky dostupné, srozumitelné a využitelné v praxi. Růst počtu certifikovaných budov je důkazem, že se to daří,“ říká Antonín Lupíšek.

Příprava na budoucí povinnosti

Certifikační systémy procházejí dynamickým vývojem, který reaguje na nové legislativní požadavky i technologický pokrok. V souvislosti s připravovanou evropskou směrnicí EPBD IV se očekává zavedení nových standardů pro budovy s nulovými emisemi, povinné hodnocení uhlíkové stopy v celém životním cyklu budovy a zpřísnění požadavků na energetickou náročnost. Tyto změny budou mít přímý dopad na způsob navrhování, financování i provozu budov. Certifikace se tak stává nejen nástrojem kvality, ale i klíčovým prvkem pro splnění budoucích legislativních povinností. „CZGBC se aktivně podílela na přípravě tzv. Zero Carbon Roadmap, která má pomoci českému stavebnictví adaptovat se na tyto změny realisticky a efektivně,“ uzavírá Antonín Lupíšek. (27.1.2026)