V České republice se průběžně vzdělává nejméně lidí z dospělé populace v celé EU, varuje Bernard Bauer

Česko-německá obchodní a průmyslová komora a s ní byznys obou zemí slaví její třicáté narozeniny. Jejich motto zní: 30 let přidáváme hodnotu. Můžete to více konkretizovat?

S radostí. Už neskutečných 30 let je česko-německý obchod tahounem českého zahraničního obchodu a stále více českých firem objevuje německý trh jako vstupní bránu ke globálnímu obchodu. Rozsáhlé investice německých firem od 90. let byly jakýmsi „rozjezdem“, přispěly k modernizaci transformující se ekonomiky a vytvořily a dodnes vytváří statisíce pracovních míst. Dnes ale ekonomika stojí před největším transformačním úkolem od úspěšného zavedení sociálně tržní ekonomiky. Následující dekáda bude rozhodující. Především podniky, které přidávají vysokou hodnotu (německy MehrWert) ve prospěch této transformace k větší udržitelnosti, inovativnosti a konkurenceschopnosti, mají šanci na úspěšné zítřky.

ČNOPK přispěla nemalou měrou ke kultivaci našeho podnikatelského prostředí. Jaké je, co je ještě třeba změnit, aby dosahovalo standardu nejvyspělejších zemí?

Rozdíly už často nejsou tak značné. České firmy mají co nabídnout, a to především v oblasti inovace a digitalizace. Často jim chybí jen trochu sebevědomí a odvaha jít se svým produktem na německý a další mezinárodní trh. Ve vlastní sebevědomé komunikaci a jasné prezentaci produktů a úspěchu je určitě ještě prostor ke zlepšení. Co se týče podmínek podnikání v ČR, tak každoročně publikujeme výsledky konjukturálního průzkumu, který mimochodem také probíhá u našich kolegů z německých zahraničních hospodářských komor v dalších 16 zemích regionu střední a východní Evropy. Tento průzkum prozrazuje, v jakém směru je třeba se vyvíjet.

Obr. Bernard Bauer, výkonný člen představenstva ČNOPK

Které to jsou a v jakých oblastech se musíme zlepšit?

Největší prostor pro zlepšení v ČR je v samotném systému vzdělávání, což je záležitost velice komplexní. Firmy hodnotí úzké propojení vzdělávání ve školách a odborné praxe pro konkurenceschopnost České republiky jako naprosto zásadní. V žebříčku 21 faktorů však firmy opět odsunuly na předposlední místo "systém odborného vzdělávání" v ČR (poslední místo: "dostupnost kvalifikovaných pracovníků"). Firmám stále chybí úzké propojení školní teorie s praxí. Toto propojení firmy přitom považují za zásadní pro konkurenceschopnost České republiky. Nejpotřebnějšími kompetencemi zaměstnanců jsou dovednosti, jako je komunikace a týmová práce (63 %), hlubší porozumění a využívání digitálních technologií (51 %) a schopnost vedení hybridních týmů (47 %). S velkými obavami vnímáme, že státní systém odborného vzdělávání se téměř nezlepšil, zatímco komunikační, technologické a digitální požadavky ve firmách se rychle mění. Tato propast by se neměla dále prohlubovat.

Navíc, podle Boston Consulting Group a Aspen Institute se v České republice pravidelně průběžně vzdělává pouze 5,8 % dospělé populace, což je úplně nejméně v Evropské unii. Průměr EU je téměř dvakrát vyšší (10,8 %). V rychle se měnícím světě se každý z nás musí dál vzdělávat, aby mohl držet krok a být konkurenceschopný.

V nedávném interview, které jsme otiskli v časopise CzechIndustry, jeden německý byznysmen podnikající v Česku prohlásil, že se němečtí podnikatelé mohou učit u nás. Naopak ti naši tvrdí, že musíme hledat inspiraci v SRN. Jak to tedy je?

Obojí je pravda, buďme rádi za takovéto svobodomyslné výpovědi na obou stranách a možnost se učit a inspirovat – navzájem. Jak německé, tak české firmy mají svoje specifika. Naším úkolem je mj. tyto přístupy, potažmo firmy, propojovat, hledat symbiózu a následně i dále vzdělávat. ČNOPK každoročně pořádá nespočet seminářů, praktických workshopů a exkurzí do firem. Právě tato propojení, toto hledání inspirace přináší neskutečné výsledky. Zmíním například vítěze programu Young Energy Europe, mladé lidi, kteří přichází s inovativními nápady, jak zefektivnit a snížit spotřebu energie ve vlastních podnicích.

Německý trh je pro nás klíčový, směřuje na něj třetina našeho exportu. Řada komentářů v německém tisku přitom vyznívá pro ekonomiku „lokomotivy Evropy“ hodně pesimisticky. Je to více malování takříkajíc čerta na zeď, nebo tvrdá realita?

Uvidíme, čísla a prognózy zatím nejsou příliš optimistické. Rok 2023 je rokem, kdy Německo leckdo nazývá nemocným mužem Evropy. Německo má bezpochyby problémy. Některé z nich jsou dlouhodobější, například zaostávání v digitalizaci nebo určitá technologická skepse, která pak brzdí v možnosti být v některých oblastech světovým lídrem. Těch obrovských výzev, kde musí Německo dohánět, je dost, od zmíněné digitalizace přes udržitelnost až po nepříznivý demografický vývoj. Místo tradičního poukazování na rizika nových technologií je třeba se ale zaměřit na využití příležitostí. A rozsáhlé projekty, jako je transformace energetiky, s sebou vždy nesou rizika. Nicméně tuto „blbou náladu“ chce německá vláda aktivně řešit pomocí podpůrného balíku na pomoc stagnující ekonomice. Jsem optimistou a věřím, že politika, podniky a společnost tyto výzvy rychle vyřeší.

Zmínil jste, že naší slabinou je systém odborného vzdělávání. Když se ohlédneme dvě desetiletí zpět, tak je to stále stejná písnička. Vlády slibují změnu, do odborného školství plynou miliardy, a výsledek? Vysoké a střední školy produkují spoustu odborníků někdy až absurdního zaměření, kteří jsou s prominutím na trhu práce nepoužitelní, takže končí ve státní správě nebo v neziskovkách. V čem je podle Vás hlavní příčina tohoto ne příliš lichotivého konstatování?

Problém ČR není „akademický“, je to spíše tak, že se musí zvýšit kvalita a také atraktivita odborného vzdělávání, stejně tak řemesla. S kvalitním odborným vzděláváním můžete dnes udělat slušnou kariéru i v podnicích s nadstandardním výdělkem.

Potřebujeme odborné vzdělávání, které je úzce propojeno s praxí v podnicích a je „dostatečně sexy“. Vzdělávání, při němž se předávají znalosti, ale nezanedbává se jejich samostatné uplatňování, prohlubování a aktualizace. To lze realizovat pouze v podnicích samotných, protože kde jinde je možné aplikovat nejnovější technologie? Toto propojení musí být ve finále organizováno státem a podporováno podniky jako investice do svých budoucích zaměstnanců, tedy do žáků odborných učilišť. Jak se pak bude toto „dítě“ jmenovat, zda duální nebo kooperativní vzdělávání, je nepodstatné. Zadruhé, potřebujeme systémovou integraci dalšího vzdělávání. To už není benefitem, „nice to have“, ale stává se otázkou ekonomické existence.

A nesmíme opomenout samotný začátek vzdělávací dráhy. Potřebujeme promyšlené (základní) školní vzdělávání, které povede děti k samostatnosti v myšlení, komunikaci a spolupráci již v raném věku, a ne pouze k zaplňování paměti biflováním. Je však třeba dostat se více na úroveň analýzy, hodnocení a řešení problémů. Jak jinak mají naše děti umět řešit nepředvídatelné problémy toho ražení, kterým teď čelíme my?

ČNOPK má kolem 660 členů, což není málo. Co všechno jim nabízíte?

Jako člen ČNOPK můžete využívat široké nabídky služeb a sítě kontaktů. A právě vztahy a networking jsou páteří česko-německého úspěchu. Mimo pravidelná networkingová setkání dáváme k dispozici seznamy členů s relevantními kontakty rozdělenými podle oborů činnosti. Jelikož naše členy dobře známe, rádi při specifických otázkách doporučíme nebo poradíme. Můžeme například i vyhledat dodavatele či obchodního partnera. Při dalších krocích pak můžeme poskytnout odborné právní & daňové poradenství, poradenství pro investory a tak dále.

Členům také umožňujeme bezplatnou účast na seminářích, zvýhodněnou inzerci v relevantních médiích zabývajících se česko-německým byznysem. Veliký důraz klademe na vzdělávání, proto jsme sami institucí, která nejenom že pořádá odborné semináře, manažerské tréninky a praktické workshopy, ale také sami vydáváme hospodářské a právní publikace, údaje o trzích a ekonomické průzkumy a analýzy.

Letos poprvé udělíte Cenu německého hospodářství 2023. Co je jejím smyslem a jak je přijímána podnikatelskou komunitou?

Deutscher Wirtschaftspreis, Cena německého hospodářství, vyznamená české firmy, které vytvářejí vysokou přidanou hodnotu ve prospěch transformace hospodářství. Oceněny budou české firmy do 500 zaměstnanců. Vítěze ve třech kategoriích Energetická efektivita, Digitalizace a inovace a Udržitelný rozvoj lidských zdrojů vyhlásíme 14. listopadu, takže na hodnocení je ještě brzy, nicméně hlásí se nám opravdu progresivní firmy, za což jsme rádi. Záštitu akci udělil ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela a podporuje ji i Spolkové ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu. Firmy se mohou hlásit do 15. září. Účast je zdarma.

Zdroj: časopis CzechIndustry2/2023