.jpg?s3=1)
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.
Data to potvrzují: mezi lety 1993 a 2024 vzrostl počet pracujících osob starších 60 let více než trojnásobně. Naopak zaměstnanost mladých do 25 let se během téže doby propadla téměř na symbolickou úroveň. Ve skupině 15–19letých činila zaměstnanost v roce 2024 pouhých 5 %, zatímco na počátku transformace to bylo ještě 31 %. Dnes v Česku pracuje dvakrát více šedesátníků než mladých pod 25 let.
Tato výměna pozic na trhu práce má strukturální důvody. Mladí se vzdělávají déle, vstupují na trh práce později. Starší zůstávají déle aktivní – často přitom již pobírají důchod. V roce 2024 bylo 89 % pracujících nad 65 let současně ve starobním důchodu. Práce v penzi tak přestává být výjimkou.
Nicméně tato aktivita nebývá vždy dobrovolná. Řada seniorů pracuje nikoli kvůli „naplnění“, ale kvůli nízkému důchodu, případně sociální izolaci. Typicky jde o méně fyzicky náročné pozice – například v administrativě, zákaznických službách, dopravě či ostraze. Významně roste také podíl částečných úvazků.
Při mezinárodním srovnání Česko v roce 2024 vykázalo míru zaměstnanosti osob nad 65 let ve výši 8,4 % – tedy nad průměrem EU. Nejvyšší podíly mají pobaltské země (18,3 % v Estonsku, 15 % v Lotyšsku), ale také severské země, Irsko, Nizozemsko, Kypr a Portugalsko. Viz graf níže.
Paradoxem současnosti je, že jak mladí, tak starší pracovníci se cítí diskriminovaní. Věková diskriminace se v Česku týká jak skupiny do 29 let, tak skupiny 50+. Mladí jsou vnímáni jako nezkušení a neloajální, starší zase jako málo flexibilní či drazí. Výsledkem je, že obě skupiny bývají na trhu práce znevýhodněné – každá z jiných důvodů.
Z demografického hlediska je přitom jasné, že stárnutí populace není přechodný výkyv, ale dlouhodobý trend. V roce 2024 tvořili lidé nad 65 let více než 20 % obyvatel Česka – a tento podíl dále poroste. Firmy i stát se tomu budou muset přizpůsobit. Nabízí se flexibilní úvazky, dočasné smlouvy, rekvalifikace, ale i design pracovního prostředí odpovídající fyzickým možnostem starších pracovníků.
Zkušenost pětašedesátníků a energie dvacátníků přitom nemusí stát proti sobě – naopak. Ekonomika bude stát na schopnosti tyto dvě síly propojit. Senioři mohou mladé naučit, jak být užiteční firmě i společnosti. Mladí zase firmám připomínat, že smysluplnost práce je víc než jen mzda na výplatní pásce.
Evropa roste jen díky spotřebě
Investice se propadají, jako by přišla recese
Vycházím z dat ČSÚ: https://statistikaamy.csu.gov.cz/investice-loni-klesaly-napric-evropou
Ekonomika EU loni mírně ožila – ale jen díky spotřebě domácností. Investice naproti tomu zamrzly, a to v rozsahu, který bývá typický spíš pro období recese. Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu se v celé EU snížily o 1,8 %, což je výjimečný jev. Naposledy se něco podobného stalo v pandemickém roce 2020 – a předtím v roce 2013. V Česku byl obraz podobný. Tvorba fixního kapitálu reálně klesla o 1,2 %, firmy i domácnosti výrazně brzdily investiční výdaje.
Celkově šla investiční aktivita dolů v drtivé většině zemí EU. K růstu došlo jen v desítce států, a pouze šest z nich rostlo aspoň o dvě procenta. Nejtvrdší propad přišel v Irsku (–25,4 %), které je domovem evropských centrál velkých amerických technologických firem. A právě jejich kapitálové výkyvy způsobují v irských statistikách extrémy.
Následovaly Maďarsko (–11,1 %) a Lucembursko (–7,3 %). A ani jinde nebyl vývoj o moc lepší. V Německu klesají investice už třetím rokem v řadě. Loni byly reálně nejnižší od roku 2016. Týkalo se to stavebnictví i strojních investic – a právě to dopadá i na průmysl v dalších členských zemích.
Evropa zatím drží růst hlavně spotřebou. Bez investic ale jen přešlapuje – a dech jí brzy dojde.
Pár měsíců do voleb a důvěra spotřebitelů a podnikatelů v českou ekonomiku je poprvé za takřka čtyři roky dlouhodobě nadprůměrná
Vládní strany si těžko mohly přát lepší zprávu
Vládní strany si před volbami těžko mohly přát lepší zprávu. Důvěra v českou ekonomiku se letos v květnu dostala nad svůj dlouhodobý, více než dvacetiletý průměr. A to poprvé za tři roky, od května 2022. Znatelně narůstá jak důvěra podnikatelů a firem, tak spotřebitelů.
Důvěra podnikatelů výrazně stoupla z dubnové úrovně 96,5 bodu na 101 bodů. Přitom hodnota rovných 100 bodů odpovídá dlouhodobému průměru let 2003 až 2024. Citelně v květnu narostla také důvěra spotřebitelů, a to z dubnové úrovně 97,7 bodu na 100,7 bodu. Vůbec poprvé od července 2021, za takřka čtyři roky a poprvé za působení současné vlády, vykázala nadprůměrnou úroveň jak důvěra podnikatelů a firem, tak současně i spotřebitelů. Vzhledem k tomu, že v nadcházejícím předvolebním čase budou jistě ekonomická témata jako obvykle silně rezonovat, představuje výrazný růst důvěry v ekonomiku nepochybně „vodu na mlýn“ vládním stranám.
Mezi podnikateli narostla v květnu důvěra těch v průmyslu a ve službách, naopak klesla těch ve stavebnictví – kde však zůstává z dlouhodobého hlediska citelně nadprůměrná – a v obchodě. V průmyslu roste důvěra kvůli oddálení zavedení cel USA na dovoz z EU a kvůli naději, že se obchodní válka mezi oběma ekonomickými celky nakonec nerozhoří.
Lepší vyhlídka průmyslu a mezinárodního obchodu se pak v květnu odrazila také právě ve zvýšení důvěry spotřebitelů. U nich se totiž oproti dubnu především citelně snížily obavy ze zhoršení celkové hospodářské situace v ČR.
Nové elektroauto už za necelých 170 000 Kč
Čínské automobilky dramaticky sráží ceny svých modelů
V Číně se stupňuje cenová válka automobilek. Jednička tamního trhu, BYD, sráží ceny svých modelů až o 35 %. Například její elektro-hatchback Seagull bude k mání v přepočtu za necelých 170 000 Kč.
BYD dobývá i trh EU, navzdory loni zavedeným clům. Její prodeje v EU a v Británii narostly letos v dubnu meziročně natolik, o 169 %, že jí v první desítce největších prodejců elektroaut vzdoruje už jen Škoda Auto (viz tabulka agentury Bloomberg níže). Pokud se započítají také hybridy, evropské prodeje aut značky BYD stouply v dubnu meziročně dokonce o 359 %.
Cenová válka automobilek v Číně je tak bolehlavem i pro jejich evropské či americké rivaly. To proto, že v jejím důsledku dále klesá konkurenceschopnost západních automobilek na čínském trhu. Ala hlavně proto, že čínští výrobci mohou své slevy uplatnit také zejména na evropském trhu, kde ovšem svá auta prodávají dráže než v Číně – a nejen kvůli clům. Mohou tak dále obírat o tržní podíl domácí, evropské, případně, šířeji, západní automobilky. Ostatně letos v dubnu BYD svými prodeji elektroaut v EU a v Británii historicky vůbec poprvé překonala americkou Teslu, dlouholetou jedničku žebříčku.
V Číně automobilka BYD zlevňuje svůj zmíněný model Seagull, její nejlevnější, o dvacet procent. Celkem zlevní 22 svých modelů elektroaut a hybridů, a to do konce letošního června. Automobilka se tak snaží čelit zpomalujícímu růst prodejů, za nímž stojí širší potíže čínské ekonomiky.
Návštěvnost čínských autoprodejen vozů BYD stoupla po oznámení slev přibližně o 35 %, vyplývá z analýzy americké bankovní skupiny Citigroup.
Je pravděpodobné, že další čínské automobilky na krok BYD zareagují a své modely rovněž citelně zlevní, i kdyby kvůli tomu měly zabřednout do ztrát. Tenčící se marže čínských výrobců vytvářejí podhoubí pro další konsolidaci celého sektoru, která by jim umožnila ještě výrazněji těžit z úspor z rozsahu. (28.5.2025)
