CzechIndustry > V Česku v nadcházejícím roce skončí éra sedmi hubených let
V Česku v nadcházejícím roce skončí éra sedmi hubených let
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Mzdy v očištění o inflaci konečné definitivně dorovnají úroveň roku 2019
Česko má za sebou hospodářsky nečekaně dobrý rok. Ekonomika letos podle všeho přidá znatelně přes dvě procenta. Táhne ji spotřeba domácností, které těží z růstu reálných mezd. Ten by letos měl atakovat pětiprocentní úroveň. Nicméně ani třeba zahraniční obchod nezůstává příliš pozadu. Vždyť jeho přebytek by letos mohl přesáhnout 220 miliard korun a pro změnu tak atakovat historický nominální rekord. A to přitom mělo Česko papírově patřit k zemím, které americká cla prezidenta Donalda Trumpa zasáhnou vůbec nejtíživěji.
Nicméně, rok je v ekonomice poměrně krátká doba. Takže výše řečené zasaďme do kontextu dlouhodobějšího vývoje. Spotřeba domácností sice letos solidně roste, stejně jako reálné mzdy, avšak Česko v uplynulých letech vykazovalo nejhlubší propad právě reálných mezd ze všech zemí OECD. Vlastně jsme spadli do propasti, z níž se nyní drápeme zpět. Drápeme se zpět po velmi příkrém srázu, jak se vlastně při šplhání z propasti náleží, takže vlastně poměrně vysoké tempo růstu reálných mezd není až zase tak překvapivé – je číselným vyjádřením onoho příkrého srázu. Teprve v těchto dnech se průměrná hrubá mzda v Česku dostává v reálném vyjádření – v očištění o inflaci – na úroveň předcovidového roku 2019. To už tak slavně nezní. To spíše jen naznačuje, že se konečně chýlí ke konci doba sedmi hubených let.
Rok 2026 tak ovšem bude rekordní z hlediska kupní síly průměrné hrubé mzdy v Česku. Konečně z daného hlediska předčíme úroveň dosud rekordního roku 2019 a budeme moci konstatovat, že jsme z propasti venku. Z propasti, do níž nás uvrhl nejprve covid a posléze válka na Ukrajině a jejich ekonomické dopady. Pochopitelně, nejtíživějším z těchto dopadů bylo mocné zrychlení inflace. Právě ta může z velké části za to, že Česko spadlo do propasti tak hluboké, hlubší než jiné ekonomicky srovnatelné země. Inflační tlaky českou ekonomiku přitom zcela neopustily.
Vždyť Česká národní banka ponechává svoji základní úrokovou sazbu na úrovni 3,5 procenta. Přetrvávající inflační tlaky zejména v oblasti služeb, ale také možný hlubší deficit státního rozpočtu v roce 2026, rovněž potenciálně proinflační, aktuálně představují klíčové důvody, proč centrální banka sazbu nemění. A měnit jen tak nebude ani v roce 2026. Na stávající úrovni zůstává sazba od první poloviny letošního května a trh většinově soudí, že ČNB ponechá sazbu beze změny v dalších zhruba dvanácti měsících, načež další její pohyb by měl být nahoru. Spíše menšinový názor ovšem má za to, že pro příští rok nadále existuje prostor pro redukci základní sazby.
Například nizozemská banka ING se zatím neobává nárůstu inflačních tlaků v Česku, jejž by podle některých tuzemských komentátorů měly vyvolat navýšené výdaje nové české vlády. Naopak, banka pro příští rok pracuje s možným scénářem trvalejšího poklesu inflace v ČR pod úroveň dvou procent. ING proto dokonce nevylučuje, že Česká národní banka v roce 2026 přikročí ke snížení své základní sazby, neboť právě inflace může dle ING trvaleji klesnout pod úroveň cíle ČNB ve výši dvou procent. A protože je třeba podle ING čekat spíše snížení než zvýšení základní sazby, česká koruna zmírní své dosavadní letošní zpevňování a v příštím roce posílí jen k úrovni 24,00 za euro.
ČNB svojí poměrně přísnou měnovou politikou přispívá ke stlačení inflace na podprůměrnou úroveň v rámci EU. Podle Eurostatu činila meziroční inflace v ČR v listopadu 1,8 procenta, zatímco na Slovensku vykázala hodnotu 3,9 procenta a v Rakousku či Chorvatsku dokonce čtyři procenta. Klíčovým důvodem je fakt, že Evropská centrální banka drží základní sazby citelně níže než ta česká. ECB nastavuje svoji základní depozitní sazbu na úrovni dvou procent. Česko tak vykazuje poměrně nízkou inflaci, neboť platí korunou. Pokud by platilo eurem, bude inflace třeba i více než dvojnásobná, jako je tomu v sousedním Rakousku nebo na Slovensku.
Již vzpomínaný hlubší deficit státního rozpočtu se v příštím roce může přiblížit úrovni 400 miliard korun. Nová vláda bude chtít ve státním rozpočtu pro příští rok udržet deficit veřejných financí pod hodnotou tří procent hrubého domácího produktu. Hrubý domácí produkt by měl v příštím roce dosáhnout v běžných cenách sumy 8940 miliard korun, plyne z nejnovější, listopadové prognózy ministerstva financí. Tento údaj vychází z předpokladu letošního reálného růstu české ekonomiky o 2,4 procenta a růstu roku příštího o 2,2 procenta.
Minulá vláda premiéra Petra Fialy počítala pro příští rok se schodkem veřejných financí čítajícím 1,9 procenta, a to při předpokládaném deficitu státního rozpočtu 286 miliard korun. Jestliže by se příští rok měl místo toho schodek veřejných financí v režii již kabinetu Andreje Babiše vyhoupnout na nejvýše tři procenta HDP, značí to za jinak stejných okolností nárůst deficitu státního rozpočtu maximálně na zhruba 384 miliard korun. Což už skutečně není daleko od zmíněné psychologické úrovně 400 miliard korun. Česko tak ani v příštím roce zřejmě nedosáhne na lepší rating.
Přitom celkové ratingové hodnocení Česka se už za působení Fialovy vlády vyvíjelo hůře než za všech předchozích kabinetů nastoupivších v ČR v tomto miléniu.
Stagnace ratingu bude podle všeho charakterizovat i rok 2026. Přesto by mohlo jít o ekonomicky opět docela dobrý rok.
Německo dá v příštím roce historicky rekordních 732 miliard korun na dotace elektřiny firmám i domácnostem
Částka by pokryla prakticky všechny starobní důchody, jež budou roku 2026 vyplaceny v Česku
Vzhledem k velikosti německé ekonomiky a lidnatosti Německa je to, jako kdyby Česko na dotace elektřiny dalo v roce 2026 přibližně 54 miliard Kč. Německé ekonomice tamní vláda poskytuje doping, který ta česká ve srovnatelném rozsahu mít nebude. Přesto mnozí kritizují českou úlevu od drahých energií v podobě převedení poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet. Ta v příštím roce však vyjde na 17 miliard korun, takže je třikrát nižší než souhrnně zmíněná dotace německá, a to po přepočtu na velikost ekonomiky a populace. Německo je přitom už nyní v poměru k HDP o přibližně 40 procent zadluženější než Česko. Veřejný dluh ČR činí zhruba 44 procent HDP, zatímco ten německý nějakých 62 procent HDP.
Dotace Německa přitom narůstají. Ještě roku 2020 německá vláda dala na úlevu od drahé elektřiny průmyslu i domácnostem 4,13 miliardy eur, v přepočtu zhruba 100 miliard Kč, zmiňuje Institut německého hospodářství. V příštím roce už tedy půjde o částku výrazně vyšší. Zhruba ty samé peníze, které dá Česko v příštím roce na veškeré vyplacené starobní důchody, dá Německo jen na úlevu od drahé elektřiny svým firmám a domácnostem. Podle návrhu státního rozpočtu, který předložila ještě Fialova vláda, mělo jít na penze v příštím roce zhruba 740 miliard korun… (31.12.2025)
.jpg?s3=1)
