V Česku vyrůstá nemocnější generace. Hypertenze už není jen chorobou seniorů

Při příležitosti Světového dne hypertenze, který připadá na 17. května, varují lékaři před podceňováním onemocnění, které sice zpočátku nijak nebolí, ale patří k největším zdravotním hrozbám současnosti. Odborníci upozorňují, že vysoký krevní tlak je nutné vnímat jako velice komplexní „skládačku“. Pro to, aby byla péče opravdu celostní a pacient byl chráněn, nesmí v této mozaice chybět žádný dílek – od měření krevního tlaku, přes dostatek pohybu a udržování optimální hmotnosti pomocí vhodně zvolené stravy, až po správně nastavenou léčbu. 

Důsledky nekompenzované hypertenze jsou totiž fatální: vede k nevratnému poškození ledvin, rychlému rozvoji srdečního selhání a je hlavní příčinou infarktu myokardu i závažných cévních mozkových příhod neboli mrtvic. Jaké jsou tedy ty nejdůležitější dílky skládačky, na které v každodenním životě nesmíme zapomínat?

Vysoký tlak už dávno není jen problémem seniorů

Výskyt hypertenze se přesouvá do stále mladších věkových kategorií, což je přímým důsledkem drastických změn v našem životním stylu a poklesu fyzické aktivity. Podle globálních dat stoupl podíl obezity a nadváhy u dětí v období mezi lety 1990 a 2023 z 10 % na alarmujících 30 %. Tento trend patrný i v ČR vede k tomu, že se časné známky kardiometabolických poruch objevují u lidí neúměrně brzy a extrémně zatěžují zdravotní systém.

„Dnešní mladí pacienti mohou mít na první pohled stejnou hmotnost jako lidé v minulosti, ale jejich tělesné složení je úplně jiné – mají mnohem více tuku a minimálně vyvinuté svaly. Často za to může naprostý nedostatek přirozeného pohybu, kdy je jedinou denní aktivitou mnoha lidí těch padesát metrů k autu a od auta zpět. Roste nám generace, která je objektivně nemocnější, a pokud tento trend nezměníme, ponese si do dospělosti velmi vážné následky,“ varuje prof. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, Ph.D., primářka II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a předsedkyně České společnosti pro hypertenzi.

Solná epidemie a skrytá hrozba v průmyslově zpracovaných potravinách

Extrémní příjem sodíku zůstává jedním z největších rizikových faktorů, které vyhání krevní tlak do nebezpečných výšin. Zatímco doporučená denní dávka hlavního zdroje sodíku – kuchyňské soli – je pouhých 5 gramů, odhadovaná průměrná spotřeba se v České republice pohybuje kolem 15 gramů denně, což je naprosto mimo veškerá doporučení.

„Lidé často věří mýtu, že svůj krevní tlak účinně ochrání tím, když si přestanou solit jídlo u stolu. Ve skutečnosti ale přijímáme drtivou většinu soli z průmyslově zpracovaných polotovarů, které jí obsahují i trojnásobek oproti běžnému domácímu jídlu. Moje praktická rada proto zní: pokud to myslíte se zdravím vážně, minimalizujte nákup vysoce zpracovaných výrobků a vraťte se k vaření ze základních surovin,“ upozorňuje profesorka Mlíková Seidlerová.

Geny versus životní styl: Výmluva na dědičnost neobstojí

Častým argumentem pacientů s hypertenzí je dědičná zátěž, avšak realita ukazuje, že vliv genetiky lidé přeceňují. Monogenně podmíněná hypertenze, za kterou by stála zřetelná mutace jediného genu, je v Česku extrémně vzácná a týká se nanejvýš stovek pacientů. Až u 90 % případů nelze určit jednu jasnou příčinu, jedná se o složitou polygenní dědičnost – tedy spolupůsobení stovek genů, které reagují na vnější vlivy.

„Výmluva pacientů na to, že mají vysoký tlak v rodině a nedá se s tím nic dělat, zkrátka neobstojí. Genetika u naprosté většiny lidí funguje jen jako spínač, který aktivujeme až my sami ve chvíli, kdy k tomu dáme impuls nezdravým životním stylem. Pokud pacient včas radikálně změní své návyky, začne se hýbat a zredukuje hmotnost, dokáže nutnost začít brát léky oddálit i o několik let,“ vysvětluje profesorka Mlíková Seidlerová.

Domácí měření tlaku a moderní léčba

Základem pro efektivní kontrolu nemoci je správná diagnostika. S rozvojem chytrých tlakoměrů se dnes klade důraz hlavně na průběžné měření krevního tlaku v domácím prostředí. Podle odborných dat vykazuje 15–25 % pacientů v ordinaci falešně zvýšený krevní tlak, který je způsobený podvědomým stresem z návštěvy lékaře – jde o takzvaný syndrom bílého pláště. Domácí měření tak přináší přesnější obrázek o skutečném zdravotním stavu. K lékaři bychom se měli vydat i v případě, že se cítíme zcela zdraví, ale při měření v klidovém stavu opakovaně zaznamenáme hodnoty vyšší než 140/90 mmHg.

„Možnosti moderní medicíny v léčbě hypertenze jsou dnes excelentní. Máme k dispozici moderní léky, které dokážou spojit více účinných látek do jediné tablety, a využíváme i nové šetrné intervenční metody. Abychom ale mohli efektivně pomoci, je nezbytné vysoký krevní tlak včas zachytit. Ráda bych proto apelovala na všechny zodpovědné dospělé, aby nezanedbávali preventivní prohlídky u praktického lékaře, na které polovina populace přestává po dosažení plnoletosti systematicky chodit. Je zcela klíčové osvojit si správný způsob domácího měření tlaku a nikdy léky bez konzultace s lékařem nevysazovat,“ uzavírá profesorka Mlíková Seidlerová. (12.5.2026)