.jpg)
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Asie tak upevní své místo v evropském autoprůmyslu, které může i zcela zničit
Probíhající bankrot předlužené švédské firmy Northvolt symbolizuje širší úpadek segmentu evropských výrobců elektrobaterií. Švédský startup, v němž pětinu drží problémy sám zmítaný Volkswagen, si bruselští politici hýčkali coby „výkladní skříň Green Dealu“. Coby ukázka, že Green Deal, jak říkají, je vskutku příležitostí pro rozvoj nových odvětví.
Jenže člověk míní a… V tuto chvíli hned dvanáct ze šestnácti předních evropských projektů výroby elektrobaterií bylo na starém kontinentě odloženo nebo nadobro zrušeno. Takovou výstrahou je kolaps Northvoltu a obecněji ochabnutí po elektrovozech, dané například v Německu z velké části loňským ukončením jejich dotační podpory.
Nelze však říci, že se vůbec nikomu nedaří. Protože asijští výrobci elektrobaterií v Evropě nadále expandují. Dále se rozvíjí hned deset z jejich třinácti projektů. V Evropě tedy pokračuje 25 procent evropských projektů a 77 projektů asijských, zejména čínských a jihokorejských. Tedy i asijské výrobce zasáhlo ochabnutí poptávky po elektrovozech, ale daří se jim se s ním vypořádat mnohem lépe než jejich možným evropským rivalům.
Nejde o maličkost. „To, že se nedaří zřídit evropský průmysl elektrobaterií, ohrožuje další existenci evropského autoprůmyslu,“ varuje Andy Palmer, bývalý generální ředitel automobilky Aston Martin. Podle něj i evropské automobilky nakonec přesunou výrobu tam, kde bude existovat fungující průmysl elektrobaterií. To znamená nejspíše do Asie, případně do Severní Ameriky, hlavně do USA. Pro Evropu takový přesun znamená další zavírání závodů výroby aut a související masivní propouštění.
Jak říká Cynik, Green Deal pak bude opravdu příležitost – hledat si novou práci.
Čína už nyní zodpovídá za zhruba 80 procent světové produkce lithium-iontových baterií. Je domovem šesti z deseti globálně největších výrobců elektrobaterií. Její rychlá expanze v tomto segmentu doprovázená výraznými úsporami z rozsahu stlačuje světové ceny, což následně ztěžuje vstup na trh nových hráčů, jako jsou ti evropští typu zmíněného kolabujícího Northvoltu.
Northvolt ještě není definitivně odepsaný, ale zachránit jej těžko může někdo jiný než některý z dosavadních asijských konkurentů. Je dost možné, že se na něj jako sup na kořist slétne některý z čínských velikánů. Vždyť třeba takový CATL, sídlící v čínském Ning-te, jen v oddělení výzkumu a vývoje zaměstnává 21 tisíc inženýrů. To je čtyřikrát tolik lidí, než kolik bude v lednu 2025 mít „evropský lídr“ Northvolt zaměstnanců celkově.
Bruselské regulace a dotace v uplynulých letech, ba desetiletích evropský autoprůmysl fatálně pokřivily, fakticky zničily fungující trh. Nabouraly jeho aktérům motivaci k dalšímu organickému růstu a rozvoji, ke zdravé konkurenci. Automobilky plýtvaly svou kapacitou, financemi a dalšími zdroji k vymýšlení způsobů, jak obejít tuhé regulace či jak dotovat dotační rentu. Až všichni zjistili, že jim ujel vlak.
Evropu ale vedle přeregulovanosti prostředí, v němž spíše než podnikatel a manažer firmy rozhoduje úředník od stolu, dusí také nedostatek technicky vzdělané pracovní síly, která by uměla konkurovat čínským nebo například jihokorejským inženýrům. Zde se začíná negativně projevovat tlak evropských elit ke snížení role výuky matematiky ve vzdělávacím procesu a naopak jejich přepjaté vzývání humanitních oborů.
V neposední řadě jsou důvodem úpadku evropské výroby elektrobaterií relativně drahé energie. Tento hendikep je zvláště patrný po invazi Ruska na Ukrajinu roku 2022. Ani v důsledku dramatického růstu cen energií, který po ní nastal, Brusel nezmírnil svůj systém emisních povolenek. Povolenky EU jsou suverénně nejdražší na světě, jak dokládá nedávno vydaná Draghiho zpráva ke ztrátě konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. To právě zásadně přispívá k tomu, že jsou energie v EU tak drahé. Plyn i elektřina k průmyslovému využití jsou v EU o desítky, ba stovky procent dražší než v USA či v Číně.
Navíc, Německo, evropská průmyslová jednička, si v posledním svém roce i přes zdražování energií povypínalo jaderné elektrárny. Přesto se náhodou jeden z mála fungujících evropských závodů na výrobu elektrobaterií, ACC v Douvrinuu Francie, nachází zrovna v regionu, který těží z tamní levné jaderné elektřiny…
Dukovany v ohrožení
Tuto sobotu může padnout jihokorejský prezident, který je tlačil, na jeho místo by se mohl dostat naopak jejich zavilý odpůrce
Tuto sobotu jihokorejský parlament dost možná sesadí tamního prezidenta, Jun Sok-jola. Favoritem předčasných voleb by pak byl opoziční lídr I Če-mjong z Demokratické strany. Ten říká, že cena za stavbu dukovanských jaderných bloků je podseknutá a že stavba bude mít vícenáklady. Zřejmě nemalé.
I Če-mjong patří mezi ty jihokorejské politiky, kteří jihokorejský jaderný vývoz, včetně toho zamýšleného do Dukovan, mají „od počátku za mission impossible“. Nechtějí, aby vícenáklady stavby padly na daňového poplatníka. Vlastně moc nechtějí celou tu stavbu.
Od týden starého zbabraného pokusu o „autopřevrat“ a krátkodechého vyhlášení stanného práva v podání stávajícího prezidenta, zmíněného Jun Sok-jola, klesají akcie jihokorejského elektrárenského takřka monopolu KEPCO, v němž má stát většinu, o více než deset procent. Pod jeho křídla spadá i společnost KHNP, která má dukovanské bloky stavět.
Smlouva mezi ČEZ a KHNP o této stavbě má být podepsána do konce března příštího roku.
A teď si představme, že v Jižní Koreji do té doby proběhnou předčasné volby, v nichž I Če-mjong opravdu zvítězí. Oficiálním stanoviskem Jižní Koreje a vlastně tím pádem i podniku KHNP pak bude, že cena za Dukovany je podhodnocená a že je třeba počítat s vícenáklady.
Jižní Korea tak bude náhle říkat vlastně to samé, co její neúspěšný rival v boji o dukovanskou zakázku, francouzský podnik EDF.
I česká vláda by tudíž dost možná ještě před podpisem smlouvy mezi ČEZ a KHNP musela chtě nechtě akceptovat nové stanovisko jihokorejské strany – totiž že Dukovany budou stát více, zřejmě mnohem více, než se ve smlouvě teprve k podpisu chystané uvádí.
Elon Musk od Trumpova zvolení zbohatl o více, než kolik Bill Gates vydělal za celý život
Muskův majetek nově dosahuje 10,5 bilionu korun
Elon Musk se dnes stal historicky prvním člověkem, jehož jmění překročilo psychologickou hranici 400 miliard dolarů. V korunách tak hodnota jeho majetku překročila 10 bilionů korun a činí zhruba 10 500 miliard korun. I v tomto je Musk první; dosud se žádný člověk nemohl ve vyjádření v bilionech korun pochlubit hned dvoucifernou částkou vlastního jmění. Až dnes.
Bezprostředním důvodem skokového nárůstu Muskova majetku na nový rekord je ohlášený výkup zaměstnaneckých akcií jeho společnosti SpaceX. SpaceX a další investoři vykoupí akcie zaměstnanců a raných investorů v objemu 1,25 miliardy dolarů, což Muskovu „vesmírnou a satelitní firmu“ oceňuje na přibližně 350 miliard dolarů.
Akcie SpaceX vychází na 185 dolarů, zatímco ještě před necelými třemi měsíci stála 112 dolarů za kus. Není však burzovně obchodovaná. Informace plynou z interních dokumentů firmy.
Aktuální ocenění ze SpaceX dělá světově vůbec nejhodnotnější startup.
SpaceX spolupracuje s NASA či Pentagonem, takže růst ceny jejích akcií odráží i vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách. Lze sázet na to, že Musk, fakticky stínový viceprezident Trumpovy administrativy, získá přístup k dalším státním zakázkám či že jeho zájmům vyjde vstříc také legislativa.
Od Trumpova zvolení začátkem letošního listopadu Musk zbohatl o zhruba 66 procent. Což odpovídá částce 175 miliard dolarů, nebo 4,2 bilionu korun. To je o zhruba 240 miliard korun více, než kolik činí celkové celoživotně získané bohatství Billa Gatese, sedmého nejbohatšího člověka planety.
Orbán dnes hovořil s Putinem, po včerejším setkání s Trumpem
Podle agentury Bloomberg má maďarský premiér našlápnuto stát se „hlasem Evropy“, místo Macrona, von der Leyenové či Kallasové
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes (11.12.) telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. A to po včerejším setkání se zvolenou hlavou USA Donaldem Trumpem. Potvrzuje se, že Orbán může hrát klíčovou roli při dojednávání skončení válčení na Ukrajině. Jeho nadstandardní kontakty s Trumpem nyní z Maďarska činí „geopolitickou soft-power“.
Ne náhodou svržený syrský vládce Bašár Asad v posledních svých hodinách v Damašku vyslal hlavu tamní ortodoxní církve Ignácia Afrema II. právě za Orbánem. Vůdce syrských křesťanů měl maďarského premiéra přesvědčit, že padne-li Asad, je osud této náboženské menšiny v blízkovýchodní zemi zpečetěn, a ať tedy Orbán na poslední chvíli přesvědčí Trumpa k záchranné akci ve prospěch syrského křesťanstva – a s tím odvrátí svržení Asada samotného.
Podle agentury Bloomberg má Orbán našlápnuto stát se „hlasem Evropy“. Trump jej totiž v klíčových jednáních může upřednostňovat před německým kancléřem Olafem Scholzem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou či „ministryní zahraničí EU“ Kajou Kallasovou. Alespoň tedy ve vztahu k USA, k Donaldu Trumpovi. Což ale bude v řadě případů rozhodující.
Trump Orbánovi naslouchá jako v Evropě v tuto chvíli nikomu. Maďarský premiér tak podle všeho bude mít z lídrů zemí EU nejsilnější slovo i v diskusi právě o možném ukončení války na Ukrajině. Vyšla mu sázka na Trumpa a Maďarsko se vskutku stává „geopolitickou soft-power“.
Orbán je jediným z lídrů zemí EU, který už se zvoleným americkým prezidentem jednal v jeho floridské rezidenci Mar-a-Lago. I Kallasová připouští, že na Orbána si Trump při jednáních vyhrazuje nejdelší čas. S Macronem či s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou sice Trump hovořil při nedávné návštěvě Paříže, ale jen krátce. Navíc, s Macronem spíše coby hostitelem a s Meloniovou kvůli jejímu vřelému vztahu s Elonem Muskem, spolustrůjcem Trumpovy úspěšné prezidentské kampaně. Na Kallasovou se zatím vůbec nedostalo. S Trumpem se od jeho zvolení dosud nesetkala.
Její šéfová von der Leyenová raději do Paříže vůbec nedorazila, zřejmě věděla proč… (11.12.2024)
.jpg?s3=1)
