Na zámek Liteň se vrací opona – velkoformátové dílo zde začátkem července vytvořili účastnice a účastník výtvarného plenéru pod vedením malíře Antonína Střížka. Výtvarný plenér se uskutečnil v rámci Festivalu Jarmily Novotné, který letos vyvrcholí open air koncertním provedením Prodané nevěsty 29. srpna na zámeckém nádvoří.
Jak by dnes mohla vypadat opona inspirovaná dílem Františka Ženíška? Právě tuto otázku si položili účastníci již 4. ročníku Výtvarného plenéru Festivalu Jarmily Novotné, který se uskutečnil na zámku Liteň. V inspirativním prostředí historického areálu se po několik dní setkávali malíři – studenti i dospělí z celé republiky, aby pod vedením edukátorky Národní galerie Praha Moniky Švec Sybolové a malíře Antonína Střížka hledali vlastní výtvarnou interpretaci příběhu, jenž je s Litní neodmyslitelně spojen.
Letošní ročník připomněl 110. výročí úmrtí Františka Ženíška (1849–1916), jednoho z nejvýznamnějších českých malířů 19. století. Právě jeho dílo otevřelo účastníkům plenéru velká výtvarná témata – divadelní oponu, alegorii umění i českou (ne)bájnou historii. Inspirací se stal také ikonický obraz Oldřich a Božena, který Ženíšek vytvořil v roce 1884 pro Josefa Šebestiána Daubka. Reprodukce tohoto obrazu byla po desetiletí běžnou součástí českých domácností.
Jen málokdo dnes ví, že rodina Daubkových patřila k významným mecenášům umělců spojených s Národním divadlem. Právě díky Josefu Šebestiánu Daubkovi se Liteň stala místem, kam pravidelně přijížděli tvořit přední čeští malíři. Na zámku byl po mnoho desetiletí uložen také Ženíškův velkoformátový návrh první opony Národního divadla, který visel v zámecké jídelně. V 90. letech 20. století byl zcizen a jeho osud dodnes zůstává neznámý.
Právě tento pozoruhodný příběh se stal inspirací letošního plenéru. Dvanáct účastnic a jeden účastník se nepokoušeli historické dílo kopírovat, ale prostřednictvím současného výtvarného jazyka hledali jeho nový odkaz. Výsledky své práce představili veřejnosti na slavnostní vernisáži v zámecké Oranžerii, kterou doplnila přednáška Moniky Švec Sybolové věnovaná osobnosti Františka Ženíška a jeho vazbě k Litni. Obě akce byly pro veřejnost přístupné zdarma.
„Jsem ráda, že se nám podařilo vytvořit tradici výtvarných setkání právě v Litni. Je to místo s mimořádnou atmosférou, kde v minulosti tvořili přední čeští umělci. Pro amatérské malíře je inspirativní nejen krajina a architektura, ale také příběhy, které jsou s tímto místem spojeny,“ říká Monika Švec Sybolová z Národní galerie Praha.
Letošní ročník obohatila také účast jednoho z nejvýraznějších českých současných malířů Antonína Střížka, autora monumentální opony vytvořené v roce 2002 pro inscenaci Mozartovy Kouzelné flétny ve Státní opeře v Praze. Setkání Františka Ženíška a Antonína Střížka – byť symbolické a napříč více než stoletím – se stalo hlavní myšlenkou letošního plenéru.
„Spolupráce s Antonínem Střížkem byla velmi inspirativní. Propojit pohled historika umění a současného malíře, který má navíc osobní zkušenost s tvorbou divadelní opony, byla pro účastníky i pro celý projekt obrovská přidaná hodnota.“ doplňuje Monika Švec Sybolová.
