.jpg?s3=1)
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Pohonné hmoty v Česku mohou kvůli nim zdražit o takřka 18 Kč/l, plyne z výpočtu Univerzity v Kolíně nad Rýnem
V tomto měsíci se bez výraznějšího zájmu médií začalo obchodovat s emisními povolenkami EU druhého typu, resp. s termínovými kontrakty na ně (viz https://ir.theice.com/press/news-details/2025/ICE-Launches-EU-Carbon-Allowance-2-Futures/default.aspx). Tyto povolenky, jež jsou někdy označovány jako povolenky pro domácnosti, by od roku 2027 měly zatížit například pohonné hmoty či vytápění bytů. Podstatně se tak rozšíří část ekonomiky EU, na níž jsou povolenky uplatněny. Ty stávající se vztahují hlavně na velké, emisně náročné průmyslové provozy typu elektráren, oceláren, cementáren, ale třeba i cukrovarů.
Cena nových povolenek, resp. termínových kontraktů na ně se po zahájení obchodování pohybovala až nad úrovní 73 eur za tunu vypuštěného oxidu uhličitého či ekvivalentu. To je výrazně výše, než by odpovídalo stropu EU ve výši 45 eur za tunu emisí. Už před spuštěním povolenek druhého typu ovšem v odborných kruzích panovaly pochyby, zda tento strop, na který se odvolávají i mnozí čeští politici, je možné dodržet.
Univerzita v Kolíně nad Rýnem letos v dubnu publikovala studii (zde: https://www.ewi.uni-koeln.de/en/news/eu-ets2-could-increase-energy-prices-for-households/), podle které je nerealistické očekávat cenu povolenky druhého typu pod úrovní 250 eur za tunu emisí, mají-li být plněny cíle dekarbonizačního plánu EU Fit for 55, jenž je klíčovou součástí Green Dealu EU. Ceny 250 eur za tunu emisí by povolenky druhého typu měly dle studie dosáhnout nejpozději do roku 2030.
V Česku by taková cena povolenky znamenala například výrazné zdražení pohonných hmot. Podle výpočtu České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu by cena povolenky druhého typu ve výši zmíněného stropu, 45 eur za tunu emisí, značila zvýšení ceny pohonných hmot v ČR o 3,20 Kč/l, včetně DPH (zde https://cappo.cz/legislativa/emisni-povolenky-v-doprave-ets2). Každých deset eur v ceně povolenky navíc pak cenu podle asociace zvedne o 0,71 Kč/l. Růst ceny povolenky na 250 eur za tunu emisí by pak tedy zdražil pohonné hmoty v ČR o dalších 14,60 Kč/l. Dohromady by tak cena pohonných hmot v Česku narostla během prvních let fungování povolenek druhého typu o 17,80 Kč/l.
Jak platit na dovolené, aby vás to nestálo víc, než musí
Zatímco generace našich rodičů mířila před cestou do směnárny a po návratu přepočítávala zbylé drobné, dnešní cestovatelé čelí jiné výzvě. Skrytým poplatkům, nevýhodným kurzům a technologicky „vychytralým“ terminálům či bankomatům. V digitálním věku už zdaleka nejde jen o to, kde směnit peníze, ale hlavně jakým způsobem platit, aby dovolená nebyla zbytečně drahá.
Platby v zahraničí dnes umožňuje celá škála nástrojů – hotovost, platební karty, víceměnové účty nebo mobilní aplikace typu Revolut a Wise. Každý z nich má své výhody, ale i rizika. Klíčem k finanční efektivitě je minimalizovat počet prostředníků, kteří se na každé transakci „přiživí“. Čím méně jich je, tím výhodnější kurz i nižší poplatky.
Bezhotovostní platby bývají v praxi nejefektivnější – za podmínky, že se používají správně. Nejčastější chyba nastává ve chvíli, kdy terminál nebo bankomat nabídne zúčtování v českých korunách. Jde o tzv. dynamickou měnovou konverzi (DCC). Při DCC nastavuje kurz provozovatel terminálu – nikoliv vaše banka nebo karetní asociace. Výsledný kurz bývá často o 5 až 10 procent horší. Ekonomicky vzato tak DCC není služba, ale draze zaplacený omyl. Nejlepší volba? Vždy platit v měně dané země.
Fintech služby jako Revolut nebo Wise nabízejí víceměnové účty, které umožňují držet peníze v různých měnách a směňovat je předem, často za mezibankovní kurz. Při platbách pak dochází k přímému čerpání dané měny – bez další konverze, bez poplatků a bez stresu z kolísavého kurzu. Výhodou je i možnost sledovat vývoj kurzu v reálném čase a směnit v momentě, kdy je to výhodné. Oproti tradičním bankám může rozdíl činit i několik procent. Z pohledu nákladovosti se tyto služby stále více přibližují ideálu efektivní transakce.
Navzdory digitalizaci má hotovost stále své místo – trhy, kavárny, MHD či drobní obchodníci často jinou možnost neumožňují. I zde ale platí: klíčem je připravenost. Směna by měla proběhnout ještě v Česku, s předstihem, ideálně u důvěryhodné směnárny. Sledování kurzu několik týdnů dopředu se zpravidla vyplácí. Naopak letištní směnárny, hotelové recepce či stánky v turistických oblastech často nabízejí vysoce nevýhodné podmínky.
Výběry z bankomatu mohou být rychlé, ale často ne zcela transparentní. Poplatek si může účtovat nejen domovská banka, ale i samotný provozovatel bankomatu – i v případě, že výběr je deklarován jako „zdarma“. Navíc se opět objevuje nabídka zúčtování v CZK, která je potřeba odmítnout bez zaváhání. Banky přistupují k výběrům v zahraničí různě: některé nabízejí solidní kurz, ale účtují si poplatek za každý výběr. Jiné výběry neúčtují, ale kompenzují si to horším kurzem.
A na závěr jedna drobná poznámka, možná spíše behaviorální než finanční. Lidé mají tendenci utrácet méně, když platí hotovostí. Pocit „reálných“ peněz v ruce vede k větší rozvaze. Pár bankovek v peněžence tak může kromě praktické funkce sehrát i roli finanční brzdy – a zabránit zbytečným impulzivním nákupům.
Pohonné hmoty v příštím týdnu zdraží
Vysoká pravděpodobnost relativně nejlevnějšího motoristického léta české historie ale trvá.
Pohonné hmoty v Česku od minulého týdne mírně zlevnily. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 33,68 koruny, před týdnem byl o dva haléře dražší. O osm haléřů na litru zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 32,15 koruny.
V příštím týdnu je třeba počítat se zdražením pohonných hmot v rozsahu zhruba 10 haléřů na litr. Důvodem je hlavně vzestup cen ropy na světových trzích, který v posledních třech týdnech odpovídá osmi procentům. Tento nárůst se odehrál zejména kvůli zmírnění napětí v obchodním vztahu USA a Číny, kdy si obě země vzájemně razantně snížily uvalovaná cla. Investoři tak nyní věří, že obchodní válka dvou největších ekonomik světa nebude mít zvláště vyhrocenou podobu, což zlepšuje výhled globální ekonomiky, tedy i tlačí výše vyhlíženou poptávku po ropě. Americká administrativa navíc odsunula platnost nové oznámeného, 50procentního cla na dovoz z EU, a to až na 9. července – jednání přitom probíhají, takže cla nakonec zavedena být nemusí.
Češti řidiči se však nemusí obávat výraznějšího, ani vleklejšího růstu cen pohonných hmot. Vývoj cen ropy totiž čelí poměrně silnému „protivětru“. Z více důvodů.
Jedním z nich je aktuální dění v USA. Prezident Donald Trump navrhuje daňové škrty, které by vedly k dalšímu bobtnání amerického rozpočtového schodku. Výnosy amerických vládních dluhopisů tak zůstávají poměrně vysoko. To svědčí o navýšených inflačních očekáváních a nejistotě stran budoucnosti a investic v ní, která podvazuje výkon nejen akcií v USA, ale i poptávku po ropě. Daří se naopak bezpečným útočištím, jako je zlato, nebo nejrozšířenější kryptoměně, bitcoinu.
Další zlevnění paliv v Česku by mohlo způsobit také přiblížení jaderné dohody Trumpovy administrativy s Íránem.
Ve vztahu k cenám pohonných hmot v ČR ovšem stále platí, že nadcházející letní motoristická sezóna by mohla být nejlevnější v historii. Za průměrnou čistou měsíční mzdu by totiž mělo být možné letos o prázdninách pořídit zhruba 1125 litrů pohonných hmot. To je více než kdykoli v minulosti.
Pro srovnání, například v létě 2019 se za tehdejší průměrnou čistou mzdu dalo pořídit zhruba 798 litrů pohonných hmot. Před deseti lety, v létě 2015, pak přibližně 629 litrů. V létě roku 2005 pak 525 litrů, o deset let dříve, roku 1995, pak 416 litrů a konečně roku 1985 jen nějakých 410 litrů, i když tehdy průměrná cena pohonných hmot (benzínů Super a Speciál a motorové nafty) činila jen 6,20 Kčs za litr.
Přitom, navíc, letošní vyhlížené nejlevnější motoristické léto historie nepředpokládá dohodu mezi USA a Íránem. Pokud by k ní došlo, zlevnila by ropa potenciálně až do blízkosti 40 dolarů za barel. Írán by totiž mohl navýšit svůj export ropy na světové trhy o zhruba 2,5 milionu barelů denně. V Česku by se v případě uzavření americko-íránské dohody průměrná cena nafty – a zřejmě i benzínu Natural 95 – dostala pod psychologickou úroveň 30 Kč/l. (30.5.2025)