„Globální studie blahobytu" je pětiletá studie v hodnotě 43,4 milionu dolarů, která se bude každoročně provádět na 240 000 osobách ve 22 zemích a zahrnuje širokou škálu výsledků v oblasti blahobytu.
Vědci z oboru sociologie a biomedicíny z Harvardovy a Baylorovy univerzity spojili síly a zahájili největší iniciativu svého druhu, jejímž cílem je zkoumat faktory ovlivňují blahobyt lidí. Tato iniciativa s rozpočtem 43,4 milionu dolarů - „Globální studie blahobytu" - bude zahrnovat pětileté zkoumání 240 000 osob z 22 zemí světa a každoroční sběr dat obsahující širokou škálu výsledků v oblasti blahobytu. Tento projekt využívá odborné znalosti společnosti Gallup v oblasti sběru a správy dat a zahrnuje koordinaci zúčastněných stran a iniciativu v oblasti otevřené vědy ze strany Centra pro otevřenou vědu.
Co to znamená žít spokojeně? Být opravdu zdravý? Mít se dobře? Výzkumníci a kliničtí lékaři na tyto otázky obvykle odpovídali tak, že se zaměřovali na přítomnost či nepřítomnost různých patologií: nemocí, problémů v rodině, duševních nemocí nebo kriminálního chování. Tento přístup založený na „deficitech" však o tom, co znamená dobře prožitý život - co to znamená mít se opravdu dobře - vypovídá jen omezeně.
„Studie globálního blahobytu je přesně tím typem práce potřebným pro hlubší pochopení vzájemného působení klíčových prvků lidské zkušenosti, které nám pomáhají žít dobře, být šťastní a vnímat, že náš život má smysl a cíl," uvedl spoluvedoucí projektu dr. Tyler VanderWeele, profesor epidemiologie Johna L. Loeba a Frances Lehman Loeb a vedoucí programu Human Flourishing na Harvardu, který publikoval významné články o hodnocení lidského blahobytu v předních vědeckých časopisech, jako je JAMA nebo Proceedings of the National Academy of Sciences. „Longitudinální výzkum nám umožní podstatně rozšířit vědecké poznatky o faktorech ovlivňujících lidský blahobyt."
Vedoucí projektu dr. Byron Johnson, profesor společenských věd a vedoucí Institutu pro studium náboženství na Baylorově univerzitě, se rovněž vyjádřil k významu těchto údajů pro lepší pochopení role náboženství v globálním kontextu: „Pro tým Baylorovy a Harvardovy univerzity je vést takovouto panelovou studii mimořádnou příležitostí. Díky velkému vzorku populace budeme moci prozkoumat všechna důležitá světová náboženství a jejich případnou roli v lidském blahobytu."
V panelu zasednou zástupci z Argentiny, Austrálie, Brazílie, Egypta, Indie, Indonésie, Izraele, Japonska, Keni, Mexika, Nigérie, Jihoafrické republiky, Filipín, Německa, Polska, Ruska, Turecka, Španělska, Tanzanie, Ukrajiny, Spojeného království a Spojených států.
Během příštích více než pěti let bude tým analyzovat longitudinální data o vzorcích, determinantech a sociálních, psychologických, duchovních, politických, ekonomických a zdravotních složkách a příčinách lidského blahobytu. „Existuje několik příkladů pravděpodobnostních, celostátně reprezentativních studií, které sledují stejné respondenty v průběhu času v jedné zemi," vysvětlil dr. Rajesh Srinivasan, vedoucí globálního výzkumu ve společnosti Gallup World Poll, „ale jen málo z nich se pokusilo pokrýt více zemí. Rozsah tohoto projektu je bezprecedentní a pravděpodobně přinese cenné poznatky pro průzkumy na celém světě využívající tento typ metodiky."
Návrh dotazníku prošel rozsáhlým vývojem a zpětnou vazbou, včetně několikaměsíční práce na upřesnění otázek, překladu, kognitivním testování a pilotování. Tuto práci shrnuje podrobná zpráva společnosti Gallup.
Společně s Centrem pro otevřenou vědu (Center for Open Science) bude výzkumný tým spolupracovat na zpřístupnění dat z Globální studie blahobytu. Vědci, novináři, tvůrci politik i pedagogové po celém světě tak získají podrobné informace o tom, co vede k životu v blahobytu. Dr. David Mellor, vedoucí strategií Centra pro otevřenou vědu, k tomu uvedl: „Přísnost a transparentnost analýzy povede k větší důvěře ve výsledky výzkumu, které z ní vzejdou. Povede také ke spravedlivějšímu přístupu k těmto informacím po celém světě. Máme velkou radost, že můžeme být partnery těchto týmů a podpořit tento rozvoj."
Celkovým cílem projektu je vytvořit vyspělý studijní obor zabývající se lidským blahobytem, který přinese výsledky, jež ovlivní směřování sociální a zdravotní politiky. Jak uvedl generální ředitel společnosti Gallup Jim Clifton: „Globální studie blahobytu je metodologickou novinkou, která může skutečně změnit svět - a skutečně změnit způsob, jak svět vést." VanderWeele s těmito názory souhlasí: „Je to obrovská příležitost. Jsme velmi zvědaví, co se my i další výzkumníci po celém světě dozvíme."
Vzhledem k rozsahu studie byla pro finanční životaschopnost Globální studie blahobytu nutná společná podpora konsorcia sponzorů, mezi které patří Nadace Johna Templetona a organizací Templeton Religion Trust, Templeton World Charity Foundation, Fetzer Institute, Paul Foster Family Foundation, Wellbeing for Planet Earth Foundation, Well Being Trust a David & Carol Myers Foundation.
Kromě Johnsona a VanderWeeleho jsou členy týmu Baylorovy a Harvardovy univerzity také dr. Matt Bradshaw, Merve Balkaya-Ince, Brendan Case, Ying Chen, Alex Fogleman, Sung Joon Jang, Philip Jenkins, Thomas Kidd, Matthew T. Lee, Jeff Levin, Tim Lomas, Katelyn Long, Van Pham, Sarah Schnitker, John Ssozi, Robert Woodberry a George Yancey. (30.10.2021)
Pozn. redakce. Pro úplnost uvádíme citaci ze Sociologické encyklopedie, kde jsme si vyhledali odkaz BLAHOBYT. Uvádí se v ní: „Blahobyt – výraz pro takový stav společnosti, její části nebo rodiny, jednotlivce, který umožňuje v nadbytku uspokojovat všechny potřeby. Ve spol. utopii tohoto druhu věřil K. Marx, když hovořil o společnosti, v níž spol. bohatství poteče proudem a bude dostupné každému podle jeho potřeb. Pragmatičtější vize má podobu státu blahobytu, jenž má garantovat všem občanům uspokojení všech zákl. potřeb a důstojnou životní úroveň (viz ekonomie blahobytu). Problematičnost realizace i této úspornější varianty vede k tomu, že namísto o b. se hovoří v politice o prosperitě společnosti, tedy o vizi, která již neobsahuje příslib hojnosti pro všechny. Idea prosperující společnosti omezuje b. pouze na ty, kdo se o něj zaslouží buďto vlastním úsilím, anebo zrozením do jistých vrstev společnosti. Jak upozorňuje např. D. Riesman, idea b. je úzce spojena s ideologií konzumního způsobu života. Konzumní b. je nezbytným předpokladem prosperity výrobních a obchodních firem a patří k hlavním předpokladům stability systému parlamentní demokracie. Ideologie konzumního b. není připravena reflektovat zjištění ekologů, že další růst b. nelze zajišťovat v prostředí s omezenými přír. zdroji a s omezenými schopnostmi absorbovat zplodiny vzniklé zpracováváním těchto zdrojů. V této situaci ohrožuje setrvávání na příslibu konzumního b. perspektivu udržitelného a stabilního hosp., soc. a polit. uspořádání moderní společnosti.“
