Věděli jste, že vaše firma může mít zákonnou povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením? Co musíte splnit a na co dát si pozor?

Tato povinnost se vztahuje na všechny zaměstnavatele, kteří mají více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru. V takovém případě musí alespoň čtyři procenta zaměstnanců tvořit osoby se zdravotním postižením. Pokud tuto povinnost nesplníte, hrozí vám pokuta až jeden milion korun. S pomocí tohoto přehledu si můžete snadno ověřit, zda se vás tato povinnost týká, jakým způsobem ji lze splnit a jak se vyhnout případným sankcím.

Osobou se zdravotním postižením se rozumí člověk, kterého stát uznal za invalidního nebo zdravotně znevýhodněného. Tento pojem vychází ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a jeho prováděcí vyhlášky č. 518/2004 Sb. Klíčové přitom není, kolik fyzicky zaměstnanců ve firmě máte, ale takzvaný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců.

„Do tohoto výpočtu se započítávají všechny odpracované hodiny za celý kalendářní rok, včetně přesčasů. Naopak se do něj nezahrnují hodiny odpracované osobami v režimu zvláštního zaměstnání, jako jsou vojáci z povolání, příslušníci obecní policie, báňští inspektoři nebo členové výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby, ani pracovníci zaměstnaní na dohody mimo pracovní poměr,“ říká Jana Jáčová z UOL Účetnictví.

„Po určení celkového počtu odpracovaných hodin je třeba přičíst i hodiny, které zaměstnanci sice fyzicky neodpracovali, ale měli na ně nárok. Jedná se například o dobu čerpání dovolené, pracovní neschopnosti s nárokem na nemocenské, dobu překážek v práci na straně zaměstnavatele či zaměstnance, pokud za ni náležela náhrada mzdy, nebo ošetřování dítěte či jiného člena domácnosti, za které zaměstnanci náleželo ošetřovné. Naopak se nezapočítávají hodiny mateřské dovolené ani pracovní neschopnosti bez nároku na nemocenské,“ říká Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPrace.cz.

Z těchto údajů se pak vypočítá roční fond pracovní doby. Pokud například vaši zaměstnanci pracují 40 hodin týdně, je třeba z toho odvodit denní pracovní dobu a následně ji vynásobit počtem pracovních dní v roce, bez započítání státních svátků. Tak získáte základ pro výpočet průměrného přepočteného počtu zaměstnanců, z něhož se následně stanoví i požadovaný podíl osob se zdravotním postižením. Tito zaměstnanci by měli tvořit čtyři procenta z celkového počtu. Osoby s těžším zdravotním postižením se do tohoto počtu započítávají trojnásobně. Výsledné číslo se uvádí na dvě desetinná místa a nezaokrouhluje se, například hodnota 3,129 se zapisuje jako 3,12.

„Pokud zjistíte, že nesplňujete požadovaný počet osob se zdravotním postižením, neznamená to, že je nutné někoho narychlo zaměstnat jen kvůli splnění kvóty. Existují totiž další dvě možnosti, jak zákonnou povinnost naplnit. První z nich je tzv. náhradní plnění, tedy odběr výrobků nebo služeb od firem, které zaměstnávají více než padesát procent osob se zdravotním postižením a působí na tzv. chráněném trhu práce. Tyto firmy jsou často známé pod pojmem chráněné dílny, i když tento pojem už česká legislativa nepoužívá. Druhou možností je odvést odpovídající finanční částku do státního rozpočtu,“ říká Jana Jáčová z UOL Účetnictví.

„Díky těmto třem způsobům – přímému zaměstnání OZP, náhradnímu plnění nebo odvodu do státního rozpočtu – si může každý zaměstnavatel zvolit variantu, která mu nejvíce vyhovuje. Důležité je vědět, že tuto povinnost nelze ignorovat, protože její nesplnění může mít závažné důsledky. Tento přehled vám pomůže zorientovat se v legislativních požadavcích a ujistit se, že vaše firma plní všechny své zákonné závazky a může tak podnikat bez zbytečného stresu a rizika sankcí,“ říká Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPrace.cz. (26.4.2025)