Pan Krupička si jde kupit boty. Prodavač mu vyzkouší několik párů a stále žádné nepadnou.
„Ukažte mi přece nějaké širší boty,“ povídá netrpělivě zákazník.
„Ale dovoluji si vás upozorniti, pane, že letos se nosí pouze úzké tvary.“
„No dobře, ale já mám loňské nohy!“
*
Zákazník (k příručímu, jenž skládá na regál zboží):
„Vy asi, chudáku, zkusíte od pana šéfa.“
Příručí: „Ach, ano. Což vy ho tak dobře znáte?“
Zákazník: „To ani ne, ale vidím, jak jste při práci nešikovný…“
Jak se mluví
Zákazník: „Mohu si pro ten klobouk přijít tak za hodinu? Bude již opraven?“
Kloboučník: „Ale kdepak. Na tom klobouku si posedím nejméně dvě hodiny.“
Ochota na nepravém místě
Zákazník v obchodě s rakvemi: „Nemohl byste mi na té rakvi něco slevit? Tchyně si na ni v poslední vůli odkázala jen sto korun.“
Prodávající: „To nemohu, ale chcete-li, dám vám tuto dětskou rakvičku na přídavek.“
Taktní prodavač
Zákaznice: „Přála bych si střevíčky, které by byly velmi pohodlné, ale přitom aby byly elegantní. Rozumíte mi?“
Prodavač: „Ano, milostivá, rozumím úplně. Přejete si, aby byly velké uvnitř a malé zevně. Mám právě to, co potřebujete.“
Všeho moc škodí
Prodavač: „Proč nám vracíte tento výborný přijímač? Na ten přece chytíte všechny evropské stanice.“
Zákazník: „Správně, ale všechny najednou.“
*
Ptala se jedna manekýna druhé:
„Proč jsi přišla o to místo v módním závodě?“
„Ale – vyzkoušela jsem jedné zákaznici už třicet toalet, když mi řekla, že chce něco vlnivého… tak jsem jí řekla, aby to zkusila v řece.“
*
„Dejte mi tři páry dámských punčoch.“
„Je to pro milostivou paní, nebo to má býti něco lepšího?“
Má jen jednoho
Venkovská žena přišla v městě do obchodu, aby koupila límeček pro svého muže. Když jí byly ukázány, pravila:
„Vezmu si jeden.“
„Jen jeden?“ podivil se prodavač.
„Samo sebou jen jeden. Kolik si myslíte, že mám manželů?“ zněla překvapující odpověď.
Vzorný prodavač
Zákaznice prohrabala v obchodě hromadu ponožek všech možných barev, druhů a jakostí.
„Hm, to je všechno, co zde máte?“
„Ne, milostivá paní,“ odpověděl zpocený prodavač, „ještě mám jeden pár na nohou.“
*
Prodavač: „Myslím, že se budete muset rozhodnout pro tento pár střevíců.“
Zákazník: „Pročpak? Mně se moc nelíbí.“
Prodavač: „Víte, já vám je ale nemohu sundati s nohou.“
Malé překvapení
Pán si vybírá v papírnictví plnicí pero.
„To bude pro ženu,“ vysvětluje.
„Aha, malé překvapení,“ ptá se prodavač.
„Ano, malé překvapení, moje žena si totiž přála auto.“
Důkaz
Drogista: „Buďte ujištěn, že jediná láhev tohoto léku zbaví vás reumatismu.“
Kupující: „Nemohu věřit. Jak to můžete tak přesvědčivě tvrdit?“
Drogista: „Poněvadž jsem si všiml, že lidé, kteří si koupili jednu láhev, nepřišli již pro další.“
Drogistická
Mladá nevěsta vstoupila do drogerie a nesměle se ptala asistenta: „Ten sílicí nápoj pro děti, který máte ve výkladu, je to něco opravdu dobrého? Jsou po něm děti větší a silnější?“
„Zajisté,“ odvětil asistent, „prodali jsme již spoustu lahví a nikdy jsme neměli nějakou stížnost.“
„Dobře, dejte mi jednu láhev,“ pravila nevěsta po chvíli rozmýšlení a odešla.
Za pět minut však byla zpět, zatáhla asistenta do rohu a šeptala mu do ucha: „Zapomněla jsem se něco zeptat. Kdo má ten nápoj užívat. Já anebo můj muž?“
Těžký výběr
V obchodě gramofony: „Tak, pane, už jste si poslechl všechny desky, co máme na skladě. Pro kterou jste se rozhodl?“
„Škoda, slečno, venku ještě prší. Po druhé si budu muset vyhledat závod, který má více desek.“
Moderní šaty
„Chtěla bych zkusiti onen tmavý oblek, co máte ve výkladě.“
„Lituji, ale to nejsou šaty! To je stín od lampy.“
*
Zákazník v obchodě starožitnostmi: „Ručíte mi za to, že je to pravá starožitnost?“
Prodavač: „Docela určitě. A ještě více: to je nejnovější artikl v oboru starožitností.“
*
Chtěl bych šaty, ale něco, co tak hned každý nemá.“
„Tak to by byly proti hotovému zaplacení.“
Služba zákazníku
V jednom velkém obchodním domě byl nakupovat pan Müller se svou paní. Jak se tak protlačuje spoustou lidí, ztratil ji v davu. Paní je resolutní a pan Müller chodí proto v předtuše příštího kázání smuten a zamyšlen prodejními sály a hledá ji.
Ptá se ho obchodvedoucí: „Pán ráčí hledat…?“
„Ztratil jsem ženu.“
„Prosím, - druhé patro vlevo – smuteční oddělení.“
Psycholog
Zákazník v klenotnickém obchodě rozpačitě:
„Eh, - em, já hm…“
Klenotník: „Prosím, pane. Pepíku, ukaž pánovi několik zásnubních prstenů.“
Když se zamění myšlenka s materiálem
Anglická lady se pokoušela jednou smlouvat s pařížským králem módy Poiretem, který zdvořile odporoval. Zákaznice však nechtěla povolit a nakonec pravila:
„Ale hedvábí přece také kleslo na ceně.“
Tu slavný Poiret odvětil: „Myslíte, že díla vašeho Bernarda Shawa budou levnější, když papír klesne v ceně?“
V pekařském krámě
„Maminka vám vzkazuje, že ty rohlíky jsou tvrdé jako kámen.“
„Tak řekni, chlapečku, mamince, že nejsem žádný začátečník, a že jsem rohlíky začal péci už před deseti lety.“
„Aha, tak ty jsme tedy dostali my.“
*
Matka volá svého synka z okna: „Jdeš ven z té louže. Copak nevíš, že máš na sobě nové šaty.“
Obchodně nadaný synáček: „Nedáš-li mi korunu, mami, tak si do té louže sednu.“
Těžko vyhovět
Malá holčička u pultu: „Dejte mi pěkné jablíčko, ale s velkým červem uvnitř, je to pro naši vychovatelku.“
Zná svého otce
„Pepíku, co by řekl tvůj otec, kdyby viděl, že jsi tu větev ulomil!“
Syn obchodníka: „Řekl by, že stromy nemají už tu kvalitu, jakou měly před válkou.“
Relativita
„Tati, je dvacet korun hodně peněz?“
„Když já je vydělám, tak ano, ale když jde maminka nakupovat, tak ne.“
Volba povolání
„Tati, mám se učit očním nebo zubním lékařem?“
„Přirozeně zubním, člověk má jen dvě oči, ale dvaatřicet zubů.“
*
„Ale proč pláčeš, chlapečku?“
Synek obchodníka mýdlem: „Můj tatínek prodává nový druh mýdla, a jakmile přijde nějaký zákazník, tak mne jim stále myje…“
Nakladatelství Orbis, 1939
