Těžký život
Pan účetní chodil do kanceláře strašně opilý. Až jednou se svěřil kolegům:
„Co bych za to dal, kdyby byl u nás v bytě aspoň jednu noc klid!“
?!?
„Má žena mne totiž vzbudí po každé, jak se v bytě něco šustne, a já musím štěkat.“
Tajemství zaměstnance
„Jak si, pane kolego, rozdělujete svou gáži?“
„No, třicet procent dám na činži, třicet procent na šatstvo, čtyřicet procent na jídlo a dvacet procent na zábavu.“
„Ale to už je stodvacet procent!“
„Bohužel ano!“
*
„Nač máte tu vodováhu, pane inkasisto?“
„Abych to hned poznal, kdyby se octl na šikmé ploše.“
*
Zaměstnavatel: „Člověče, dělal jste přes čas, dobře. Ale jak můžete mít 49 hodin, když jich týden má jen 48.“
Účetní: „Já už se pamatuji, pane šéf. Já jsem dělal v úterý přes poledne.“
*
„Mohu mluvit s panem ředitelem?“
„Oč jde?“
„Mám tu účet…“
„Pan ředitel odjel včera večer.“
„… který chci zaplatit.“
„… ale dnes ráno se zase vrátil. Račte prosím…“
*
Potká v úředních hodinách šéf v předsíni závodu flákajícího se Karla.
„Ale, pane účetní, copak nevíte, že jest to přísně zakázáno.“
Karel: „Dyť jste říkal, pane šéfe, že máme vycházet zákazníkům vstříc.“
Pokrok brzdou podnikání
Stěžoval si jeden zaměstnanec svému příteli.
„Člověče, byl jsem na nejlepší cestě k zbohatnutí, ale pokrok mě zničil.“
„Jak to?“
„Šéf si pořídil registrační pokladnu.“
*
„Tato čísla jsem přepočítal osmkrát, pane šéfe.“
„No, to je věru důkladně přezkoušeno.“
„A zde je, prosím, těch osm výsledků.“
*
„Pane účetní, připravte bilanci podniku.“
„Prosím, pane šéf. Přejete si bilanci aktivní nebo pasivní?“
Pořádek
Šéf: „Takový hrozný nepořádek máte ve svém stole, slečno pokladní – jestlipak vůbec víte, které účty byly již zaplaceny a které ještě ne?“
Pokladní: „Ó ano, zaplacen nebyl samozřejmě ještě ani jeden účet.“
Dva důvody
„Pročpak jste propustil pokladníka?“
„Nu – předně byl naprosto neschopen a pak – byl všeho schopen.“
Domácí účetnictví
Šetrný manžel k nešetrné manželce: „Zkrátka a dobře, povedeš domácí účetnictví. Na levou stranu budeš zapisovat příjmy, na pravou vydání.“
Hned druhého dne se podíval do knihy a vidí: Na levé straně: „Dnes jsem přijala od muže Kč 500.“ Na pravé straně: „Všechno jsem vydala.“
*
Přišel pán k jedné velké firmě:
„Prosím, mohl bych mluvit s panem pokladníkem?“
„Pan pokladník je pryč…“
„Kdy se vrátí?“
„To záleží na tom,“ povídá trpce pan šéf, „v jaké náladě bude porota.“
Nový reklamní trik
Do obchodního domu přijde starý, poctivý pán a jak tak prochází různá oddělení, uvidí na koberci zlatý peníz. Upustí nenápadně rukavice a sehne se, aby jej zvedl.
Když se opět postavil, shledal k svému podivení, že peníz leží na zemi dosud.
Vzdálil se opatrně a zase se vrátil. Peníz ležel stále na místě. Upustil kapesník, rozhlédl se, sklonil se proň, a když se vzpřímil, viděl – že peníz opět nezvedl.
Teď se dopálil a upustil klobouk. V tom okamžiku mu zaklepal někdo na rameno. Otočí se ustrašeně a vidí před sebou šéfa oddělení, jenž mu s úsměvem šeptá: „Dovolte, pane, abych vám doporučil universální lepidlo naší firmy. Nemá – jak jste se přesvědčil – vůbec konkurence.
Žádná obrazotvornost
Majitel hotelu: „Nuže, tímto směrem vidíte krásné jezero.“
Reklamní poradce: Kde? Já nic nevidím.“
Majitel hotelu: „Nevidíte? Pak, drahý pane, lituji, ale nejste ten člověk, kterého bych potřeboval, aby psal moji reklamu.“
Dobrá reklama
Umíral bystrý obchodník. Diktoval na smrtelném loži poslední vůli:
„A každému mému zaměstnanci, který byl u mě po 20 let, odkazuji 50 000 Kč.“
„Jak to,“ podivil se notář. „Vždyť váš závod trvá teprve 19 let.“
„To já právě dobře vím,“ odvětil náš bystrý obchodník, „ale bude to v každém případě dobrá reklama.“
*
„Co je to obchodní zdatnost?“
„Prodat herečce z revue červenou flanelovou spodničku.“
Korespondence
Milý pane,
Oznamuji Vám, že jsem dnes propustil Vašeho syna Jana z učení. On, všivák, přes to, že dávám na něj dobrej pozor, musel mi shltnouti několik mandlí, anžto doktor říkal, že mu je operací musí dostat z krku, že mu tam spadly. Trvám na tom, aby mi je ještě po operaci přines do kšeftu.
Josef Dymián, obchod koloniální.
*
Diktuje Löbl písařce: „Velevážený pane!“ Kdo mně slíbil vše do haléře zaplatit? Vy. Kdo nedostál slovu? Vy. Kdo je lump?
Váš oddaný Vilém Löbl.“
Dopis v mezích slušnosti
Jeden továrník prudké povahy obdržel dopis, který ho rozzuřil. Odpověděl na něj takto:
„Ctěný pane, moje tajemnice nemůže psát, co si o Vás myslím, poněvadž je dáma. Já jí to ani nemohu diktovat, poněvadž jsem gentleman. Vy, který nejste ani jedno ani druhé, budete již rozumět, co si myslím.“
*
Nový praktikant píše obchodní upomínky. Šéf mu je ale pořád vrací:
„Musíte psát uctivěji a zdvořileji.“
Konečně je pan šéf se stylizací spokojen a povídá:
„Jen ještě: ,vězení´se píše na konci dlouhé í a slovo ,lump´napište proloženě.“
*
Prozíravý trafikant poslal jistému lékaři k vánocům krabici doutníků a u ní malý listeček:
„Vážený pane, je pravda, že jste si neobjednal doutníky, přes to Vám jich krabici posílám v naději, že je s chutí vykouříte. Rád bych také obrátil Vaši pozornost na účet, který je přiložen a zní na 50 Kč.“
Lékař doutníky skutečně s chutí vykouřil a odpověděl pak místo placení:
„Vážený pane, je pravda, že jste mne nežádal o lékařskou poradu, přes to však Vám posílám přiložené tři recepty v naději, že jich použijete a budou Vám svědčiti nejméně tak, jako mně Vaše doutníky. Cena těchto tří porad je 50 Kč, čímž jsou naše pohledávky vyrovnány.“
Síla zvyku
Obchodník píše učiteli:
„Vážený pane učiteli! Bude-li můj syn stále tak lenošný jako doposud, prosil bych vás, abyste jej mým jménem důkladně spráskal. Jsem vždy ochoten k protislužbám a znamenám se s úctou N. N.“
Při diktátu
„Píšete příliš pomalu, slečno. Neznáte těsnopis?“
„Ano, ale s tím by to šlo ještě pomaleji.“
*
Šéf: „Tvrdíte, že jste dokonalá korespondentka a tady píšete slovo firma s dlouhým í.“
Korespondentka: Ano, ale mohu za to, že tvrdé ,y´je polámáno?“
Zdroj: Nakladatelství Orbis, 1939
