Je to zlé!
Dva odsouzení. Sňatkový podvodník k zloději:
- Vy zloději, vy to máte lepší. Vám nehrozí nic jiného než kriminál. Ale já v mém fochu jsem na tom mizerně. Já stojím pořád jednou nohou v kriminále a druhou v manželství!
Úplatek
V jednom francouzském městě radil se obžalovaný s obhájcem, jak by vyvázl z procesu.
- Co říkáte, pane doktore, jak by působilo, kdybych já panu soudci poslal něco předem?
Víme, tak nějakou pozornost, aby se mírnil!
- Co vás to napadá, pane! – zděsil se advokát, - vždyť byste tím nic nedocílil, naopak, byl byste ještě přísněji odsouzen. Přece znáte přísnost pana soudce!
- Tedy on je tak přísný?
- Ovšem! S ním si nic podobného nezačínejte!
Obhájce se vzdal naděje na osvobození svého klienta, ale přes všecko očekávání vynesl soud rozsudek zprošťující. Klient se zářící tváří šel k obhájci a děkoval mu.
- To je mi divné, praví obhájce, - že při tak ztraceném případu jste věc vyhrál.
- To udělala husa! pošeptal blažený klient.
- Cože, vy jste poslal soudci husu? žasl advokát.
- Ano, krásnou husu! Ale připíchl jsem k ní visitku svého protivníka!
Udání k soudu
„Moje žena je mi nevěrná a podvádí mne s jistým mužem, jehož jméno neznám. Z toho důvodu nemohu nic dělat a žádám proto, aby mě soud při tom podporoval.“
Nemá slitování
Soudce se zlobí na tuláka, kterého přivedli k soudu:
- Co, už zase tu?! Nestydíte se? Což jsem vám posledně neříkal velmi důtklivě, že už vás ve své úřadovně nechci ani jedenkrát vidět?
- Také jsem to povídal četníkovi, pane nejvyšší rado, ale, prosím vás, copak má takový pan strážmistr s vámi nějako slitování?
Z novinářských zpráv:
„ … nešťastník, jejž hájil dr. N. N., byl odsouzen do těžkého žaláře na pět let.“
Z podkarpatskoruského soudnictví
Starý Kulík ze Ljuty dostal se před užhorodský krajský soud po prvé v životě pro jakýsi konflikt s lesním hajným. Jsa zachovalý, vyvázl s podmíněným odsouzením. Dlouho to trvá, než pochopí, jak je možné, že je odsouzen a potrestán a přece nemusí do „ťjurmy“ …
Konečně pochopí a vyhrkne k soudnímu tribunálu: - Joj, carstvo nebeskej a mnohajda ljita vám panočkom! Cji jaký to múdrý český zákon: štróf maješ – a sediť netreba!
Když soudili Dundra
Když se konalo porotní líčení s vrahem Dundrem před několika lety, bylo pro všeobecnou bezpečnost povoláno několik civilních policistů do hlediště. Jeden z nich byl nápadný svou vysokou postavou. I přistoupil jeden pan vrchní rada k redaktorovi V. a ptá se:
- Pane redaktore, kdo je ten vysoký pán?
- To je fízl.
- Kdo prosím?
- Tajný policista.
Pan vrchní rada co sedí vedle, k témuž panu radovi:
- Pane kolego, kdo je ten vysoký člověk?
- To je tajný policista Fízl.
Generalie u soudu
- Jste ženat?
- Jsem ženat.
- S kým?
- S mou ženou.
- To je hloupost. Copak může být někdy oddán s mužem?
- Ovšem že může! Moje sestra na příklad je oddána s jedním mužem!
Nedoručitelné soudní obsílky
Podle relace pošty nemohla být zásilka doručena, protože adresát odcestoval na měsíc.
Poštovní úřad zjistil, že adresátka Antonie Novotná zemřela dříve ve Vršovicích, nyní v Nuslích.
Jisté je jisté
Soudce: - Budete přísahat, že dědička je vaše dcera.
Svědek: - Prosím, nebylo by to jistější, kdyby to odpřisáhla moje žena?
Protokol o dobytčí nákaze
- … komise odebrala se do chléva k dobytčeti, otevřela tam hubu, ale nákazy neshledala.
Obchodník lžícemi
byl obžalován pro kridu. Hájil se špatnými obchody.
- Slavný soudce, špatně jsem prodával. Mně se vedlo jako nemocnému! Třikrát denně jednu lžíci!
Zvláštní znamení
Znalec lékařství k obžalovanému:
- Máte nějaké znamení?
- Prosím, mně chybí slepé střevo!
Právnické rigorosum
Profesor: Pane kandidáte, vezměme případ podle skutečnosti. Dejme tomu, že neopatrně ukládáte hodinky a někdo vám je ukradne.
Kandidát: - To je u mě vyloučeno, já je mám dobře uloženy.
Profesor: - Nu dobrá, Tedy vám ukradne zástavní lístek na ně!
Co z pozůstalosti
Soudce: - Tak, co chcete z pozůstalosti?
Strana: - My jsme je živili, čtyři metráky sena jsme zkrmili, ty naše krvavý mozole jsme jim dali, ať si to sežerou! Tak si to spočítaj, pane rado!
Dobrozdání
Rozumový pochod rozumu odsouzeného jest již od dob mládí zastaven a to prý od té doby, kdy jeda s otcem svým na voze, u přítomnosti jeho se zastřelil…
Vysvědčení obecních úřadů soudu
„Choromyslná Antonie M. má sice domek v Trnové, leč ten je tak v bídném stavu, že nemá téměř žádné ceny a nedá se v něm ani bydlit. Podepsaný obecní úřad je toho náhledu, že kdyby Antonie měla se z ústavu vrátit do svého obydlí, a spatřila by tento svůj domek, zbláznila by se znova.“
*
„Podepsané představenstvo tímto uctivě oznamuje, že do zdejší obce žádný Adalbert Hájek domovským právem nepřísluší. Jedná-li se o Vojtěcha Hájka, tož se mu dává vysvědčení, že je velkej lump, který jde z kriminálu do kriminálu…“
*
„Dávajíce svědectví pravdě, činíme známo, že Josef Řehoř, který náleží sem domovem, nejen nemá pražádného jmění, ale starostmi o svou rodinu, která záleží ze dvou dítek a nemocnou ženu, řádně poctivě se živí jako čeledín…“
*
„František Falkner nemá žádné jmění. Naopak jest bytem u Marie Petrové co její zbožňovatel… chodí na práci na silnici co nádeník, co dodělává v příbramském okresu…“
*
„Stvrzujeme, že Anna Kalinová jmění má, ale mravy nemá. Když jednou pásla na mém pozemku a dcera ji odháněla, vyplázla na ni jazyk. Když pak jsem jí já jako starosta obce její jednání vytýkal, vystrčila na mě záda.“
*
„Poněvadž Josef Čánský nebydlí se svou manželkou, nepozorujeme na něm, že by byl duševně chorý…“
*
„Já co starosta upozorňuji slavný okresní soud, by vlastního syna Vojtěcha Havla a jeho zlou manželku Anežku podle čtvrtého přikázání potrestali, aby se naučili otce a matku ctíti a ne jim co nejhoršího dělali. Když bude slavný okresní osud spravedlivě soudit, dá Vojtěcha Havla i jeho manželku beze všeho zavřít. Josef Havel, starosta.“
*
„Vyšetřeno, že Marie Malá, manželka řezníka, jest polovicí domku čp. 101 ve Slukách N. N., starosta obce.“
Nakladatelství Orbis 1939
