Obecní úřad hlásí:
„Zatčená tulačka Kristina Mlejnková nemohla být zavřená do obecní šatlavy, protože je celá roztlučená a teče do ní. Protože musila být dříve uvedena do jiného stavu, zavřeli jsme ji s panem strážníkem do obecní kůlny. Starosta.“
Dalo to práce!
Před porotu se dostal nezdárný syn řádného otce. Tatík z venkova si vyhledal mazaného advokáta a prosil ho. „Pane doktore, dělejte, co umíte! Když syna odsoudí jen na 15 let, dostanete 20 tisíc. Když dostanete jen 10 let, dám vám 40 tisíc. A kdyby jeho trest byl jen 5 let, tak vám rád vyplatím 50 tisíc.
Byl poslední den přelíčení. Porota se odešla radit. Tatík z venkova byl jako na trní. Uplynulo čtvrt hodiny nic. Bylo pryč půl hodiny, zase nic. Teprve za hodinu se vrátil soudní dvůr a porotci, celí uondaní. Soudce vynesl rozsudek na 5 let. Pak se vřítil do porotní síně upocený advokát. Tatík ho hned chytil a gratuloval mu: „To jste udělal nádherně!“ A pan doktor jen dodal: „No jo! Ale víte, co to dalo za práci? Vždyť oni mi ho chtěli osvobodit!“
A ještě žije!
Svědčil jeden bača před soudem, a když vše vypověděl, soudci se to nezdálo. Povídá mu tedy lidově:
- A co, strýčku, jestlipak je to taky pravda? To víte, že kdo křivě svědčí, do roka umře?
- Jaj, Bože mój, pán sudca, - zachechtal se bača, - sto raz som už prisahal a dodnes žijem!
Útratám ahoj!
Přel se onehdy pražský lid advokátský, jaký že by měl být advokátský pozdrav, když už většina cechů má pozdrav svůj. Navrhoval tu kdosi z nich, že by se mohlo říkat Sportu zdar! Skočí mu do toho druhý: Jo, to by bylo dobrý, ale odpověď by musila být – a útratám ahoj!“
Důvody rozsudku
„ … nebylo vzato zřetele, an ve St. Boleslavi jsou veřejné jatky a platí tam předpis řádu jatečního a proto ohledání prasete Josefa Sosny obecním starostou v Kaňku zabitého pro St. Boleslav nestačí…“
Pěkné palmáre
Před soudem odpovídá se starý zloděj z řady krádeží. Jeho obhájce ex offo mluvil před soudem velice ohnivě, ale nebylo mu to nic platno. Obžalovaný dostal tři roky těžkého žaláře. Po rozsudku naklonil se obžalovaný k svému obhájci, nenápadně podává mu jeho vlastní (advokátovy) hodinky:
- Já myslel, pane doktore, že mě vysekáte, půjdu hned ven a ty hodinky užiju, co jsem vám vypálil, když jste držel tu krásnou řeč. Ale teď by mi nebyly nic platný, když tady zůstanu. Tak zas je pěkně odvádím!
Prozřetelný
Soudce: - Když jste se oné noci vloupal do bytu té staré slečny, ukradl jste jí, mezitím co ona spala, kromě peněz a skvostů také paruku. Co jste s tou parukou zamýšlel?
Obžalovaný: - I tu jsem vzal jenom proto, že jsem si myslil, aby ta slečna nemohla ráno běžet na policii!
Rázovitý soudce
Nedávno zemřel starý soudce B., o němž se vypravují různé historky. Jedna z nich je zvlášť pozoruhodná. Soudní rada B. soudil chlapce, který byl obžalován pro krádež hodinek. Rozsudek byl slavnostní. Pan rada povstal, nasadil si baret a prohlásil:
- Jménem republiky! Soud uznal vás vinným přečinem krádeže, protože jste ty šaty ukradl. Budete za to sedět měsíc. Pro krádež těch hodinek sedět nebudete, protože tu jsou všelijaké právnické důvody, kterým vy nerozumíte. Ale ne abyste si, vy lumpe jeden, myslil, že vám věříme, že jste ty hodinky neukradl! Vy jste je ukradl, to my víme, ale pro ty právnické důvody, kterým nerozumíte, vás za to nemůžeme zavřít. Po druhé si dejte pozor, nebo vás zavřu na půl roku a potom už z toho kouká Mírov. Teď jděte sedět a hleďte, aby z vás byl pořádný chlap a ne takový lump kriminální! Rozuměl?
Řečná advokátka
- Ta vaše nevěsta advokátka, jaký to temperament! Poslouchal jsem včera její řeč u soudu a byl jsem celý pryč! Jste jistě na to pyšný!
- To jsem. Ale jestli si ji po tomto zjištění vezmu, - to si ještě rozmyslím!
Advokát, který hájil lupiče,
navštíví svého klienta na sklonku trestu v trestnici.
- Máte už nějaké plány pro budoucnost, až odtud vyjdete? – táže se laskavě a vlídně.
- No, něco bych už měl! Plány od dvou bank a jednu poštu!
Pláč pro volební právo
Před soudem je odsouzena stará cikánka pro krádeže na rok do žaláře a k ztrátě volebního práva. Po vynesení rozsudku dá se do náramného pláče a lamentace. Jeden z posluchačů připlíží se k obhájci:
- Prosím vás, pane doktore, proč ta ubožačka tak pláče?
- Protože ji zbavili volebního práva!
Poslušný dlužník
Stal se kdysi auskultantovi německé národnosti, cvičícímu se u kteréhosi soudu v Čechách v právnické a soudní češtině, poněkud nemilý omyl. Napsal totiž kterémusi venkovskému pantátovi, nespokojenému se zabavením jediné krávy: „Vyzýváte se, abyste se dne toho a toho dostavil ke zdejšímu soudu s potahem na vaši exekuční záležitost stran krávy.“ Překvapení bylo veliké a veselost z toho ovšem nemalá, když ustanoveného dne zastavil pantáta svůj potah před soudem a zanedlouho nato hlásil udivenému panu radovi, že se tedy může na tu krávu jít podívat, že ji přivedl, jak bylo nařízeno, s potahem.
Mládí, mládí!
Soudce: „Kolik je vám let, obžalovaná?“
Obžalovaná: „Akorát dvacet!“
- Jak to?
- mi bylo, když byla ta rusko-japonská válka!
Malér a neštěstí
Soudce: - Jste obžalován, že jste vyhodil svoji ženu z okna; přiznáváte se?
Obžalovaný: - Ovšem, přiznávám se, ale račte uvážiti, pane předsedo, že jsem jednal v návalu náhlého poblouznění!
Soudce: - To vás nikterak neomlouvá; uvažte, jenom pošetilče, jaké jste mohl způsobiti neštěstí, kdyby byl v té chvíli náhodou šel někdo po ulici!
Mohla by být!
- Ve dvě hodiny v noci jste vstoupil do domu zadními dveřmi. Co jste tam pohledával?
- Myslil jsem, že je to můj byt.
- A proč jste vyskočil oknem a schoval se na dvoře, když se přiblížila dáma?
- Domníval jsem se, že by to mohla být má žena.
Na co je zvědav
Obžalovaný: - Žádám, aby líčení bylo odročeno, poněvadž můj obhájce se nedostavil!
Předseda: - Řekněte mi, co je vám platný obhájce, když jste byl dopaden při činu? Co by mohl ve váš prospěch říci?
Obžalovaný: - Na to jsem právě zvědav!
Ta druhá instance!
Obžalovaný šeptá před přelíčením předsedovi:
- Pane vrchní rado, prosím uctivě, jestli by nemohli přelíčení se mnou udělat tajné! Vona třebas ta ženská, co mi dala ty peníze, tu bude leccos povídat a vona je tady moje žena. Vod tý bych to potom doma vypil! To je pěkná instance! Já radši přijmu větší trest, jen aby se něco nedověděla moje žena! To žádnej pan státní zástupce není tak zlej jako ona!
Prozíravý
Soudce: - Obžalovaný, chcete k rozsudku ještě něco podotknouti?
Obžalovaný: - Prosil bych jen, aby mi doba obhajovací řeči byla započtena do trestu.
Už seděla
Malíř přijímá novou modelku, hezkou dívku, kterou vidí dnes po prvé. Vyptává se jí a klade jí otázku:
- Slečno, už jste někdy seděla?
- Sou bez starosti! Zrovna teď jsem si odkroutila tři měsíce!
Dva důkazy
Matematik: - Pro každé tvrzení nutno míti aspoň dva důkazy a to jeden přímý a druhý nepřímý.
Advokát: - Pro každé tvrzení nutno míti aspoň dva důkazy, a to jeden, že to tvrzení je správné a druhý, že to tvrzení je nesprávné.
Termín soudního stání:
Pondělí 11. t. m., 9 hod. Alimentační žaloba svobodné Alžběty Korýtkové proti Novák & Co., spol. s r.o.
Odpírá odpověď
Soudce: - Myslíte, pane obžalovaný, že budeme takovým výmluvám věřit?
Obžalovaný: - Na tuto otázku odpírám odpověď!
Opatrný
- Pane svědku, je vám obžalovaný znám jako opatrný člověk?
- Ano, slavný soude, jako velmi opatrný. Jednou jsem si od něho chtěl vypůjčit pětku a on odmítl.
Udělal to z hladu
Soudce: - Jste obžalován, že jste ukradl starobylý meč a dvě dýky u obchodníka starožitnostmi. Nebudete snad povídat, že jste to udělal z hladu?
Zloděj: - Ba jo, pane soudče. Já jsem polykačem mečů u cirkusu.
Nakladatelství Orbis 1939