Víme pohlaví mladých sokolů ze Spolany. Jedno z mláďat dostalo vysílačku na monitorování pohybu

Před měsícem vyvedl pár kriticky ohroženého sokola stěhovavého na komíně neratovické Spolany mladé. Teď je ornitologové za asistence hasičů okroužkovali a přitom zjistili, že jde o samečka a samičku. Té umístili na nohu malou vysílačku, s jejíž pomocí budou monitorovat její pohyb. Jména novorozené samičky a samečka nyní vybírají děti ze základních škol v okolí závodu. Celkem se tento rok v Unipetrolu narodilo pět sokolů. Na teplárně chemického závodu v Záluží u Litvínova se trojice mláďat dočkala také okroužkování. Jak se jim daří lze sledovat i online na www.starameseosokoly.cz. V České republice žije pouze sto párů tohoto dravce.  
Samička sokola stěhovavého se usadila ve Spolaně již v roce 2015, teprve vloni si však přivedla partnera a společně vyvedli první mládě. Pár se uhnízdil na osmdesátimetrovém komínu bývalé čistírny exhalací i letos a dočkal se dvou mladých. Život sokolí rodiny zaznamenává ornitolog Václav Beran z neziskové organizace ALKA Wildlife, se kterou Unipetrol spolupracuje již desátým rokem. „Původ sokolího páru je pro nás velkou neznámou, jelikož ani jeden není okroužkovaný,“ komentuje Beran. Jeden z novorozených sokolíků, konkrétně samička, dostala na nohu vedle kroužku i vysílačku. Bude tak možné přehledně sledovat její denní aktivitu prostřednictvím GPS.
Sokoli jsou plaší a průmyslový areál Spolany jim zaručuje naprostý klid ke hnízdění. Početná holubí populace jim navíc poskytuje i dostatek potravy. Tito dravci totiž loví ptáky do velikosti kachny, výjimku však občas tvoří létající savci – netopýři. „Holuby se promenádují kolem hnízdní budky, nakukují dovnitř a doslova riskují své životy. Naopak nebezpečí pro sokoly, a především jejich potomky, představuje výr velký, jedna z největších sov žijících u nás. Živí se malými a středními ptáky a savci. Proto je ostražitost sokolů namístě,“ dodává ornitolog Václav Beran ze sdružení ALKA Wildlife, který hnízdní budku pravidelně kontroluje i pomocí instalované fotopasti.
Díky partnerství Unipetrolu s organizací ALKA Wildlife se podařilo od roku 2011 navýšit počet dravců o 30 sokolů. Tento druh je jeden z mála, který v naší krajině v minulém století zcela vyhynul a dokázal se úspěšně vrátit. Dožívá se až dvaceti let a na svá oblíbená hnízdiště se vrací celý život. Vedle Spolany sídlí sokol stěhovavý v areálech Unipetrolu v Záluží u Litvínova a v Kralupech nad Vltavou. „Jsme rádi, že si sokoli u nás našli svůj domov. O kvalitě životního prostředí okolo našeho areálu koluje řada mýtů a pověr, které mají svůj původ v padesátých a šedesátých letech minulého století. Dnes je ale situace zcela jiná. Dnešní Spolana s přehledem splňuje všechny emisní limity a vliv její výroby na okolí je minimální,“ říká Miroslav Falta, jednatel Spolany a dodává: „Kroužkování nám pomohlo odhalit pohlaví mláďat – vylíhla se samička a sameček.“ Společnost také oslovila zástupce lokálních škol z Libiše, Neratovic, Obříství, Kojetic, Kel, Tišic a Kostelce nad Labem s tím, aby žáci vybrali pro mladé sokolíky jména.
Sokol stěhovavý dokáže vyvinout maximální rychlost při střemhlavém letu až 350 km/h a je pravděpodobně nejrychlejším živočichem na Zemi. Sokol je na českém území tradičním ptačím druhem. Populace tohoto predátora lovícího holuby, kachny a další menší ptáky a netopýry byla nejsilnější ve čtyřicátých a padesátých letech minulého století, kdy se na území tehdejšího Československa pohybovalo až šedesát párů. Z české krajiny sokoli vymizeli v 70. letech minulého století kvůli nadměrnému používání pesticidů v zemědělství. Opětovně se začali objevovat na konci 80. let. Na přelomu tisíciletí se v Česku pohybovalo již zhruba dvacet párů. Dnes díky přísné ochraně žije na našem území zhruba sto párů sokola stěhovavého. (6.2.2020)