Již po jednadvacáté se sešli příznivci selského stavu na slavnostním vyhlášení výsledků soutěže Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) Farma roku. Letos se slavnostní večer konal poprvé na akademické půdě – v aule České zemědělské univerzity v Praze-Suchdole. Kromě sedláků ze všech koutů republiky tu nechyběla jako již tradičně ani řada významných hostů v čele s předsedou Senátu PSP ČR Milošem Vystrčilem. Záštitu nad letošním ročníkem soutěže převzali ministr zemědělství Marek Výborný a předseda Zemědělského výboru PSP ČR Michal Kučera.
Do soutěže se může přihlásit každý člen ASZ (kromě členů výběrové komise), bez ohledu na velikost farmy, výrobní zaměření, či přírodní podmínky, v nichž hospodaří. Jednotlivé farmy byly účastníkům této akce jako vždy odtajněny až v průběhu komponovaného večera, a to pomocí nominačních videoklipů. Hlavní cenou pro vítěze je finanční odměna 100 tisíc korun a pro farmy na druhém až pátém místě ceny ve výši 80, 60, 40 a 20 tisíc korun. Za celou dobu trvání soutěže bylo oceněno celkem 105 hospodářství členů této stavovské organizace. Na umístění pěti nominovaných, které určila odborná hodnotitelská komise dle pěti kritérií – celkového vzhledu farmy, organizace práce, ekonomických výsledků, zamýšleného rozvoje a zapojení rodiny do chodu farmy, si museli přítomní počkat až do poslední chvíle. Jaké tedy jsou nejlepší farmy 21. ročníku soutěže a která zvítězila?
Vítězem se stalo Vinařství Válka z jihomoravské Nosislavi (ASZ Břeclav). Tento úspěšný a vyhlášený rodinný podnik pomohly před třiceti lety stvořit takřka z ničeho píle, odvaha, odříkání, jedinečný vztah k půdě, vinohradům a kvalitnímu vínu jeho zakladatelů. Dnes tu z 15 odrůd vinné révy pěstované v bio režimu na deseti hektarech vinic v přírodním parku Výhon vzniká s využitím starých osvědčených postupů, ale i s pomocí moderních zařízení ročně 50 tisíc litrů výtečných vín. Léty nasbírané zkušenosti manželů Karla a Milady Válkových skvěle doplňují svým mladistvým elánem pokračovatel, syn Vojta a jeho manželka, sommeliérka Natálka. Ti se věnují výrobě vína, marketingu, obchodu, prezentaci vinařství a jeho propojení s gastronomickými zážitky a spoustou nápaditých akcí. „Máme svůj sen a ten si postupně plníme,“ říká spokojená rodina. Vinařství jako takové má hodně dlouhou historii i v Nosislavi, a to od roku 1406. Na viničních tratích na svazích přírodního parku Výhon, kde Válkovi hospodaří, se dařilo vinné révě po staletí. Dodnes je zde mnoho historických vinných sklepů, v nichž vinaři vyrábějí neopakovatelná vína s místním charakterem. Kromě vinic hospodaří Válkovi i na jednom hektaru sadů višní a meruněk. Práce se točí hlavně kolem vinohradů, což je doména Karla Války, o jehož vztahu k půdě a krajině by se dalo doslova básnit. „Všechny vinice máme v prvotřídních viničních tratích, avšak leží na svažitých, až 20o pozemcích. Meziřadí jsme ob řádek zatravnili kvůli erozi, stejně tak obratiště pod vinicí. Suché roky ukázaly nutnost pracovat s meziřadím tak, abychom napomohli uchování vody v půdě, podpořili tak tvorbu humusu a zlepšili strukturu půdy. Proto jsme nakoupili linku na aplikaci kompostu. Na druhou stranu velká sucha v posledním období snižují potřebu ochrany, ale také produkci. K tomu je potřeba znát všechny jednotlivé vinice a jejich mikroklima, abych se mohl správně rozhodnout a postřik použít jen v případě, že je to nezbytně nutné. Vinice máme oddělené mezemi buď s původním travním porostem, nebo je vytváříme z místního kamene, který mnozí vozili na skládky. Jsou to místa, kde žije hmyz, rostliny a drobní živočichové a zlepšuje se tím biodiverzita vinic. Terénními úpravami se pak bráníme proti vodní erozi, výsadbou stromů zlepšujeme mikroklima v krajině,“ informuje Karel Válka.
Stříbro vybojoval Ranč Karpentná (ASZ Těšínské Slezsko), který se rozprostírá pod vrcholky malebných Slezských Beskyd, ale ve velmi specifické oblasti charakteristické hustou zástavbou, v blízkosti Třince. Vznik stávající ekofarmy se datuje k roku 1991, kdy rodiče Petra Křižánka zakoupili od původního majitele půdu vrácenou v restituci (necelých 20 hektarů) a s nadšením začali hospodařit. Navázali tak na téměř stoletou tradici statku. Dvacet procent z celkové výměry tvoří orná půda, zbytek jsou pastviny a louky. Ekologickému hospodaření na 60 hektarech půdy, krajinotvorbě, chovu masného skotu a amerických plemen koní se tu věnuje za pomoci svých rodičů předseda ASZ Těšínské Slezsko Petr Křižánek s manželkou Terezou a dětmi Víťou a Emily. Ty v sobě geny po rodičích rozhodně nezapřou. Farma disponuje pastevním a boxovým ustájením, venkovní pískovou jízdárnou a nabízí i výcvik koní a jezdců. Nechybí ani prodej hovězího masa koncovým zákazníkům, v plánu je otevření prodejny s farmářskou produkcí přímo v prostorách ranče. Rodina obnovila původní starý sad-vysadila 50 stromů starých odrůd, plánuje zpracování ovoce a chov včel a vybudování několika tůní a dvou rybníčků. V programu Asociace soukromého zemědělství ČR Pestrá krajina, který byl vyhlášen v polovině ledna získali zlatou medaili.
Jako čtvrté se umístilo ukázkové třígenerační rodinné hospodářství, kde si každý člen našel své smysluplné uplatnění – Farma rodiny Kubátových a Balcarových v obci Dobříčkov nedaleko Benešova (ASZ Benešov). Zabývá se pěstováním široké škály plodin na 240 hektarech půdy, přičemž od loňského roku je zde praktikováno na celé výměře regenerativní zemědělství. Součástí hospodaření je chov mléčného skotu s využitím robotického dojení, doménou dcery zakladatele farmy Václava Kubáta – Báry Balcarové, je zatím zkušební výroba sýrů a sýrových specialit. V příštím roce hodlá rodina vybudovat menší sýrárnu. Nadšení všech vnoučat pro život na venkově, mezi spoustou zvířat a zemědělskou technikou, dává tušit, že zdejší hospodářství s velkým přínosem pro široké okolí v mnoha směrech čeká optimistická budoucnost. 
Na páté místo dosáhla Mléčná farma Peškovi z obce Rankov nedaleko Chotěboře (ASZ Havlíčkův Brod). Ta se zabývá chovem mléčného skotu o počtu 60 dojnic s denní produkcí 1400 litrů mléka, pěstováním hlavně krmných plodin na 95 hektarech půdy a poskytováním zemědělských služeb, zejména sklizně. Hospodářství vybudovali manželé Libor a Jana Peškovi, jejich syn Libor, současný hospodář, ho postupně rozšířil a maximálně zmodernizoval. Najdete zde dojicí automat, přihrnovač krmení, napájecí automat pro telata, samochodný krmný vůz nebo kompletní linku na senážování do vaků. Vztahu k půdě, zvířatům a zemědělské technice se postupně učí i další generace – synové Libor, Filip a Matouš, o něž pečuje manželka mladého sedláka Hanka.