Vláda schválila nařízení pro těžbu kameniva a štěrkopísku. Ložiska strategického významu zajistí suroviny pro výstavbu v Česku

Dvě nařízení, která stanovují vybraná ložiska stavebního kamene a štěrkopísku jako ložiska strategického významu schválila vláda. Jedná se celkem o 47 ložisek, z toho je 21 nových záměrů těžby. Tento krok je zásadní pro zajištění dostatku surovin pro výstavbu dopravní infrastruktury a významných energetických staveb v příštích letech. Nařízení umožní rychlejší a efektivnější využívání těchto zdrojů díky zjednodušeným postupům podle liniového zákona. O povolení těžby bude rozhodovat Český báňský úřad (ČBÚ), který posuzuje vyjádření účastníků řízení, včetně obcí, veřejnosti a samospráv.

„Pokud chceme v Česku stavět, musíme mít k dispozici dostatek kvalitního materiálu. Studie České geologické služby a Těžební unie jasně ukázala, že bez otevření nových ložisek nám v příštích letech hrozí nedostatek materiálů. To by výstavbu nejen zpomalilo, ale také výrazně prodražilo. Proto jsme i po konzultacích s našimi partnery z oblasti průmyslu a stavebnictví připravili dvě nařízení, které umožní těžit tam, kde se tyto zdroje nachází,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

Z celkového počtu 242 využívaných ložisek stavebního kamene v Česku má zhruba 50-60 % ložisek životnost volných zásob maximálně do 10 let. Kritická situace je zejména ve Zlínském kraji, který dnes neprodukuje žádné kvalitní stavební kamenivo a je zcela závislý na dovozu z jiných krajů nebo ze Slovenska. Bez nových zdrojů by se podobná závislost prohlubovala v celé republice.

„Svaz průmyslu a dopravy jednoznačně podporuje návrh nařízení vlády o stanovení strategických ložisek štěrkopísku a stavebního kamene. Otevření nových ložisek či rozšíření stávajících je ve veřejném zájmu, protože zajistí dostatek surovin pro výstavbu klíčových dopravních a energetických projektů a posílí surovinovou bezpečnost České republiky. Podpora návrhu je nezbytná vzhledem k hrozícímu nedostatku štěrkopísku a stavebního kamene, který by v příštích letech mohl vážně ohrozit realizaci strategických investic státu," zdůrazňuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Nařízení vlády dává těžebním společnostem nástroj, jak ve zrychleném režimu získat povolení pro těžbu i potřebnou infrastrukturu. Obce přitom zůstávají účastníkem všech řízení a nadále bude probíhat i standardní proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), bez kterého není těžba možná. Těžební společnosti zároveň zodpovídají za bezpečný provoz, ochranu zdraví obyvatel v okolí, dodržování všech environmentálních a hlukových limitů a za následnou rekultivaci území po ukončení těžby.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zdůrazňuje, že stanovení ložisek strategického významu nevylučuje účast veřejnosti ani samospráv. Rozhodování o povolení těžby zůstává v gesci ČBÚ, který hodnotí všechna vyjádření a posuzuje podklady od dotčených subjektů. Stanovení ložiska za strategická tedy automaticky neznamená, že by se v lokalitě mělo začít těžit. Těžba může být zahájena až po vydání rozhodnutí o povolení hornické činnosti od ČBÚ.

„Reálné posílení surovinové bezpečnosti, respektive zmírnění omezení existujícího deficitu štěrkopískových frakcí je pro podnikatele důležité z hlediska realizace klíčových dopravních, ale i dalších strategických stavebních investic. Hospodářská komora proto usilovala o takovou podobu přílohy nařízení se seznamem ložisek, aby byla opřena o rovná a transparentní kritéria pro zařazení všech v úvahu připadajících lokalit,“ uvádí prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Každý kamenolom má různou kvalitu těženého materiálu, velikost ložiska, výnosnost a vzdálenost od vhodné liniové stavby nebo stavby strategického významu. Lokality, které Česká geologická služba vybrala, požadovanou kvalitu splňují. Do budoucna to ale neznamená, že by se jednalo o uzavřený seznam a nebylo možné další ložiska prohlásit za strategická. 

„Nová ložiska znamenají větší konkurenci a nižší náklady na dopravu materiálu, což pomůže i cenám stavebních prací. Navíc je tu významný příjem z úhrad z vydobytých nerostů. Celková úhrada při úplném vydobytí vytěžitelných zásob uvedených stavebních surovin činí více než 5 miliard korun, z čehož jsou 2 miliardy korun určeny pro obce a 500 milionů pro kraje,“ doplňuje vrchní ředitel sekce hospodářství Eduard Muřický.

Pokud by stát nepřijal toto opatření, musela by se Česká republika více spoléhat na dovoz surovin ze zahraničí. To by ohrozilo dostupnost materiálů a zásadně zvýšilo náklady na dopravní infrastrukturu, která je klíčová pro další hospodářský rozvoj země. (15.10.2025)