Petr Zámečník, hlavní ekonom Electree
Vláda připravila návrh novely zákona, kterou chce otevřít možnost regulace cen elektřiny. Součástí má být i možnost zdanění „nadměrných zisků“ výrobců elektřiny. Nová úprava vychází z regulace v letech 2022 a 2023. Co úprava přinese a jaké dopady může případné mimořádné zdanění mít?
Cena silové elektřiny na trhu kolísá. A nekolísá málo. V průběhu dne se může pohybovat od záporných hodnot, kdy výrobce musí za dodávku elektřiny dokonce platit, po stovky eur, když je vysoká poptávka, slunce nesvítí na solární panely a přestane foukat vítr. V takovém případě se zapojují flexibilní plynové elektrárny, které jsou ale drahé. A cena elektřiny se odvíjí od ceny plynu.
A právě v ceně plynu tkví energetický „zakopaný pes“. I cena plynu je kolísající. A pokud kupříkladu blokáda Hormuzského průlivu odřízne od odběratelů 20 % světových dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG), tak je i prudce rostoucí. A s ní roste i cena elektřiny.
Cena elektřiny roste… do rekordu má ale ještě daleko
Zatímco ještě v dubnu letošního roku se elektřina na pražském spotovém trhu prodávala v průměru za 85,54 EUR/MWh, v říjnu to již bylo za 183,35 EUR/MWh a v prvních pěti listopadových dnech dokonce za 278,49 EUR/MWh. To samozřejmě neznamená, že se tyto ceny nutně propíší do smluv s koncovými zákazníky – domácnostmi a firmami. Odběratelé elektřiny mívají zpravidla ceny fixované na určité období a pro cenotvorbu dodavatelů rozhodují spíše budoucí kontrakty, tedy cena elektřiny s dodávkou v následujícím roce, dvou či třech. Ovšem i ty stoupají. Začátkem listopadu se cena elektřiny s dodáním v příštím roce pohybovala i nad 160 EUR/MWh.
Není tak divu, že chce být vláda připravená na krizové situace. Zejména po zkušenosti z roku 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu a začalo dodávky plynu do Evropské unie využívat jako nátlakový prostředek. Tehdy se průměrná cena elektřiny v srpnu dostala na nebývalých 489,12 EUR/MWh.
Mít jednoznačný mechanismus řešení krizových situací na energetickém trhu je dobré pro všechny zúčastněné. I pro výrobce elektřiny. Přináší předvídatelnost a snižuje míru chaosu v případě krize. Ovšem záleží pochopitelně i na kvalitě onoho mechanismu.
„Nová” podoba regulace a zdanění „nadměrných příjmů”
Aktuálně připravovaná úprava podpory odběratelů elektřiny a plynu v případě „mimořádné tržní situace“ vychází z předchozí úpravy z let 2022 a 2023, která byla pouze dočasná. Ta dává vládě do ruky možnost stanovit cenový strop a povinnost kompenzovat náklady a přiměřený zisk dodavatelům energií. Novela tuto úpravu aktualizuje. A nechává problematické zdanění „nadměrných zisků“ výrobců elektřiny.
Nadměrný zisk se má počítat ze „základního technologického stropu tržního příjmu“, který je stanoven odlišně pro různé zdroje výroby elektřiny. A již na tom jsou bity zejména jaderné elektrárny se základním stropem 70 EUR/MWh, a naopak jsou zvýhodněny malé hnědouhelné elektrárny se základním stropem 230 EUR/MWh. Nově vláda získala možnost tyto stanovené maximální ceny upravit koeficientem 0,5 až 1,5 – tedy snížit je až na polovinu, nebo je naopak o polovinu zvýšit. A vše nad výslednou hodnotu je „nadměrný příjem“. Nutno dodat, že elektrárny vyrábějící elektřinu ze zemního plynu strop stanovený nemají.
„Odvod z nadměrných příjmů činí 90 % nadměrného příjmu vyčísleného v české měně,” uvádí zákon. A je spuštěn v okamžiku, kdy dochází k regulaci cen elektřiny pro odběratele či podpoře provozovatelů přenosové či distribuční soustavy.
Zdanění „nadměrných příjmů”. Proč je problém?
Důvodová zpráva k novele energetického zákona, která opět dává do hry zdanění „nadměrných příjmů“, v této dani problém nevidí. Vždyť výrobcům elektřiny seberou „jen“ 90 % dodatečného zisku a zbývajících 10 % je bude dál motivovat k výrobě elektřiny. Zároveň zpráva několikrát zdůrazňuje, že daň vybírá proto, aby měla zdroje prostředků na financování regulace formou cenových stropů.
Na řešení mimořádných situací má státní rozpočet vládní rozpočtovou rezervu, v níž má pro rok 2027 plánováno 8 mld. Kč. To by při obdobné situaci, jako byla v letech 2022 a 2023, zdaleka nestačilo. Během těchto dvou let vláda vydala jen na kompenzace dodavatelům elektřiny a plynu téměř 53 mld. Kč. Cenové stropy jsou drahé, pokud nemají způsobit nedostatek.
Podle studie „Excess profit taxes in times of crisis: The example of the inframarginal revenue cap in the EU electricity market“ mimořádné daně uvalené na energetický trh v různých státech Evropské unie v průběhu energetické krize v roce 2022 dokázaly pokrýt zhruba čtvrtinu (24,3 %) státních výdajů na dotace a kompenzace za cenové stropy. Navíc státy vybraly výrazně méně, než očekávaly. Pouhých 47 mld. EUR místo plánovaných přibližně 117 mld. EUR. Většina příjmů přitom plynula do Francie a Belgie, na ostatní státy zbylo jen 16 mld. EUR, které pokryly pouhých 8,3 % nákladů na podporu.
Důvodem nízkého výběru daní byla především pomalá reakce vlád na krizi. V době, kdy nabyla daň na účinnosti, již ceny klesaly, a tak „nadměrné zisky“ nebyly tak vysoké.
Stropy na cenu elektřiny byly nastaveny poměrně vysoko (zpravidla na 180 EUR/MWh doporučovaných Evropskou komisí), a tak nedošlo k poškození dlouhodobých investic ani investičního chování firem. Pokud by ale česká vláda podle připravované úpravy stropy snížila, mohla by energetické společnosti odradit od nových investic. A to je velké riziko této daně, které může ohrozit výstavbu nových elektráren.
Navíc každá sektorová daň zvyšuje nejistotu a s ní i riziko podnikatelského prostředí. Vláda tím jednoznačně říká, že pokud se vám v podnikání náhodou poštěstí, tak vás o „nadměrný zisk“ připraví. (12.11.2026)
