Vládní návrh Plánu obnovy na rozdělení 182 miliard z EU je fiasko. Neziskové organizace a experti požadují jeho předložení k veřejné a odborné diskusi

Zatímco veřejnost se zabývá kanálem Dunaj-Odra-Labe, který se nejspíš nikdy nedočká realizace, hodlá vláda ve zrychleném řízení rozhodnout o rozdělení 182 miliard z evropského fondu obnovy, aniž by zveřejnila finální dokument Národního plánu obnovy či alespoň do jeho přípravy zapojila odbornou veřejnost. Správné využití těchto prostředků přitom může rozhodnout o dalším směřování Česka na desítky let dopředu a má potenciál pomoci naší krajině postižené klimatickými změnami více, než všechny dosavadní proklamované kroky, které vláda zatím učinila.
Netransparentnost procesu přípravy Plánu obnovy je zjevná například ve srovnání se Slovenskem, které svůj plán od srpna konzultovalo s desítkami expertů a expertek včetně neziskových organizací, zveřejnilo jej na začátku tohoto týdne, a jeho finální podoba před odesláním do Bruselu má vzejít z veřejné diskuse. Způsob přípravy kritizuje v připomínkách materiálu také Svaz průmyslu a dopravy.
Vláda předložila kompilát nevyrovnané kvality a bez strategické prioritizace, který vedle sebe staví jak zcela konkrétní projekty (např. stavba nového kampusu Albertov) tak velmi vágní popis klíčových investic (investice do oblastí Renovace budov a ochrana ovzduší či Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu ve výši celkem 34 miliard jsou zcela bez konkrétního obsahu). Zcela chybí vyhodnocení environmentálních a sociálních dopadů a kvalitativní posun v oblastech tak nelze podle materiálu odhadnout.
Předložený návrh plánu znamená praktickou rezignaci vlády na proklamovaný cíl boje se suchem a obnovou schopnosti krajiny zadržovat vodu. Na položku “Ochrana přírody a přechod na klimatickou změnu”, kterou dává do gesce Ministerstva zemědělství, připadá pouze 15 miliard Kč. Její náplň je bez dalšího upřesnění omezena na obnovu lesů postižených kůrovcem a zlepšení jejich retenční schopnosti a posílení protipovodňové ochrany. To ale také může podle ekologických organizací znamenat, že ministr Toman bude chtít za peníze na obnovu postavit zamýšlené přehrady.
Přitom podle expertních odhadů je do skutečné obnovy vodozádržných funkcí krajiny - zrušení či úpravu odvodnění, revitalizace vodních toků a mokřadů a obnovu krajinných prvků (remízky, meze, aleje, ad.) - potřeba investovat v nejbližších letech cca 80 miliard korun, které ale nejsou pokryty jinými evropskými či národními dotacemi (detailní přehled investic a současných alokací v programech zde) a plán obnovy je tak jediným zdrojem na jejich zajištění.
Kvůli vysoké míře obecnosti nelze vyloučit, že návrh obsahuje kromě přehrad další opatření s negativním dopadem na životní prostředí a ochranu klimatu, jako jsou investice do regulace vodních toků, přechod na zemní plyn a odpad v teplárenství, umělé zalesňování či podporu spalování komunálních odpadů na úkor jejich materiálového využití. To může být významný problém pro schválení balíčku ze strany Evropské komise, protože kritéria mohou obsahovat také požadavek v souladu s taxonomií EU, aby žádná z investic životní prostředí a klima nepoškozovala.
Plán také i přes doporučení expertů Národní ekonomické rady vlády (NERV) neobsahuje investice zaměřené na pomoc skupinám lidí, které jsou pandemií koronaviru nejvíce zasaženy, jako jsou nízkopříjmové domácnosti, osoby pracující v jiných než zaměstnaneckých pozicích nebo samoživitelky s dětmi. Na výrazné krácení rozpočtu v připomínkách upozorňuje také Ministerstvo práce a sociálních věcí. Není zřejmé, zda finance nezůstanou v ekonomických nebo znalostních centrech s vyšším kapitálem pro jejich využití a jak protečou ke skupinám, které jsou ekonomicky pandemií nejvíce zasaženy. Tzv. měkké investice vláda navíc oslabuje také ve stávajících operačních programech ministerstev školství a práce a soc. věcí, na které se jako zdroj financí pro sociální oblast NPO významně odkazuje. 
S ohledem na riziko, že současný návrh nezajišťuje kvalitativní posun české ekonomiky směrem k zelené tranzici a nepodpoří nejzranitelnější skupiny obyvatel v důsledku pandemie koronaviru, vyzývají neziskové organizace a experti vládu, aby návrh národního plánu obnovy neschvalovala, ale předložila jej k veřejné a expertní diskusi před jeho odesláním do Bruselu. Finální znění musí být EK předloženo do 30. dubna 2021.
Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA, řekla: „Vláda předložila kompilát bez strategické rozvahy, od zcela konkrétních opatření s pochybnými dopady po natolik obecné návrhy, že jejich obsah a dopad není možné vůbec odhadnout. V současné podobě také plán obnovy pravděpodobně nenaplňuje kritéria taxonomie EU a požadavek na 37 % investovaných do zelené tranzice. Materiálu by prospělo další a tentokrát již veřejné projednání.”
Lucie Trlifajová, výzkumnice SPOT - Centra pro společenské otázky, řekla: „Plán v současné podobě posílá finance do ekonomických a znalostních centrech s vyšším kapitálem a není jasné, jak budou podpořeny znevýhodněné regiony. Jeho schválení v současné podobě tedy obsahuje riziko násobení prostorových a společenských nerovností, už teď prohloubených pandemií koronaviru.”
Michaela Pixová, komunikační koordinátorka Klimatické koalice, řekla: „Z veškerých analýz dosavadních aktiv dobře víme, že česká vláda v ochraně klimatu zcela selhává. Absence diskuze s odbornou veřejností i naprosto vágní formulace způsobu, kterým bude v rámci Národního plánu obnovy utracena obrovská částka 118 miliard alokovaná na zelenou transformaci, vyvolává oprávněné obavy, že jí vláda utratí kontraproduktivním způsobem. Zejména náhrada uhlí plynem, biomasou, či spalováním komunálního odpadu k dekarbonizaci ekonomiky rozhodně nepovede.”  
Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu, řekl: “Jde o velké peníze a důležité projekty. Vláda prostě musí rozhodovat transparentně.”
Petr Šlegr, ředitel Centra pro efektivní dopravu, řekl: „Investice navrhované Plánem obnovy jsou jistě potřebné, ale ne strategické, a nebudou kvalitativním skokem v oblasti dopravy. Plán vícekrát skloňuje “vysokorychlostní železnici”, v konkrétním seznamu investic ale peníze na výstavbu nebo projektování chybí. Přitom se jedná o vůbec nejpotřebnější dopravní investici, která řeší nejen udržitelnou mobilitu lidí, ale i zkapacitnění železniční sítě pro nákladní dopravu. Pro společnost je pak zcela neúčelné plánované prohlubování Vltavy, protože dopravní potenciál je v tomto úseku mizivý.”
Jiří Dlouhý, předseda Společnosti pro trvale udržitelný život, řekl: „Je smutné, že takto zásadní dokument nebyl vůbec konzultován ani s obcemi, jejichž budoucí udržitelnost by právě tyto peníze měly podpořit”. (9.10.2020)