Ve Valticích se uskutečnilo již sedmé společné zasedání vlád České republiky a Slovenské republiky. Kabinety v čele s premiéry Andrejem Babišem a Peterem Pellegrinim jednaly o vzájemných vztazích, spolupráci v oblasti modernizace ozbrojených sil či aktuálních evropských otázkách. Výsledky společného jednání shrnuly ve společném prohlášení.
Andrej Babiš i Peter Pellegrini ve společném prohlášení vyzdvihli význam a odkaz 30. výročí obnovení parlamentní demokracie v Československu. Obě země si tento týden společně připomenou výročí, a to jak v Praze, tak v Bratislavě. Zároveň oceňují nadstandardní vztahy obou zemí. Premiér Babiš také ocenil plánované otevření Českého domu v Bratislavě. K tomu dojde v sobotu 16. listopadu. „Bylo to naše sedmé setkání a bylo moc krátké,“ zalitoval premiér Babiš.
Předsedové vlád během společného jednání hovořili například o kooperaci v oblasti modernizace ozbrojených sil. Česká republika si proto v rámci předsednictví V4 stanovila jako jeden z cílů realizaci společného akvizičního projektu. Tím má být společný nákup munice. Andrej Babiš ocenil podporu ze strany Slovenska. Obě země se zároveň zavázaly ke spolupráci v rámci boje proti hybridním hrozbám a plánují pokračovat ve sdílení zkušeností.
„Je zde vícero témat, která nás zajímají, která bychom mohli navzájem okopírovat a zavést u nás. Vyzvali jsme ministry, aby se tématům věnovali na bilaterální úrovni. Důležitá je spolupráce v obranné problematice. Snažili jsme se toto řešit v rámci V4, ale bude nejlepší začít mezi Českou a Slovenskou republikou, abychom vyhodnotili vzájemné nákupy, vzájemné investice, synergie atd. V tomto směru bylo jednání velice konkrétní,“ zhodnotil český premiér jednání vlád.
Předsedové vlád se bavili také o aktuálních evropských otázkách. Například se jednalo o klimatickou politiku. Obě země považují za naprosto zásadní plnění Pařížské dohody. Zároveň se shodli na tom, že je důležité, aby přechod ke klimatické neutralitě neměl negativní dopady na životní úroveň občanů. Řešila se též jaderná energetika. Dalším tématem byly zahraniční vztahy EU a situace v Sýrii. Premiéři se shodli, že je důležité podpořit pozici Evropské unie odsuzující tureckou intervenci. Předsedové vlád zároveň považují za nutnost aktivní zapojení Evropské unie do hledání trvalého politického řešení v Sýrii. Mezi další témata patřila také problematika migrace. V4 by měla v debatě o evropské azylové a migrační politice zastávat jednotný postoj.
„Naprosto jasno máme o naší aktivní účasti v Evropské unii. Jasně deklarujeme, že je EU úspěšný projekt, jsme proevropští, aktivní a jednotní v rámci Evropy a Evropské rady. Máme jasné představy. Chceme si vyměňovat názory. V4 má jasné názory a jsme připraveni aktivně řešit problémy Evropy a pomáhat nové Evropské komisi,“ uvedl Andrej Babiš.
Premiéři se věnovali i víceletému finančnímu rámci a problematice koheze. Mají společný názor na celkový objem rozpočtu či prosazování flexibilních implementačních pravidel pro tradiční politiky. Premiéři považují za jednu z priorit aktivní a otevřenou obchodní politiku. Obě země zároveň podporují konstruktivní vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy.
„Jednoznačně budeme trvat na kohezi. Není možné akceptovat snížení. Koheze je soudržnost. Jde o to, aby se chudší regiony vyrovnaly bohatším, jsou to investice. Je důležité, aby nová Evropská komise nastavila nová pravidla komunikace s cílem řešit problémy Evropy,“ řekl předseda vlády.
Stejně jako předsedové vlád ve Valticích jednali i ministři české a slovenské vlády. Diskutovali zejména o přeshraniční spolupráci v nejrůznějších oblastech. Mezi témata patřila i dostupnost zdravotnických služeb, intenzivní policejní spolupráce či kooperace při obnově a záchraně kulturních památek. Ministři jednali také o zemědělství a životním prostředí. Obě vlády vidí potenciál ve spolupráci v rámci rozvoje vysokorychlostního železničního spojení v regionu střední Evropy či v oblasti oběhového hospodářství. Pozitivně obě země hodnotí součinnost v kultuře a zefektivňování správy daní obou států.
Společné prohlášení předsedů vlád
Preambule
V návaznosti na šesté společné zasedání, které se v roce 2018 uskutečnilo v duchu připomínky stého výročí založení společného státu, se vlády České republiky (dále jen „ČR) a Slovenské republiky (dále jen „SR“) sešly na sedmém zasedání dne 11. listopadu 2019 ve Valticích.
Slavnostní společné zasedání vlád ČR a SR připomnělo vedle významu a odkazu 30. výročí obnovení parlamentní demokracie v Československu rovněž významná výročí vstupu obou našich zemí do Severoatlantické aliance (dále jen „NATO“) a Evropské unie (dále jen „EU“) v posledních dvaceti, respektive patnácti letech, kdy se v obou případech jednalo o události s klíčovým dopadem jak pro životy jednotlivých občanů, tak pro posilování stability a strategického směřování obou zemí. Obě vlády využily skutečnosti, že v letošním roce došlo k předání rotačního předsednictví ve Visegrádské skupině mezi slovenskou a českou vládou k tomu, aby provedly stručnou bilanci společného působení v tomto regionálním uskupení.
Předsedové vlád ČR a SR konstatovali, že ve světle letošních historických výročí je třeba vědomě a cíleně dále rozvíjet demokratický charakter obou zemí a zvyšovat odolnost jejich společností stejně jako odolnost celého středoevropského regionu v případě dalšího nárůstu geopolitického napětí a možných hospodářských otřesů v okolním světě. Nadstandardní vztahy mezi ČR a SR jsou pro oba předsedy vlád dostatečnou garancí toho, že obě země budou čelit novým výzvám koordinovaně a konstruktivním způsobem. Využívat přitom budou jak svého ukotvení v evropských a transatlantických strukturách, tak i svého působení ve středoevropských regionálních platformách.
Společného zasedání se účastnili následující vládní představitelé a představitelky:
Na straně České republiky:
předseda vlády - Andrej Babiš
první místopředseda vlády, ministr vnitra – Jan Hamáček
místopředsedkyně vlády a ministryně financí – Alena Schillerová
místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu – Karel Havlíček
ministr obrany – Lubomír Metnar
ministryně spravedlnosti – Marie Benešová
ministr životního prostředí – Richard Brabec
ministr dopravy – Vladimír Kremlík
ministryně práce a sociálních věcí – Jana Maláčová
ministr zdravotnictví – Adam Vojtěch
ministr školství, mládeže a tělovýchovy – Robert Plaga
ministryně pro místní rozvoj – Klára Dostálová
ministr kultury – Lubomír Zaorálek
náměstek ministra zahraničních věcí – Martin Povejšil
státní tajemník ministra zemědělství – Jan Sixta
Na straně Slovenské republiky:
předseda vlády – Peter Pellegrini
místopředseda vlády pro investice a informatizaci – Richard Raši
ministr obrany – Peter Gajdoš
ministryně vnitra – Denisa Saková
ministr financí – Ladislav Kamenický
ministr hospodářství – Peter Žiga
ministr dopravy a výstavby – Árpád Érsek
ministr práce, sociálních věcí a rodiny – Ján Richter
ministryně školství, vědy, výzkumu a sportu – Martina Lubyová
ministryně kultury – Ľubica Laššáková
ministryně zdravotnictví - Andrea Kalavská
státní tajemník ministerstva zemědělství a rozvoje venkova – Gabriel Csicsai
státní tajemník ministra životního prostředí – Norbert Kurilla
státní tajemník ministerstva zahraničních věcí a evropských záležitostí – František Ružička
státní tajemnice ministerstva spravedlnosti – Edita Pfundtner
Ve strategických zájmových oblastech česko-slovenské spolupráce bylo dohodnuto:
1. Evropská politika
Vlády ČR a SR budou spolupracovat při naplňování Strategické agendy EU na roky 2019 – 2024 a formování priorit nové Evropské komise. Obě strany budou podporovat Komisi Ursuly von der Leyenové v tom, aby její činnost přispívala k posilování evropské soudržnosti a přinášela konkrétní řešení důležitá pro občany.
Vlády ČR a SR budou i nadále koordinovat své pozice k přípravě víceletého finančního rámce pro období 2021 – 2027. V tomto kontextu obě strany přivítaly výsledek summitu zemí Přátel koheze, který se uskutečnil 5. listopadu 2019 v Praze. V této souvislosti zdůrazňují potřebu udržení silné politiky soudržnosti jako hlavního investičního nástroje EU napomáhajícího ekonomické, regionální a sociální konvergenci, stejně jako společné zemědělské politiky.
Politika soudržnosti
Vlády ČR a SR vysoce oceňují množství práce odvedené při přípravě a vyjednávání podoby legislativy k politice soudržnosti pro nadcházející programové období. S ohledem na blížící se termín jeho začátku je nutné co nejdříve nalézt shodu nad doposud otevřenými tématy vyčleněnými do tzv. negociačního balíčku a projednávanými v rámci víceletého finančního rámce.
Priority obou vlád spojuje idea co nejvyšší flexibility při využívání prostředků z fondů politiky soudržnosti. Klíčové jsou rovněž implementační podmínky, ať již jde o snahu o zachování míry evropského spolufinancování či vhodného nastavení tematické koncentrace pro Evropský fond pro regionální rozvoj, které obě vlády vnímají jako příliš přísné a apelují na jeho zmírnění. Za značně omezující považují rovněž zkrácené pravidlo automatického zrušení závazku.
Společná zemědělská politika
Vlády ČR a SR jednoznačně podporují pokračování úzké spolupráce v oblasti Společné zemědělské politiky. Shodují se na potřebě zachování silné Společné zemědělské politiky, která s ohledem na řadu výzev, zejména v oblasti klimatických otázek, kterým bude muset v budoucnu čelit, musí být adekvátně financována. V této souvislosti je třeba mít na zřeteli zachování konkurenceschopnosti zemědělského sektoru při zohlednění udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a šetrného přístupu k životnímu prostředí.
Zejména v případě navrženého razantního snížení alokace na rozvoj venkova budou vlády obou zemí ve vzájemné spolupráci vyvíjet maximální úsilí pro navýšení rozpočtových prostředků na tuto oblast. Obě strany se shodují na potřebě zjednodušení provádění Společné zemědělské politiky a zachování maximální možné míry flexibility pro členské státy, aby mohly zohlednit svá národní specifika. S ohledem na aktuální vývoj diskusí budou vlády obou zemí usilovat o zavedení adekvátní délky přechodného období tak, aby mohlo dojít k plynulému přechodu mezi programovými obdobími.
Migrace
Vlády ČR a SR jsou i nadále připraveny aktivně se podílet na hledání účinného a konsensuálního řešení reformy společné evropské azylové a migrační politiky. Taková reforma by měla být založena na posilování spolupráce se zeměmi původu a tranzitu, účinné ochraně vnějších hranic a důsledném potírání převaděčské kriminality. Nesmí obsahovat povinné přerozdělování migrantů mezi členské země.
Obchodní politika a vnitřní trh
Vlády ČR a SR se shodují, že aktivní a otevřená obchodní politika musí být jednou z klíčových priorit EU i v dalších letech. Protekcionismus a vytváření bariér nepovažují za cestu vpřed. Obě vlády podporují dokončení probíhajících jednání o obchodních dohodách a mají zájem na rozvoji partnerství se Spojenými státy, neboť konstruktivní obchodní vztahy mezi EU a USA jsou výhodné pro obě strany.
Vnitřní trh EU považují vlády ČR a SR za motor pro podněcování konvergence, obchodní výměny a zvyšování konkurenceschopnosti pro oba státy. K tomu, aby bylo možné ještě intenzivněji využívat všechny benefity vnitřního trhu, se budou i nadále zasazovat o jeho prohlubování a dosažení vyváženosti všech čtyř svobod. Fungování vnitřního trhu včetně jeho digitální dimenze bez překážek a nadbytečné byrokracie zůstává prioritou.
Klimatická politika
Vlády ČR a SR zdůrazňují význam globálního zapojení do aktivit, které přispívají k redukci emisí skleníkových plynů a mají potenciál zmírnit dopady změny klimatu. Vlády ČR a SR se shodují na tom, že přechod EU ke klimatické neutralitě v souladu se závazky přijatými v rámci Pařížské dohody musí být spravedlivý z hlediska rozdělení břemene mezi členské státy a kompenzace dopadů na nejvíce postižené regiony a občany a musí využívat všechny dostupné nízkouhlíkové technologie, včetně jaderné energetiky, v duchu principu technologické neutrality.
2. Bilaterální spolupráce
Obrana a bezpečnost
Vlády ČR a SR vyzdvihly nadstandardní úroveň spolupráce mezi ozbrojenými silami obou zemí, k jejímuž rozšíření došlo i v důsledku po sobě jdoucích předsednictví Visegrádské skupiny. Pro budoucnost se jako velice perspektivní jeví spolupráce v oblasti vyzbrojování, konkrétně možnost realizace společného akvizičního projektu s přesahem do formátu zemí Visegrádské skupiny.
Vojáci Armády ČR a Ozbrojených SR sil často absolvují společná cvičení, naposledy např. cvičení Český lev 2019. Pokračuje i jejich nasazení v rámci Předsunuté přítomnosti NATO v Lotyšsku. V kontextu nadcházejícího českého převzetí velení na konci roku 2020 se naskýtá příležitost pro vojáky Armády ČR a Ozbrojených sil SR společně působit ve výcvikové misi EU v Mali zaměřené na boj proti terorismu a řešení nelegální migrace v místě původu. V rámci vzájemné spolupráce koordinuje ČR a SR společný postup k otázkám řešeným na půdě NATO a EU. Rozsah existujících bilaterálních aktivit je však mnohem širší a zahrnuje mimo jiné ochranu vzdušného prostoru, vzdělávací projekty pro personál ozbrojených sil, plánování logistiky při přesunech vojsk či iniciativu ke sladění obranného plánování. Průřezově se tyto činnosti setkávají například během příprav projektů Stálé strukturované spolupráce EU.
V souvislosti s bezpečnostními zájmy ČR a SR, deklarovanými v bezpečnostních strategiích obou zemí, se obě vlády zavazují posilovat aktivity a spolupráci v rámci boje proti hybridním hrozbám včetně kybernetických hrozeb a hrozeb souvisejících s informačními vlivovými kampaněmi cizích mocí. Současně vlády ČR a SR vyjadřují zájem na pokračování sdílení zkušeností v oblasti čelení hybridním hrozbám, včetně oblasti tvorby koordinačních mechanismů přispívajících k posilování společného situačního povědomí, a v oblasti budování kapacit strategické komunikace státu.
Energetika
Bezpečnost a spolehlivost dodávek plynu a efektivní využívání plynárenské infrastruktury je vzhledem ke značné propojenosti národních trhů společným zájmem vlád ČR a SR. Obě země proto v souladu legislativou EU a cíli Energetické unie podporují diverzifikaci zdrojů a dopravních cest plynu i efektivní využívání podzemních zásobníků plynu, stejně jako vzájemný dialog v rámci přípravy a naplňování dokumentů vypracovávaných dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu, a to včetně oblasti solidarity.
Zemědělství, životní prostředí a klimatická změna
Jednou z priorit ČR i SR je kvalita ovzduší. Vlády potvrdily, že obě země velmi dobře spolupracují v oblasti ochrany ovzduší, například i v rámci EU nástroje LIFE, případně mechanismu Peer to Peer. Zároveň se shodly na potřebě pokračování výměny zkušeností a implementace programů na omezování znečištění ovzduší pocházejícího z lokálního vytápění domácností a ze silniční dopravy, a to především z důvodu významných zdravotních rizik. Evropské fórum pro čisté ovzduší organizované v Bratislavě 28. - 29. listopadu 2019 je vynikající příležitost pro sdílení zkušeností o nejlepších praktikách a identifikaci potřeb pro lepší kvalitu ovzduší v regionu střední Evropy.
ČR i SR musí řešit důsledky klimatické změny, která přináší mimo jiné i periody enormního sucha. Tato problematika je zohledněna i v rámci současného předsednictví České republiky v rámci Visegrádské skupiny. Obě země čerpají náměty a zkušenosti na udržitelné nakládání s vodou v rámci aktivit na úrovni EU a rovněž z Izraele. V ČR funguje od loňského roku Národní koalice pro boj se suchem. Kromě přípravy národní adaptační strategie a Koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR je v ČR podporováno mnoho projektů zaměřených především na zadržování vody v krajině. V rámci SR vláda schválila revidovanou národní Adaptační strategii a také materiál „Hodnota je voda – Akční plán na řešení důsledků sucha a nedostatku vody“, jehož hlavním cílem je snížit nepříznivé důsledky sucha a nedostatku vody na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost.
S ohledem na současný nepříznivý stav zejména jehličnatých lesů v ČR i SR v důsledku jejich poškození klimatickými činiteli, zejména suchem a větrem, a biologickými činiteli se vlády obou zemí shodly na nutnosti podporovat a provádět proměny lesů na druhově a věkově diverzifikované lesy i realizaci obranných a ozdravných opatření, která především prostřednictvím realizace postupů přírodě blízkého hospodaření, jež jsou adaptačním opatřením, v budoucnosti povedou ke snížení výskytu kalamit velkého rozsahu, případně ke zmírnění negativních dopadů těchto kalamit na životní prostředí a na sociální a ekonomické funkce lesů. Budou proto usilovat o obnovu a proměnu lesních porostů v takovém rozsahu, aby naše lesy i nadále dokázaly plnit své celospolečenské užitky a služby.
Oběhové hospodářství
Vlády ČR a SR vidí významný potenciál ve spolupráci v oblasti oběhového hospodářství, které může oběma zemím přinést užitek v podobě snížení materiálové a energetické náročnosti výroby s přidanou hodnotou zvýšení ochrany životního prostředí. Integrace oběhového hospodářství do sektoru průmyslu a služeb, vytváření podmínek pro cyklické využívání zdrojů a podpora trhu s druhotnými surovinami jsou základem pro udržitelné hospodářství. Zabezpečení zdrojů pro ekonomiku obou států přechodem na oběhové hospodářství je naším společným cílem.
Doprava
Vlády obou států podporují rozvoj vysokorychlostního i konvenčního železničního spojení v regionu střední Evropy, a to i prostřednictvím aktivního členství a příprav předsednictví obou států ve Slavkovské spolupráci a Visegrádské skupině. Jako klíčové vnímají zkrácení jízdních dob mezi Varšavou, Ostravou, Brnem, Prahou, Bratislavou, Budapeští a Vídní. Díky pilotním úsekům vysokorychlostních tratí bude jízdní doba mezi Břeclaví, Brnem a Ostravou 90 minut. Do roku 2030 je záměr zkrátit jízdní dobu mezi Prahou a Bratislavou o 35 minut, přičemž do roku 2040 se předpokládá, že cesta mezi Prahou a Bratislavou bude trvat jen dvě hodiny. Česká republika představí výsledky studie proveditelnosti pro úseky Praha – Brno – Břeclav a Brno – Ostrava nejpozději do konce roku 2020.
Kultura
Vlády ČR a SR pozitivně hodnotí dlouhodobou vzájemně inspirující spolupráci v oblasti kultury. Uplynulý rok výrazně posílil tvůrčí spolupráci, vzájemnou kulturní výměnu a prezentaci kulturních a uměleckých hodnot v obou zemích. V tomto trendu se bude spolupráce rozvíjet i v nadcházejícím období. Obě strany se shodují na potřebě koordinovaného postupu při řešení problematiky společného užívání Českého a Slovenského pavilonu na Bienále umění a architektury v Benátkách, především řešení aktuální situace pavilonu.
Součástí setkání obou vlád byl také podpis Dohody mezi MZV ČR a MZVEZ SR o poskytnutí jednorázového finančního příspěvku v souvislosti s projektem Českého domu Bratislava, kterou se naplní politický závazek SR související s reciproční podporou zřízení Českého domu v Bratislavě a Slovenského domu v Praze. Český dům v Bratislavě bude sloužit jako informační a kontaktní místo pro komunikaci se slovenskou veřejností a taktéž podporovat aktivity české krajanské komunity na Slovensku. Tento krok obou vlád je dalším potvrzením blízkosti našich národů a projevem zájmu na neustálém prohlubování vzájemných vztahů.
Vlády ČR a SR se navzájem informovaly o možném pokračování spolupráce v rámci sdílení poznatků při záchraně a obnově předmětu kulturního dědictví poškozeného požárem na hradě Krásná Hôrka. Získané zkušenosti a výsledky spolupráce mohou být využity v rámci zlepšování systému ochrany památek a kulturního dědictví před ničivým ohněm i každodenními riziky. Stejně tak mohou přispět k propagaci a zvyšování povědomí o nenahraditelném evropském kulturním dědictví a rizicích jeho ohrožení. Vlivem rostoucích projevů změny klimatu je třeba věnovat pozornost také problematice dopadu klimatických změn na kulturní a přírodní dědictví. Sdílení těchto poznatků sehrává podstatnou roli v nastavování účinných preventivních opatření.
Finance
Vlády ČR a SR podporují pokračování spolupráce obou států s cílem zefektivňování správy daní. Za tímto účelem bude dále posílena reciproční výměna informací nezbytných pro správu daně z přidané hodnoty uplatňované při intrakomunitárních dodáních probíhajících mezi oběma státy. Potřebnost tohoto preferenčního režimu spolupráce vyplývá zejména ze společné historie obou států a absence jazykové bariéry.
V oblasti finančního řízení a kontroly spolupracují ministerstva financí ČR a SR úzce nejen při řešení problematiky harmonizace právních předpisů a výkonu auditu EU fondů, ale sdílejí i nejlepší praxi při nastavení a provádění kontroly národních prostředků. Tento vzájemný partnerský přístup se velmi osvědčil a obě vlády jsou odhodlány v něm dále pokračovat.
Přeshraniční spolupráce
Vlády ČR a SR konstatovaly dlouhodobě úspěšnou realizaci programu přeshraniční spolupráce Interreg V-A Slovenská republika – Česká republika. Byla podpořena celá řada projektů s cílem společného rozvoje příhraničních regionů v oblastech cestovního ruchu, vzdělávání a podpory podnikání. Na úrovni obou ministryň již bylo podepsáno Memorandum k přípravě programového období 2021 – 2027, a na jeho základě byly zahájeny práce na Programu spolupráce.
Vlády ČR a SR potvrdily trvající zájem o spolupráci při poskytování přeshraniční zdravotní péče v oblasti zdravotnické záchranné služby, přičemž se shodly na potřebě spolupráce při hledání způsobu jejího možného právního zastřešení ve formě mezinárodní smlouvy.
Obě vlády se shodly na potřebě urychlení přípravy nové komplexní smlouvy o policejní spolupráci, která umožní ještě efektivnější spolupráci bezpečnostních orgánů obou států.
ČR a SR si budou vzájemně vyměňovat informace o přípravě nových stavebních zákonů.
Andrej Babiš, předseda vlády České republiky a Peter Pellegrini, předseda vlády Slovenské republiky
(11.11.2019)
