Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit. Ukazuje to průzkum agentury MNForce pro Českou distribuční, největšího distributora tištěných letáků v České republice ze skupiny VLTAVA LABE MEDIA.
Tři čtvrtiny příjemců volební leták alespoň občas čtou
Tištěné materiály politických stran a kandidátů dostává před volbami 83 % domácností v České republice. Většina z nich přitom leták nenechá bez povšimnutí. Alespoň krátce si jej prohlédne 75 % příjemců. O něco častěji přitom volební letáky čtou ženy. Pouze 7 % Čechů je nečte vůbec.
„Tištěný volební leták zůstává i v době sociálních sítí a online kampaní nástrojem, který skutečně dorazí ke čtenáři domů a dá mu čas se s obsahem seznámit. To je jeho velká výhoda zejména vůči online médiím, kde o pozornost uživatele soupeří desítky sdělení najednou,“ komentuje výsledky průzkumu Jan Senohrábek, manažer geomarketingu a datový specialista České distribuční.
Volební leták ovlivňuje rozhodování dvou z pěti voličů
Přestože je politická komunikace obecně vnímána spíše s nedůvěrou, volební letáky si mezi Čechy udržují poměrně silnou důvěru. Více než polovina čtenářů jim důvěřuje stejně nebo více než jiným informačním zdrojům, zatímco pouze zhruba 15 % Čechů jim nedůvěřuje vůbec. Bezmála 60 % Čechů vnímá tištěné volební letáky jako užitečný zdroj informací při rozhodování, koho volit.
V komunálních volbách leták ovlivnil rozhodování 42 % respondentů, v senátních 37 %. Nešlo přitom jen o změnu původní preference. Leták pomohl také s výběrem mezi více kandidáty či stranami nebo voliče utvrdil v již zvažované volbě. Další pětina Čechů uvedla, že volební leták jejich volbu přímo neovlivnil, ale přiměl je vyhledat si další informace o kandidátech.
„Volební leták funguje jako spouštěč rozhodovacího procesu. I když finální volba často padne až po srovnání s dalšími zdroji, je to zpravidla leták, který jako první nasměruje pozornost voliče k tématu nebo kandidátovi a přiměje ho zjistit si další informace,“ dodává Senohrábek.
Obsah letáku má větší váhu než grafika
Průzkum potvrzuje, že pro čtenáře je podstatnější obsah než vizuální zpracování letáku. Čtenáři v nich hledají především témata, která se jich osobně dotýkají (36 %). Zaujme také jasně shrnutý volební program a priority (34 %) a důvěryhodnost samotných kandidátů (32 %). Grafické zpracování volebního letáku je rozhodující pouze pro desetinu čtenářů.
Od dalšího čtení volební letáku naopak nejvíce odrazují zejména obecné sliby bez konkrétních řešení (43 % čtenářů), nedůvěryhodný obsah (41 %), ale také negativní kampaň s osobními útoky na politické soupeře (35 %). Nepřehledné či chaotické zpracování letáku vnímá jako zásadní problém pětina čtenářů.
„Kandidáti, kteří chtějí, aby jejich leták skutečně fungoval, by měli sázet především na konkrétní a věcný obsah, nikoli pouze na vizuální efekty. Data jasně ukazují, že voliči hledají především jasný a uvěřitelný program a odpovědi na témata, která se jich osobně dotýkají. Dobré grafické zpracování by pak mělo především pomoci tomu, aby se čtenář v letáku rychle zorientoval,“ říká Senohrábek.
Češi volební letáky porovnávají a vracejí se k nim
Obsah volebních letáků od více stran nebo kandidátů porovnává alespoň občas 76 % čtenářů, pravidelně a systematicky pak třetina Čechů. Volební leták tedy pro řadu lidí nepředstavuje jednorázové sdělení, ale materiál, ke kterému se vracejí při zvažování své volby. Před finálním rozhodnutím, koho volit, se k němu alespoň jednou vrátí polovina čtenářů.
Volební leták zároveň funguje jako impulz k dalšímu zjišťování informací. Po jeho přečtení si více než polovina Čechů dohledávala na internetu doplňující údaje o straně, kandidátovi nebo programu, u 14 % se to dělo dokonce opakovaně. „Opět se tak ukazuje, že tištěná a online média se přirozeně doplňují a jejich propojení může významně zvýšit dosah i účinnost sdělení,“ uzavírá Senohrábek.
Politika Čechy zajímá více, než se zdá
Data zároveň vyvracejí představu, že by se Češi od politiky odvraceli. Aktivně nebo alespoň příležitostně politické dění sleduje 71 % populace. Naprostý nezájem o politiku vyjadřuje jen 8 % dotázaných. Volební leták tak oslovuje publikum, které se o veřejné dění zajímá a je připravené volební informace aktivně zvažovat.
Shrnutí v číslech
-
Tištěné volební letáky dostává do schránky 83 % domácností v České republice.
-
Alespoň občas si volební leták přečte 75 % jejich příjemců. Pouze 7 % Čechů je nečte nikdy.
-
Pro 57 % čtenářů jsou tištěné volební letáky užitečným zdrojem informací o stranách a kandidátech, pro 13 % dokonce velmi užitečným.
-
V komunálních volbách leták ovlivnil rozhodování 42 % respondentů, v senátních 37 %. Další pětina Čechů uvedla, že přímo neovlivnil jejich volbu, ale přiměl je zjistit si dodatečné informace o kandidátech.
-
Pozornost čtenářů nejvíc přitáhnou osobně důležitá témata (36 %), jasně shrnutý program a hlavní priority (34 %) a osobnost a důvěryhodnost kandidátů (32 %).
-
Od dalšího čtení letáku naopak odradí především obecné sliby bez konkrétních řešení (43 %), nedůvěryhodný obsah (41 %), případně negativní kampaň a osobní útoky na politické soupeře (35 %).
-
Obsah letáků od více stran nebo kandidátů porovnává alespoň občas 76 % čtenářů, pravidelně a systematicky pak třetina Čechů.
-
K volebním letákům se před rozhodnutím, koho volit, alespoň občas vrátí polovina čtenářů.
-
Po přečtení letáku si 53 % čtenářů dohledává informace na internetu, z toho 14 % opakovaně.
-
O politiku a veřejný život se aktivně nebo příležitostně zajímá více než 70 % Čechů. Naprostý nezájem uvádí jen 8 % respondentů. (31.8.2026)