Vše na jednom místě: pivo, šunka a pálenka
Areál Dobrý kraj se nachází v obci Bohdaneč v malebném údolí Ostrovského potoka. Je to necelou hodinu jízdy z Prahy po dálnici D1, nedaleko obce Zbraslavice. V areálu je u Pilského rybníka hotel Agnes, na druhé straně rybníka je palírna, pivovar se šunkárnou je v centru obce u kostela. V obci Ostrov se nachází ekofarma.
.jpg)
Nejprve jsme navštívili pivovar, který funguje od roku 2021. Součástí pivovaru je pivovarská hospůdka, kde se pohodlně usadí 20 lidí a za příznivého počasí je k dispozici i venkovní posezení. V portfoliu mají piva:
Agnes 11° pšeničné svrchně kvašené pivo bavorského typu. Pivo s příjemnými tóny po banánech a koriandru a typickým zákalem. Vyznačuje se tmavě zlatou barvou, ovocně-citrusovou vůní, která je výrazná i v chuti a vyšší hořkostí 3.8 % alk.obj.
Bohdaneč 13°spodně kvašený ležák, se silným tělem s výrazným chmelovým aroma žateckého chmele. Mírně nasládlé, karamelové chuti, jenž mu dodává směs světlého českého sladu s bavorským karamelizovaným sladem. 5.5 % alk.obj.
Prostřední ves 11° spodně kvašený ležák. Ležák má 4.5 % alk.obj., jemné aroma, plnou, harmonickou, lahodně hořkou chuť a zlatavou barvu plzeňského piva. Má lahodnou, harmonickou hořkost.
Řeplice 11° světlý nakuřovaný ležák spodně kvašený 4.2 % alk.obj. Připomněl nám návštěvu pivovaru Schlenkerla v Bambergu. „Aecht Rauchbier“se tam stále čepuje přímo z dřevěného sudu podle staré tradice.
.jpg)
Nová louka 14° India Pale Ale světlé silné pivo svrchně kvašené Je vařené ze směsi plzeňského a karamelizovaného bavorského sladu, za studena chmelené dvěma americkými chmely Citra a El Dorado, které pivu propůjčují výraznou exotickou vůni po citrusech. 5.6 % alk.obj.
Kotoučov 13° Pale Ale svrchně kvašené Chuť je zpočátku sladká, se slabou karamelovou příchutí, doznívání je typicky suché, s praženými tóny. Slabá chmelová vůně a mírná hořkost tvoří ve výsledku příjemný harmonický celek. 5.1 % alk.obj.
Šlechtín 12° tmavý ležák spodně kvašený 4.4 % alk.obj. Pivo inspirované příběhem sedláka Františka a jeho lásky ke koním a svobodě. František tahal dřevo v lese , vlivem mechanizace přišel o práci. Čekal až zapřáhne koně, jednoho dne zapřáhl a s bryčkou odletěl do nebe.
Dýňové Jamné 14° ale polotmavé. Pivní obdoba amerického pumpkinu s belgickými kvasinkami, díky kterým je pivo ještě aromatičtější. Přidáno je i koření v podobě zázvoru , skořice , nového koření a hřebíčku. 5,6 % alk.obj.
Bohdanečské smrkové 11°, vařené z čerstvých smrkových výhonků. Dříve než se začal používat chmel, lidé ochucovali pivo bylinami a jehličím. A právě smrkové výhonky byly oblíbené nejen pro svou svěží chuť, ale i pro své blahodárné účinky – obsahují vitamín C a mají jemně citrusové aroma. 4.5 % alk.obj. V 18. století se smrkové pivo vařilo i na lodích, aby námořníci přežili dlouhé plavby bez kurdějí.
Sluneční bárka 3000 14° svrchně kvašené speciální pivo z prosa 4,8 % alk.obj. Na závěr skutečná rarita. Recepturu nejstaršího piva ve střední Evropě sestavil tým vědců na základě rozboru obsahu bronzového vědra objeveného v roce 2017 u obce Kladina na Pardubicku. V pivu vařeném z prosa se snoubila chuť světlíku, mochny, tužebníku, jitrocele, pelyňku a připomíná dnešní pivo typu Gruit. Nápoj měl sbližovat s Bohy. Název Sluneční bárka vychází z výzdoby bronzové nádoby. Precizně propracované tepání bylo spojené s kultem Slunce. Tažní ptáci táhnou bárku se slunečním kruhem. Motiv odkazuje na náboženské zvyklosti lidí doby bronzové a jejich představy o fungování světa a vesmíru. Vzácné vědro je uložen ve sbírkách Východočeského muzea v Pardubicích. Gruit je předchůdce chmelového piva. Toto bylinné pivo bylo dominantní do 16. století – trvalo 400 let, než se chmel dostal na vrch a vzniklo pivo, které známe dnes. Název gruit je označení pro bylinkový základ používaný při vaření piva – každý pivovar používal jiný.
Provoz je osazen takzvanou dvou sudovou technologií s 350 l varnou, která umožnuje uvaření až 700 l mladiny během jednoho dne. Následně pivo kvasí v otevřených spilkách – ve dvou 700 l a jedné 2000 l. Po dokvašení pak mladé pivo zraje a leží v chlazených tancích po dobu minimálně 4 týdnů. Pivo stáčí do 5 l soudků, 15 l a 30 l sudů a do lahví o obsahu 0,75 l, smrkové je pouze v sudech. Roční výstav je 800 hektolitrů piva .
.jpg)
Šunkárna-unikátní výroba
Součástí Bohdanečského pivovaru je šunkárna, která vyrábí pršut a podobné fermentované sušené pochutiny. Název pršut pochází z italského prosciutto= šunka. Již v protohistorickém období lidé konzumovali prasata, historie výroby sušené šunky sahá až do doby před naším letopočtem. V italském San Daniele už v 6-3. st př. n. l. poprvé užívali ke konzervaci vepřového masa sůl a sušení. Na parmské šunce si pochutnával po bitvě na řece Trebbia v r. 218 př. n. l. kartáginský vojevůdce Hannibal.
Agnes je jednou z mála českých firem, která vyrábí pršut. S výrobou nás seznámila vedoucí provozu Miroslava Moravcová. Pro výrobu využívají maso z prasátek Mangalic z vlastního chovu (60-120 kusů) na Farmě Ostrov. Mangalica je maďarské pastevecké prase, skládá se z 65–70 % tuku a pouze 30–35 % zbývá pro maso. Mangalica, ačkoliv je tučnější než běžná prasata, má zdravější tuk. Obsahuje o 12–18 % méně nasycených mastných kyselin a o 8–10 % více nenasycených mastných kyselin než běžná prasata. Cholesterolu HDL, který našemu zdraví prospívá, se nám do těla dostává více a škodlivého LDL méně. Zpracovávají všechno , nejen kýty na pršut. Krkovičku, kotlety a odřezky usuší , když toho je 10 kg umelou to, přidají 10 druhů koření. Dají směs do skleniček, zalijí sádlem z mangalice a výborná pršutová pomazánka je na světě. S výrobou začínají koncem listopadu a končí začátkem února. Pršut z mangalic tvoří 10 %, zbytek jsou prasátka z jatek Český Dvůr. Vybírají nejlepší kýty, které nesmí být poškozeny, nesmí mít modřiny. „ Zpracujeme 50 kýt denně. Kýty jsou kratší, je to „italský řez“, španělský je delší. Odřízneme spodek , vyřízneme pánevní kost a začistíme kůži. To je první fáze, v druhé fázi kýtu ručně masírujeme, abychom vymasírovali krev. Sušíme ji ubrousky. Pak se kýta potře solí a čeká na ni bednička, která je provrtaná a nakloněná. Uděláme solné lůžko, kýtu položíme na lůžko a celou ji zasypeme solí. Pravidlem je , že co kilo masa to kilo soli a dnů v soli. Tak na kýtu 14 kg je potřeba 14 kg soli a 14 dní v soli. Po čtrnácti dnech se osprchuje vodou. Po čtrnácti dnech ztratí cca 3/4 kg vody. Znovu se namasíruje a celá naoctuje. S datumem odsolení a pořadovým číslem putuje do sušárny, kde visí minimálně rok. Kýta si vytvoří vlastní obal, to tvrdé nakonec odřežeme.
Výtěžnost je 3,5-4 kg z 12 kg kýty,“ vysvětlila M. Moravcová. Začínali na 450 kýtách ročně, letos to je už 1350 kýt .Z odřezků dělají klobásy. Ty visí prvních 14 dní v chladu, pak 14 dní visí v hospůdce. Za měsíc ztratí 50 % na váze. Letos vyrobili 700 kg klobás, prodávají je pouze zde. Pršut prodávají zde a vozí ho ještě do Prahy na tři místa, na Českou zemědělskou univerzitu v Praze a do restaurací.
Ocenění
Pršut z mangalice od Pivovaru a šunkovaru Bohdaneč získal ocenění Regionální potravina Středočeského kraje 2024. Tato značka kvality byla udělena v rámci patnáctého ročníku soutěže, do které se přihlásilo 48 výrobců se 245 produkty. Při loňském předávání státních vyznamenání 28.10. dodali na Pražský hrad 15 kg pršutu.
Itálie
Navštívili jsme v Itálii San Daniele i výrobnu šunky – prosciutta Sauris firmy Wolf v obci Sauris ve výšce 1212 m. Na rozdíl od šunek z Parmy a San Daniele šunku udí studeným kouřem z krbů. Ročně vyrobí 80000 šunek a cca 75000 různých salámů. Na trhu jsou šunky Parma, San Daniele a Sauris velmi ceněné. Musíme konstatovat, že pršut z Bohdanče v soutěži s italskými giganty rozhodně obstojí. Jemná vůně, sladká chuť pršutu připomněla prosciutto Sauris, které bylo vynikající s kmínovým chlebem.
Palírna
Palírna byla založena roku 2001, kdy navázala na dlouholetou tradici a zkušenosti místních palírníků. Pracuje zde 4-5 lidí a v sezóně 5 brigádníků. Od počátku vyrábí výhradně přírodní pálenky nejvyšší kvality, vytříbené chuti a vyváženého aroma bez průmyslově vyráběného lihu a umělých přísad. Obsahují jen ovoce, kvasinky a vodu. Suroviny získávají z vlastních sadů o rozloze 12 ha. a od osvědčených pěstitelů. V palírně Agnes v Bohdanči na Kutnohorsku si připadáte jako v laboratoři. Intenzivní vůně kvasu, bublání a spousta trubek mnoha tvarů i velikostí. „Miluju všechny destiláty. Ochutnávám vše, co vypálíme,“ říká Jan Kadlec, vedoucí palírny a technolog. Palírna provozuje: ovocný lihovar, pěstitelské pálení, příjem ovoce pro pěstitelské pálení, služby moštování, výkup ovoce. Nyní produkují mošty, pálit začnou na začátku srpna. Od soukromníků získají 300-400 t ovoce. V moštech jsou základem jablka, přidávají 20 % mrkve nebo červené řepy. Mošt plní do 5 l krabic nebo do lahviček. Při pálení používají 35 % vlastního kvas u 65 % dodají pěstitelé , dříve dodávali pěstitelé 99 %. Na 1 l pálenky 50 % je potřeba cca 12 kg ovoce. Liší se to podle ovoce, hrušek je potřeba 14 kg, švestek jen 8 kg. Jejich produkty najdete na e – shopu lihovarek.cz. V portfoliu nechybí slivovice, ale i rynglovice z renklódy zelené, hruškovice, muškatelka, kdoulovce, meruňkovice, višňovice, třešňovice a další. Medovec, vzácná pálenka vyrobená z medoviny vyrobené z vlastního medu sbíraného převážně z květů ovocných stromů ve vlastních sadech vlastními včelami. Vyrábí i gin – meadicine gin je vyrobený destilací patnácti bylin macerovaných v jednom z nejušlechtilejších destilátů planety – medovci.
Hotel Agnes je vystavěn stylově s maximálním využitím přírodních materiálů jako komfortní moderní srubová stavba, na břehu Pilského rybníku. K dispozici je 14 pokojů, z toho 1 pětilůžkový (rodinný), 7 třílůžkových a 6 dvoulůžkových. Celková ubytovací kapacita je 38 osob .Jeden dvoulůžkový pokoj je vč. koupelny bezbariérový.
To vše a další se nachází uprostřed krásné přírody, v regionu, který je minimálně dotčen průmyslem a čistotu přírodního prostředí považuje za svoji velkou přednost. V restauraci se specializují na pokrmy, které dokonale využívají vlastní zdroje. Sklízí zeleninu přímo ze skleníků umístěných za hotelem a čerstvé bylinky ze záhonů před hotelem, brambory pěstují na políčku nedaleko rozhledny. V okolí hotelu se nachází víceúčelové sportoviště, lanové centrum, vyzkoušet můžete i jízdy na koních, rybaření, návštěvu farmy, prohlídku palírny, cykloturistiku a procházky po krásném a klidném okolí .
.jpg)
Rybník Pilský je soukromým revírem, na kterém se loví formou chyť a pusť. Rybí obsádka je zastoupena hlavně trofejními kapry a jesetery. Z dalších druhů jsou zastoupeni amuři, líni, boleni, aj. Rybník má plochu 3,6 hektaru. Průměrná hloubka rybníku jsou 2 metry. Po obvodu rybníku je přehledně vyznačeno 19 lovných míst.
Jaromír Hampl
Zdroj a foto: Agnes, P. Brodecký
Štítky:
Areál Dobrý kraj | pivo | šunka | palírna | Ostrovský potok