Ve speciálním výzkumu Potraviny 2020 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k problematice plýtvání potravinami. Jedna část byla zaměřena na nákup vzhledově ne zcela dokonalého ovoce a zeleniny. Dotázaní se konkrétně vyjadřovali k tomu, které potraviny by si při možnosti volby vybrali – zda dokonalé, či méně dokonalé a zda by vůbec nad vzhledem vybrané zeleniny či ovoce uvažovali. Dále vybírali důvody, které by je vedly k této volbě. Jedna z otázek byla zaměřena i na to, kdo podle respondentů rozhoduje o tom, jaké ovoce a zelenina se dostanou na pulty obchodních řetězců. Posledním bodem byl pak jejich odhad podílu vyhozených potravin z důvodu vzhledových nedokonalostí vůči celkové produkci. Ve zprávě CVVM se uvádí:
Vyhazování plodin kvůli vzhledovým a dalším standardům je jednou z možných forem plýtvání potravinami. Nejedná se zde o plýtvání spojené přímo s domácnostmi či vyhazováním nezpracovaných (neprodaných) potravin, ale o plýtvání především na úrovni produkce potravin a jejich distribuce spotřebitelům.
Příčiny plýtvání v této fázi cesty potravin za spotřebitelem tkví zejména v normách a požadavcích odběratelů od zemědělců, kterými jsou především velké obchodní řetězce. Jejich požadavky na vzhled potravin (tedy zejména zeleniny a ovoce) mají za následek nejen to, že se značná část vypěstovaných plodin vyhodí nebo zaorá přímo na poli, ale zároveň nutí zemědělce produkovat mnohem více plodin než by bylo ve skutečnosti nutné. Odhaduje se, že při selekci plodin z důvodů jako je váha, vzhled a velikost, se vyhodí přibližně 20 až 30 % vypěstovaných plodin. Nicméně nejsou vedeny žádné oficiální statistiky o konkrétním množství takto vyhozených potravin. Důsledky zmíněných postupů jsou ovšem nejen v samotném vyhození nevyhovujících potravin a tedy nadprodukci, ale i ve vyčerpání půdy, jejíž výnosnost může v budoucnu klesat. To znamená, že na poli o stejné velikosti se v budoucnu sníží celková úrodnost v porovnání se současnou situací. Dalšími dimenzemi ekologických následků jsou plýtvání vodou a energiemi pro tuto nadprodukci a ztráta biodiversity. Důsledky plýtvání potravinami lze najít i v ekonomické sféře, kde vznikají náklady spojené s pěstováním nevyužitých potravin, a také v sociální oblasti, kde jsou spojené se zdravím a rovným přístupem k potravinám.
Česká veřejnost odhadovala ve výzkumu CVVM, jaký je podíl vyhozených potravin na základě vzhledových nedokonalostí z celkového množství potravin. U téměř dvou pětin (37 %) respondentů se odhad (podíl 20 – 30 % z celkové produkce potravin) takto vyhozených potravin shoduje s realitou. Necelá desetina (9 %) odhaduje podíl vyšší než 30 %, ale nemyslí si, že je to více než polovina, a jiná více než desetina (11 %) české veřejnosti je pak toho názoru, že podíl vyhozených potravin z estetických důvodů převažuje nad množstvím těch, které se dostanou na pulty obchodů a tvoří tedy polovinu a více. Naopak jako nižší než je reálný podíl jej odhaduje čtvrtina (25 %) dotázaných, z toho 20 % si myslí, že je to méně než pětina, ale alespoň 10 %, a 5 % se domnívá, že je to méně než 10 %. Zároveň necelá pětina (18 %) respondentů nedokázala na tuto otázku odpovědět a zvolila variantu „nevím“.
Co se týče časového srovnání, od roku 2016, kdy bylo toto téma zařazeno do výzkumu CVVM poprvé, nedochází mezi jednotlivými roky v názorovém rozložení české veřejnosti k výraznějším posunům. Výjimkou je pouze pokles (o 6 procentních bodů) podílu lidí, kteří „neví“, mezi lety 2016 a 2017 a další pak mezi lety 2019 a 2020 (o 5 procentních bodů). V porovnání s předchozím výzkumem z roku 2019 naopak narostl (o 5 procentních bodů) podíl lidí, kteří odhadují, že se kvůli vzhledovým nedokonalostem vyhodí polovina a více potravin. Statisticky významný je i nárůst (o 5 procentních bodů) podílu těch, kteří odhadují „správný“ podíl vyhozených potravin, tedy 20 až 30 %, mezi lety 2016 a 2018.
Vyvstává tedy otázka, proč požadavky na vzhled a rozměry potravin vznikají. Řetězce často zdůvodňují požadavky na přesný tvar a velikost plodin poptávkou samotného spotřebitele. Strategie supermarketů je tedy taková, že nabízí zákazníkovi pouze zeleninu a ovoce, které vypadají prakticky totožně a žádným způsobem nevybočují velikostí, tvarem, atp. Jde zde ovšem spíše o marketing než o reálnou kvalitu potravin. Nicméně některé řetězce již od těchto strategií upouštějí a začínají do své distribuce zahrnovat i zeleninu a ovoce nestandardních tvarů. S těmito kroky se můžeme setkat nejen v zahraničí, ale i v České republice. Konkrétně v ČR nabízí zeleninu a ovoce nestandardních tvarů řetězec Tesco, Penny Market, Albert či internetový obchod Rohlík.cz.
Podívejme se, jak se k tomuto tématu vyjadřuje česká veřejnost. Z výsledků šetření vyplývá, že při zachování stejné ceny by si mezi zeleninou a ovocem, kde by byly nedokonalé a tvarově perfektní kusy vedle sebe, vybraly téměř tři pětiny (59 %) dotázaných tu dokonalou (konkrétně 29 % by rozhodně volilo dokonalou a 30 % spíše tu dokonalou). Oproti tomu necelá pětina (18 %) respondentů by si vybrala méně dokonalou zeleninu či ovoce (z toho shodně 9 % by spíše i rozhodně koupilo méně dokonalé kusy). Zároveň téměř čtvrtina (23 %) respondentů by nad výběrem mezi dokonalou, či méně dokonalou zeleninou a ovocem nepřemýšlela nebo neuměla říct, kterou by vybrala.
Z časového srovnání, které nabízí graf 2, vidíme, že od roku 2016 do roku 2019 postupně klesal podíl těch, kteří by si při zachování stejné ceny vybraly dokonalé tvary ovoce či zeleniny, nicméně v aktuálním výzkumu došlo k jejich mírnému nárůstu (o 4 procentní body). Aktuální výsledek je statisticky srovnatelný s roky 2017 a 2018. Ve všech výzkumech rovněž vždy relativně vysoký podíl dotázaných (od 19 do 26 %) nedokázal na tuto otázku přesně odpovědět a volil variantu „nevím, nepřemýšlím o tom“.
Dotázaní, kteří dali přednost dokonalému ovoci a zelenině před nedokonalou, hodnotili, zda jsou pro ně některé ze sledovaných důvodů relevantní pro jejich volbu. Pokud jde o důvody, které vedou respondenty k volbě dokonalé zeleniny a ovoce, zmiňují nejčastěji to, že takto vypadající potraviny se lépe čistí a krájí (96 %) a také, že je považují za normální a ani by nad tím nepřemýšleli (93 %). Dalším důvodem je to, že lidé jsou na dokonalý vzhled ovoce a zeleniny zvyklí, což jako důvod uvedly více než tři pětiny (61 %) respondentů. U zbývajících důvodů již převažoval podíl záporných odpovědí nad kladnými. Více než dvě pětiny (45 %) respondentů uvedly, že je pro ně důvodem to, že jim záleží na vzhledu ovoce a zeleniny a nechtějí, aby jim doma leželo něco zvláštního (pro více než polovinu – 51 % – nehraje tento důvod roli). Bezmála dvě pětiny (39 %) respondentů shodně uvedly, že u nich hraje roli při rozhodování vzhled, jelikož co vypadá špatně, není kvalitní (pro 56 % není tento důvod rozhodující) a že ostatní členové domácnosti by méně dokonalé kusy nejedli (pro 48 % není tento důvod rozhodující a 13 % se k této možnosti nedokázalo vyjádřit).
Obdobně jsme se ptali také na důvody pro koupi nedokonalého ovoce a zeleniny. Nejčastěji zmiňovaným důvodem bylo, že na vzhledu potravin nezáleží, jelikož obojí je stejně výživné, když se k tomuto výroku přiklonilo 88 % respondentů, kteří by si při možnosti výběru mezi dokonalou a nedokonalou zeleninou či ovocem vybrali tu nedokonalou. Srovnatelný podíl (85 %) dotázaných také uvedl, že by pro ně důvodem bylo to, že nedokonalost znamená přirozenost, že nedokonalé kusy ovoce a zeleniny nejsou chemicky ošetřeny. Tři pětiny (60 %) respondentů vyjádřily názor, že na vaření se jim nedokonale tvarované ovoce a zelenina více hodí (např. malé brambory). Více než dvě pětiny (43 %) dotázaných uvedly, že nedokonalé ovoce a zelenina jsou méně kupovány, a proto by si je koupili, aby nedošlo k jejich vyhození. Na druhé straně pro necelou polovinu (49 %) respondentů by tento důvod nebyl při rozhodování klíčový. Více než desetina (13 %) dotázaných pak uvedla, že členové rodiny nedokonalé ovoce či zeleninu vyžadují, nicméně pro téměř čtyři pětiny (79 %) respondentů není tento důvod rozhodující.
Dále jsme respondentům položili otázku, kdo podle jejich názoru rozhoduje o tom, jak mají ovoce a zelenina vypadat, aby se dostaly na pulty obchodních řetězců a supermarketů. Více než třetina (36 %) respondentů se přiklonila k názoru, že rozhodující vliv na vzhled ovoce a zeleniny mají normy Evropské unie. K názoru, že požadavky na vzhled ovoce a zeleniny nejvíce ovlivňují normy obchodních řetězců a supermarketů, se kloní 28 % dotázaných. Přibližně šestina (16 %) se domnívá, že rozhodující vliv mají státní normy. Méně než desetina dotázaných je přesvědčena, že největší vliv mají spotřebitelé (7 %) a vedoucí jednotlivých poboček (5 %). Pouze 2 % dotázaných se domnívají, že vliv na vzhled mají zemědělci. Zbývajících 6 % respondentů nedokázalo vybrat odpověď a zvolilo variantu „nevím“.
Z časového srovnání (viz tabulku 1) vidíme, že od roku 2017, kdy byla otázka do výzkumu zařazena poprvé, nedochází v názorech respondentů na to, kdo má podle nich poslední slovo při rozhodování o tom, jaké jsou požadavky na vzhled ovoce a zeleniny, aby se dostaly na pulty obchodních řetězců a supermarketů, k žádným statisticky významným posunům. Výjimkou je pouze v aktuálním výzkumu mírný pokles podílu lidí, kteří v této otázce „neví“ (pokles o 4 procentní body v porovnání s roky 2018 a 2019).
(6.1.2021)