Výše odškodnění po dopravní nehodě či jiném mimopracovním úrazu v roce 2026 výrazně vzroste

Odškodnění za zranění při dopravních nehodách a mimopracovních úrazech bude v roce 2026 vyšší než v předchozích letech. Český statistický úřad zveřejnil hodnotu průměrné hrubé měsíční mzdy, od které se výše bolestného, případně náhrady za ztížení společenského uplatnění při trvalých následcích odvíjí. Zatímco v roce 2024 činila průměrná hrubá měsíční mzda 46 165 Kč a hodnota tzv. bolestného bodu pro rok 2025 tak představovala 461,65 Kč, v roce 2025 dosáhla průměrná hrubá mzda 49 215 Kč a aktuální hodnota bolestného bodu vzrostla na 492,15 Kč.     

Bolestné představuje peněžitou náhradu za bolest utrpěnou při úraze a omezení běžného života v průběhu léčby. Podle metodiky Nejvyššího soudu se jeho výše vypočítává tak, že se aktuální hodnota bolestného bodu vynásobí počtem bodů, které jsou určitému druhu zranění a následného zdravotnického zásahu přiřazeny.

„Hodnota bolestného bodu odpovídá 1 % průměrné hrubé měsíční mzdy v roce, který vzniku újmy předcházel. Vyšší hrubá mzda tak znamená i vyšší kompenzaci,“ uvádí Boris Achmedov, vedoucí advokát kanceláře KLB Legal, která se na odškodnění újmy na zdraví specializuje. „Pokud například v roce 2025 obdržel účastník dopravní nehody za zlomeninu nohy bez dislokace bolestné ve výši 55 398 Kč, v roce 2026 už bude mít při srovnatelném úrazu nárok na 59 058 Kč.“

Odškodnění po dopravní nehodě se zpravidla hradí z povinného ručení osoby, která nehodu zavinila. Teoreticky je možné požadovat náhradu škody přímo po viníkovi, rychlejší a efektivnější je ovšem uplatnit nárok prostřednictvím pojišťovny. V případě, že viník povinné ručení sjednané neměl nebo pokud z místa nehody ujel, je možné se obrátit na Českou kancelář pojistitelů, která v zákonem stanovených případech odškodnění poskytne a následně ho bude vymáhat po viníkovi.

„Pojišťovny určují výši náhrady obvykle na základě formuláře vyplněného ošetřujícím lékařem,“ dodává Boris Achmedov. „Často se ovšem setkáváme s tím, že formulářové hodnocení nepostihuje skutečný rozsah újmy, zvlášť operace a následné dlouhotrvající léčby. Doporučujeme proto, aby posudek vypracoval zkušený a specializovaný znalec, což může mít na spravedlivé odškodnění zásadní vliv.“

Pokud zůstanou poškozenému po dopravní nehodě či jiném mimopracovním úrazu trvalé zdravotní následky, vzniká mu nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění. Na rozdíl od bolestného se neuplatňuje bezprostředně po nehodě, ale teprve po ustálení zdravotního stavu, zpravidla po roce. Výše náhrady se určuje na základě znaleckého posudku individuálně, judikatura Nejvyššího soudu nicméně stanoví, že v případě nejzávažnějších následků by měla dosáhnout zhruba 400násobku průměrné hrubé měsíční mzdy.

„Nejde o automatický nárok, ale o orientační maximum pro případ, kdy je člověk v důsledku nehody prakticky vyřazen z běžného života,“ vysvětluje Boris Achmedov. „I v tomto případě však maximální hranice v důsledku vyšších mezd vzrostla a v roce 2026 činí 19 686 000 Kč.“

Odškodnění po dopravní nehodě se nevypořádává jednorázově, nýbrž po etapách. Bezprostředně se řeší škoda na vozidle, zatímco bolestné a náklady na léčení se uplatňují v průběhu léčby. Až po skončení pracovní neschopnosti se potom vypočítává ušlý výdělek a po stabilizaci zdravotního stavu poškozeného se odškodňují případné trvalé zdravotní následky. Pro úspěšné uplatnění nároků je nutná veškerá dokumentace, především záznam o dopravní nehodě či policejní protokol, kompletní zdravotnické materiály, účtenky a faktury za léky, rehabilitace a cestovné nebo doklady o příjmech pro výpočet ušlého výdělku.

Odškodnění se nemusí vztahovat pouze na bolestné a případné trvalé následky nehody, ale poškozenému může vzniknout i nárok na náhradu nákladů léčení (léky, rehabilitace, zdravotní pomůcky), náhradu ušlého výdělku (ztráta příjmů během pracovní neschopnosti), náhradu nákladů péče (pomoc jiné osoby), na cestovné (doprava k lékaři) a na majetkovou náhradu za věci, které byly při nehodě znehodnoceny.