Vyšší platy učitelů zvýší atraktivitu profese. Usne Česko na vavřínech?

Úroveň učitelských platů spoluurčuje dlouhodobou atraktivitu učitelské profese. Ta ovlivňuje zájem o profesi v řadách současných i potenciálních učitelů, kteří se na profesi připravují nebo teprve připravovat budou. Je pak nejen nezbytnou podmínkou dostatku učitelů, ale dává školám možnost jejich výběru s důrazem na kvalitu, a podporuje tak i zdravou konkurenci. Tématu se věnuje nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR s názvem Platy učitelů v roce 2020 a výhled: Usne Česko na vavřínech?

Relativní platy učitelů v České republice (ČR) patřily až do roku 2017/2018 k nejnižším v rámci zemí EU a dalších ekonomicky nejvyspělejších zemí světa (OECD). Díky nebývale dynamickému tempu zvyšování v posledních letech však v roce 2021 téměř dosáhnou úrovně průměru OECD i EU, tedy zhruba 90 % průměru mezd vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v ekonomice.

Relativní platy českých učitelů tedy v roce 2021 dosáhnou zhruba na průměr zemí EU. Pokud se podaří relativní učitelské platy udržet na průměru zemí EU dlouhodobě a tento závazek bude do budoucna věrohodný, lze očekávat vyšší zájem o učitelskou profesi jak v řadách absolventů středních škol (zájem o studium pedagogických a učitelských oborů), tak mezi těmi, kteří dříve z učitelské profese odešli, a také mezi zájemci z jiných profesí. Rýsuje se tak výhled, že by současný problém nedostatku učitelů mohl být během zhruba pěti let výrazně vyřešen. V dlouhodobějším horizontu by to ve vzdělávacím sektoru umožnilo výrazně posílit výběrovost do učitelské profese orientovanou na kvalitu práce učitelů. K atraktivitě učitelské profese však kromě průměrných relativních platů přispívá také jejich vazba na dosaženou praxi a podíl zásluhové nadtarifní složky, kde stále existuje velký prostor pro zlepšování. A navíc jsou zde další faktory, jako pracovní podmínky a možnosti kariérního růstu, kde dosud k výraznějším zlepšením nedošlo.

„Pokud se podaří relativní učitelské platy udržet na průměru zemí EU dlouhodobě a tento závazek bude do budoucna věrohodný, lze očekávat vyšší zájem o učitelskou profesi jak v řadách absolventů středních škol (zájem o studium pedagogických a učitelských oborů), tak mezi těmi, kteří dříve z učitelské profese odešli, a také mezi zájemci z jiných profesí,“ říká k tématu autor a výkonný ředitel think-tanku IDEA Daniel Münich.

V posledních třech letech u učitelů také velmi výrazně narostl podíl nadtarifních složek platů, nepřesně zvaných odměny. Jejich průměrný podíl na celkovém platu učitelů v roce 2020 na úrovni 10–15 % (podle věku) dokonce již znatelně převýšil podíly v jiných srovnatelných profesích zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním ve veřejném sektoru. jejich vazba na kariérní rozvoj, kde stále existuje prostor pro zlepšování. A navíc jsou zde faktory jako pracovní podmínky a možnosti kariérního růstu, kde dosud k výraznějším zlepšením nedošlo.

„Udržení dosažené relativní úrovně učitelských platů už jen v roce 2022 v okamžiku dokončování této studie vůbec není jisté. Parlament ČR v létě projednával zákon, který by valorizaci učitelských platů s vývojem mezd v ekonomice uzákonil a výrazně by se tak posílila věrohodnost politických příslibů do budoucna. Nejenže zákon pravděpodobně schválen nebude, ale v debatách je už opět udržení dosažené úrovně učitelských platů některými zpochybňováno,“ doplňuje Daniel Münich.

Mezinárodní srovnání relativní úrovně učitelských platů nabízí ročenky OECD. Její poslední vydání z roku 2020 ukazuje situaci v roce 2018. ČR patřila k zemím s nejnižší úrovní relativních platů v rámci všech zemí OECD. Zatímco platy českých učitelů představovaly pouze 66 % platů vysokoškolsky vzdělaných v zemi, průměr v zemích EU i OECD činil 89 %. A například Finsko a Německo vykazovaly úroveň blízkou 100 %. Odkaz na studii https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_7_2021_Platy_ucitelu/IDEA_Studie_7_2021_Platy_ucitelu.html (6.9.2021)