Výzkum: Veřejnost si přeje lepší ochranu před domácím násilím i pravidla pro transparentní odměňování

Většina veřejnosti považuje ochranu obětí domácího a sexuálního násilí v České republice za nedostatečnou. Podporu veřejnosti získávají také opatření směřující k větší transparentnosti odměňování a řešení diskriminace. Vyplývá to z nového Výzkumu postojů veřejnosti k rovnosti žen a mužů, který si nechal zpracovat odbor rovnosti žen a mužů Ministerstva spravedlnosti. Právě na tato témata se zaměřují aktuální vládní opatření.

Diskriminace se týká významné části populace

Výzkum ukazuje, že témata související s rovností žen a mužů se dotýkají každodenního života značné části populace. S diskriminací nebo obtěžováním na základě pohlaví se v posledních pěti letech setkalo 37 % dotázaných, přičemž ženy tuto zkušenost uváděly výrazně častěji než muži (51 % oproti 12 %). Nejčastěji k diskriminaci docházelo v pracovním prostředí. Pro řadu osob navíc zůstává obtížné domoci se svých práv.

Ministerstvo spravedlnosti aktuálně připravuje novelu zákona o veřejném ochránci práv, která má přispět k lepší ochraně před diskriminací a větší informovanosti veřejnosti o tom, jak diskriminaci řešit. Její součástí je posílení pravomocí veřejného ochránce práv v rámci řešení diskriminačních sporů – bude mít pravomoc zapojit se do soudních řízení na podporu obětí diskriminace. Dojde také k zakotvení jeho povinnosti zvyšovat povědomí o prostředích ochrany před diskriminací.

„Výzkum ukázal, že témata související s rovností žen a mužů jsou relevantní pro většinu populace. Významná část respondentů a respondentek se setkala s diskriminací nebo obtěžováním, ženy výrazně častěji než muži. Data zároveň ukazují, že veřejnost vnímá nedostatky v podpoře obětí domácího násilí a považuje za důležité posilovat dostupnost služeb pro oběti. Výzkum také potvrzuje, že nerovné odměňování zůstává častou zkušeností zejména žen a že většina veřejnosti podporuje větší transparentnost v odměňování. Data tedy potvrzují, že priority vlády v tomto ohledu reagují na skutečné potřeby veřejnosti,“ uvedla zmocněnkyně vlády pro lidská práva Taťána Malá.

Veřejnost žádá lepší ochranu obětí domácího a sexuálního násilí

Přibližně dvě třetiny respondentů a respondentek se domnívají, že ochrana a podpora obětí domácího násilí není v České republice dostatečná. Podle tří pětin veřejnosti navíc není pro oběti snadné získat potřebnou pomoc a podporu. Výsledky ukazují, že veřejnost považuje posílení ochrany obětí a dostupnosti služeb za důležitou součást řešení domácího a sexualizovaného násilí. Více než polovina veřejnosti (55 %) uvádí, že nemá dostatečné informace o tom, kde a jak mohou oběti domácího násilí vyhledat pomoc.

Také proto patří ochrana obětí domácího a sexuálního násilí k prioritám vlády. Ministerstvo spravedlnosti připravilo novelu trestního zákoníku a zákona o obětech, která má zlepšit ochranu obětí ze strany policie a probační a mediační služby. Novela má také zlepšit ochranu před násilím v on-line prostoru – zavádí se trestnost tzv. cyberflashingu (nekonsensuální zasílání obsahu pornografické povahy) či tzv. doxingu (zveřejnění osobních údajů oběti s cílem podnítit jiného, aby jí způsobil újmu). V trestním řádu bude zakotvena možnost vydání příkazu k odstranění nebo trvalému znemožnění přístupu k online obsahu, jehož prostřednictvím byl spáchán trestný čin.

V legislativním procesu je i prodloužení délky promlčení u sexuálně motivovaných trestných činů spáchaných na dětech a mladistvých či zpřísnění trestů za domácí násilí. Vláda také 12. října 2026 schválila novelu občanského zákoníku, která zavádí povinné zohledňování domácího násilí v řízeních o svěření dítěte do péče či možnost zbavit rodiče rodičovské odpovědnosti, pokud se dopouští domácího násilí. V přípravě je také nový akční plán prevence domácího násilí na léta 2027-2030, který by měl legislativní opatření doplnit a zaměřit se především na prevenci a dostupnost specializovaných služeb.

„Jsem ráda, že v legislativním procesu je již celá řada změn, které pomohou lepší ochraně obětí domácího a sexuálního násilí – ať už se jedná o zvýšení dolní sazby za trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí, zavedení trestněprávního postihu některých forem násilí a obtěžování v on-line prostoru či prodloužení délky promlčecí lhůty u sexuálně motivovaných trestných činů. Česká společnost si lepší ochranu před těmito formami násilí přeje a zaslouží,“ doplnila zmocněnkyně vlády pro lidská práva Taťána Malá.

Transparentnější odměňování má silnou podporu veřejnosti

Výzkum dále potvrzuje, že nerovné odměňování zůstává častou zkušeností zejména žen. Dva z pěti respondentů a respondentek uvádějí (39 %), že se setkali s nižším finančním ohodnocením za práci stejné hodnoty jako jejich kolegové či kolegyně. Uvádí to téměř polovina žen (46 %) a třetina mužů (32 %). Významnou podporu veřejnosti proto má zavedení transparentnosti v odměňování. Právo na informace o průměrné mzdě na srovnatelné pozici podporuje 79 % respondentů a respondentek.

Také zavedení pravidel pro transparentnost odměňování je již v legislativním procesu. Vláda 30. září 2026 schválila novelu zákoníku práce, která transponuje směrnici EU o transparentním odměňování. Novela zavádí právo zaměstnanců a zaměstnankyň na informace o průměrné mzdě na srovnatelné pozici. Zaměstnavatelé s více než 250 zaměstnanci budou také muset zveřejňovat informace o rozdílech v průměrných mzdách žen a mužů na srovnatelných pozicích.

„Výzkum ukázal, že veřejnost vnímá rovnost žen a mužů jako důležité téma, v řadě oblastí si uvědomuje přetrvávající znevýhodnění žen a očekává, že stát tyto nerovnosti bude řešit. Aktuální legislativní změny na tuto poptávku reagují, stejně tak jako naše aktivity v rámci naplňování Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021-2030,“ řekl ředitel odboru rovnosti žen a mužů Radan Šafařík. (15.10.2026)