Správná výživa nejlépe předchází nemocem. Většina lidí překyseluje své tělo přílišným množstvím bílkovin. Zkoumej každý sám podle tohoto rozdělení: Potraviny, které tvoří kyseliny, jsou všecky zvířecí součástky (kromě mléka a krve), tedy všecko maso, vejce, sýry; dále semena a luštěniny (moučníky, hrách, čočka, fazole, rýže). Zásadité jsou všecky ostatní rostlinné látky, zejména ovoce, listy, stonky, kořeny, hlízy. Dr. Bircher-Benner z Curychu prohlašuje tudíž: „Plody, zelené listy a části kořenů (zemní plodiny) tvoří – měřeno obsahem minerálií – dokonalou potravou člověka“. Profesor Ragnar Berg z Drážďan (původem Švéd) shrnuje své základní pravidlo takto: „Zdravá a vydatná výživa musí obsahovati 5 až 7 krát více brambor, kořenů, hlíz, zeleniny a ovoce, než všech ostatních potravin dohromady, při čemž nejméně jeden díl zeleniny a ovoce má býti používán ve stavu syrovém.“ I po vynechání masa z jídelního lístku zůstane ještě nadbytek živných látek, tvořících kyseliny, zvláště v zemi jako je naše, kde moučníky a knedlíky jsou tak vžité. To je jeden z důvodů, proč i u vegetariánů se tak často vyskytují poruchy na zdraví. Zavrhli sice to nejhorší, co obsahuje maso zvířat, ale jejich výživa zůstává i nadále stejně tak jednostrannou, jako dříve. A právě brambor je – korektivem toho, co tvoří kyseliny v krvi (chléb a jiné obilniny) a přikládá se mu proto neocenitelný význam. Při nachlazeních, revmatických horečkách, při poruchách bronchiálních nebo v trávení, chřipce a jiných chorobných zjevech, vznikajících hlavně z překyselení krve, doporučuje dr. Knaggs bramborovou léčbu, při čemž se mají jísti výlučně brambory pečené nebo dušené (mají se před tím důkladně očistit, aby se mohly jísti i se slupkou).
Sbratření
Únava
vzniká nahromaděním jedovatých látek v těle. Je nesprávné, zahání-li kdo únavu tělesnou prací duševní a naopak. Proti únavě je jediný lék: spánek nebo alespoň odpočinek v leže. Jen v této poloze jsou svaly dokonale uvolněny a zbaveny vší námahy. Ve spánku vyměšovací orgány (střeva, ledviny, kůže a plíce) odstraní z těla únavné látky a nové se v té době netvoří, takže člověk po vydatném spánku vstává „jako znovu narozen“. Kdo málo spí, v jeho těle se jedovaté látky hromadí, což vede k poznenáhlé otravě. Mimo to takový člověk slábne a je náchylný k chorobám, zejména nakažlivým.
Mil. Rychnovský
Škodlivost kouření
V tabákovém kouři nalézají se tři nebezpečné plyny: kysličník uhličitý, kysličník uhelnatý a čpavek. V popelu jsou dva smrtelné jedy: nicotin a kyselin cyanová. Tyto jedy, nakapané do ucha, usmrcují okamžitě. Podle výzkumů všech universit škodí kouření tělu i duši. Je pravda, že tabák s počátku povzbudí nervy, pak však následuje pokles, krev v plicích není řádně okysličována, žaludek začíná být překyselen, kouř samotný škodí očím, srdci, plicím i ledvinám. Rychlým zvýšením srdečního tepu oslabuje se srdce a tělo se činí méně odolným k snášení vyšší teploty při nemocech. Kouření také neprospívá dobrému trávení, zkažený vzduch neprospívá plicím. Téměř všichni kuřáci mají průduškové katary a kašlou. Ještě hůře je, pomáhá-li si kuřák, aby různé nevolnosti, které se dostavují po kouření, zahnal alkoholem.
Kuchařka – budoucí lékař?
Člověk, jenž je správně vyživován, tělesně pracuje, dbá o čistotu těla a bydlení a o čistý vzduch, vyhne se všem nemocem a zůstane zdráv. Je dost lidí, kteří byli zdraví po celý život a zemřeli stářím klidně – dožili dobře. Městský nesprávný život zaviňuje mnoho nemocí. Lékař dr. Carton praví: Nemoci, nesvár, neschopnost k práci a zkáza nastává v domácnostech lidí, neumějících se správně živiti. Peníze se rychle rozkutálejí, nakupujeme-li potraviny nezdravé a nákladné. Špatně sestavená jídla, vzrušující nápoje, složitá nebo špatně chápaná příprava jídel působí úzkosti a nervové vzrušení, otravu a nerovnováhu šťáv. Pak přicházejí za sebou nemilé dny nemoci, nezpůsobilost k práci, výdaje na léčbu, otrava léky, neustávající utrpení a předčasná smrt. Nemocný nenalezne ztraceného zdraví, dokud se neujme úpravy života a své kuchyně. Šťastní ti, kdož správně znají význam stravy a kteří si ji sami připravují. Požehnaná žena, kněžka svého krbu, která si dovede zavést pořádek, pravidelnost, prostou kuchyni a tak uskutečniti základní požadavky pro zdraví své rodiny. Dr. Stoklasa praví: Naše výživa musí býti předně fysiologicky alkalická: zelenina, brambory, ovoce, mléko a smetana. Teprve v druhé řadě přijde potrava fysiologicky kyselá: bílá mouka, chléb a maso.
Radost ze života
můžeme míti jen tehdy, udržujeme-li své tělo zdravé a svoji duši čistou. Správná cesta k uchování zdraví a pracovní energie vede žaludkem. Tělu se musí dostati takové výživy, jakou potřebuje.
Několik zajímavostí o lidském těle
Lidské tělo je organismus velmi důmyslný a složitý. Váha krve činí v lidském těle osminu až třináctinu váhy tělesné; normální teplota u lidí činí 36o-38o C; dítě v prvém roce vyroste průměrně o 20 cm. Srdce lidské nemá podobu takovou, jak bývá zobrazováno, vypadá spíše jako okrouhlá hruška. Lidské kosti mají v tahu pevnost o 50 % větší, než tvrdé dřevo. Lebka dospělého člověka jest tak pružná, že se dá stlačit až i o 1,5 cm. Lidské tělo má 2,5 milionů pórů, jimiž se vypařují potem škodlivé látky z těla. Lidská kůže váží přibližně jako kosti. Tak na příklad člověk 70 kg těžký, má asi 12,25 kg kůže a tolik kostí. Obal kůže měří asi 2,5 milimetru. Tuku má člověk o něco více než kůže, svalstva dvakrát tolik jako tuku.
Aforismy.
-
Jen kdo těžce onemocněl, dovede oceniti zdraví. Stejně nepoznává štěstí, kdo neprošel školou utrpení.
-
Tak mnohý je teprv tehdy v dobré náladě, když jinému ji zkazí.
-
Slunce je nejmoudřejším a nejstarším lékařem ze všech doktorů světa.
-
Nežijeme proto, abychom jedli a pili, nýbrž pijeme a jíme, abychom žili a v životě něco vykonali.