.jpg?s3=1)
Nic tak neubíjí každou ušlechtilou ctižádost a nesnižuje tak rychle způsob života, jako návyk, dělati vše uboze a lacino. Aniž abychom to pozorovali, přijímáme podobu věcí, s nimiž se obyčejně stýkáme. Ony stanou se částí naší bytosti a návyk, dělati věc nedbale, vnese poruchu do nejniternější tkáně našeho charakteru, ba on poruší tkáň celého našeho života.
Většina lidí ve svém mládí myslí obyčejně na to, udělati co nejvíce, a ne na to, udělati vše co nejlépe. Podniknou příliš mnoho a neudělají nic správně. Oni nevědí, že kdo vykoná tisíc nedbalých prací, ani zdaleka nevykoná tolik, jako když udělá jednu jedinou věc úplně správně a vtiskne jí pečeť svého charakteru. To dává člověku opravdové zadostiučinění a správný sebecit.
My lidé jsme tak utvořeni, že onen stupeň znamenitosti, jejž naší práci propůjčujeme, má vliv na celý náš život a působí k tomu, aby náš celý způsob přivedl na stejnou výši. Člověk se pozvolna stává takovým, jak svou práci vykonává. Návyk pracovati pečlivě a přesně sílí celého ducha a zdokonaluje celý charakter. A naopak, děláme-li svou práci nepřesně, nedbale a nepořádně, snižuje to celého našeho ducha, seslabuje duševní síly a povšechně nás strhuje dolů.
Každá práce, jež vychází z tvé ruky polovičatě a nedbale vykonaná, zanechává neblahý vliv a odnáší část tvé sebeúcty. Po špatně vykonané práci nejsi týmž člověkem, jako dříve. Ubylo trochu možnosti udržeti práci na dřívější výši, a čím častěji odvádíš špatnou práci, tím více ztrácíš schopnost udělati věc dokonale.
Jest ovšem nesnadno odhadnouti duševní a mravní vliv polovičaté nebo nedbalé práce a sílu, kterou tento vliv má tě strhnout a učinit horším, neboť působí nepozorovatelně. Ale nikdo nemůže míti úcty k sobě, pak-li ze zvyku odvádí práci příštipkářkou. A mizí-li sebeúcta, mizí s ní i sebedůvěra a je-li sebeúcta a sebedůvěra pryč, pak je nemožno vykonati něco vynikajícího.
Je zrovna podivuhodno, jak jistě a úkladně návyk nedbalé práce si pozvolna celého člověka podmaňuje a jeho celou duševní schopnost tak mění, že není s to dosháhnouti svého životního cíle, byť by si i namlouval, že koná to nejlepší, aby se onomu cíli přiblížil.
Naše ctižádost a naše ideály potřebují stálého dozoru a péče, mají-li zůstati dosti silnými a vysokými. Mnozí lidé ztrácí svou ctižádost a jejich ideály klesají, žijí-li sami anebo s nedbalými a lhostejnými lidmi; ony potřebují neustále posily, pobídky anebo příkladu jiných, aby se na výši udrželi.
Dovolíme-li méněcennosti vniknouti do naší práce, děje se totéž, jako kdybychom přijali do těla jemný jed: ochromuje jeho pravidelnou činnost. Méněcennost jest jako kvasnice: působí z místa, kde usedne, až pronikne celek. Snižuje ideály, ochromuje ctižádost a celého člověka činí špatným.
Bytost člověka je tak zřízena, že trpí-li jeden úd, trpí všechny údy a celý organismus je nemocen. Mezi jakostí výkonu a jakostí charakteru jest úzká páska. Kdo by už nebyl viděl, jak rychle klesá charakter mladého muže, jakmile začal svou práci konati nedbale, celé hodiny promarňovat a pozvolna svou práci zanedbávat?
Jsme k tomu stvořeni, abychom byli čestnými a spolehlivými. Spolehlivost jest však nutna ve všem. Člověk je buď spolehlivým ve všem, anebo vůbec spolehlivým není. Spolehlivost neznamená jen, že se možno spolehnouti na tvé slovo, nýbrž i že při tvé práci se možno spolehnouti na to, že je pečlivá, přesná a poctivá. Nestačí, nelžeš-li slovy: nesmíš lhát ani svou prací.
O. S. Marden, Světla
Lidská továrna
Lidské tělo, jako celek se svými střevy, žlázami, cévami a nervy, přirovnávati možno k velkému průmyslovému středisku. Miliardy buněk je tolikéž malých dílen; orgány představují stroje a pohonné motory; cévy a lymfatické žíly tvoří soustavu kanálů, které rozvádějí do všech částí suroviny, určené ke zpracování neb asimilaci a materiál k opravám a novým výstavbám; konečně se nervy podobají husté síti drátů, jež provádějí pohonnou sílu a myšlenku.
V celku panuje ustavičná a intensivní činnost. Zde není oddechu, anglického týdne, prozahálených svátků, neboť stávka znamená smrt.
Dovedete si snadno představiti, jaké množství odpadků, škvárů, otravných plynů, vznikajících spalováním, musí býti výsledkem takové každodenní činnosti, jaké zácpy upotřebených a hnijících látek nutno se obávati a následkem toho, jak stále hrozí nebezpečí otravy. Na štěstí máme také prostředky, jak bojovati proti tomuto nebezpečí. Je to především obdivuhodná organisace pro odvádění odpadků a pro desinfekci; a potom vaše bdělost.
Máte játra, která spalují toxiny (otravné látky) a vylučují žluč, která je desinfekčním prostředkem střev; ledviny, které filtrují krev a vylučují moč; kůži, protkanou miliony pórů, z nichž s potem odchází nekonečné množství nečistot; tlusté střevo, jako ústřední sběrnu pro odpadky a různé látky, určené k odstranění; obdivuhodně vyřešenou síť cév – jako sběrných kanálů – kamž přicházejí mrtvé buňky a kudy procházejí a vstřebávají se škodlivé plyny, které jsou pak splachovány do ústředí filtrace, třídění a desinfekce, zejména velké ústřední čistírny, kde zkažená a zčernalá krev se rozlévá v širokých skvrnách v plicích, zbavuje se svého kysličníku uhličitého a čistí se kyslíkem zvenčí vdechovaným.
Zpomalí-li teď jedna z těchto továren, jeden z těchto obranných prostředků svůj chod následkem ucpání, přetížení neb poranění – tu nastává neodvratně otrava. A tato otrava, vycházející z kterékoliv části, rozšiřuje svůj zhoubný účinek do celého organismu, který se zanese, zpomalí svou práci a přivádí reumatismus, dnu, pakostnici, kornatění cév, „endokrinní instabilitu“ a, jasně řečeno, stárnutí.
Organisace je dokonalá. Je však ještě nezbytně nutno, aby vaše bdělost byla stále připravena. Doly, laboratoře, desinfekční ústavy, třídící ústředny – celá tato organisace nemůže dlouho fungovati bez osobního přičinění.
Na vás jest:
1. dodati vybrané palivo a dobrý materiál pro opravy, to je – dobrou výživu;
2. cvičiti dech, neboť hlubokým a důkladným dýcháním se čistí a regeneruje krev;
3. bojovati proti zácpě, společné všem civilizovaným národům, proti tomuto hlavnímu pramenu otravy, stárnutí a předčasné smrti;
4. napomáhati spalování toxinů – a tím i organické činnosti – tělesným cvičením a činným způsobem života;
5. chrániti se před nakažlivými zárodky útěkem před infekčními nemocemi, podrobením dětí všem moderním očkováním (proti tuberkulose, záškrtu atd.), vyhlášením války všem zvířatům a hmyzu, nositelům bacilů, odmítáním nakažených pokrmů a konečně, udržováním cest, kterými se tyto zárodky do vás mohou dostati, v absolutní čistotě;
6. podrobiti se každoročně prohlídkám, které odhalí ihned v zárodku nemoce, jež vás ohrožují: krk, nos, zuby, krev, moč, zažívací rouru atd.
MUDr. Victor Pauchet, z knihy Uchovejte si zdraví a mládí